Článek
Inovace, mezinárodní spolupráce a globální činy jsou klíčem k řešení klimatické krize, prohlásil ve středu český premiér Petr Fiala na konferenci OSN o změně klimatu COP29 v Baku. Zároveň nabídl sdílet českou pozitivní zkušenost s jadernou energetikou, kterou označil za bezpečný zdroj velmi čisté energie.
Český premiér na konferenci v Ázerbájdžánu podtrhl závažnost klimatické změny a její dopady na jednotlivé kontinenty. „V Evropě jsou záplavy, v Americe hurikány, v Asii sesuvy půdy nebo v Africe sucho,“ uvedl Fiala. Povodně letos zasáhly nejen Česko, ale také například Španělsko. Změny podle českého ministerského předsedy mohou ovlivnit i další zásadní témata, včetně zdraví, chudoby a hladu.
Fiala ve své řeči zmínil pokrok, který s ohledem na klimatické změny učinilo Česko. „Od roku 1990 se naše emise oxidu uhličitého snížily o více než třetinu,“ prohlásil. „Náš energetický sektor se mění od základu: Ukončíme produkci uhlí. A prosazujeme obnovitelné zdroje a jadernou energii,“ dodal.
„Jsem pevně přesvědčen, že jaderná energie je pro dosažení cílů v oblasti klimatu nezbytná. Jaderná energie je ve světě stále populárnější a to mi dává naději. Vidíme také vývoj nových technologií. Česká republika má s jadernou energetikou padesátileté zkušenosti. Jsme připraveni pomoci každé zemi, která ji chce v budoucnu využívat,“ uvedl Fiala.
Klíčem k vyřešení krize je podle něj mezinárodní spolupráce, globální akce a inovativní řešení. „Pouze redukce dopadů však nestačí. Musíme se také zaměřit na adaptaci. Musíme v mnoha ohledech přehodnotit naše priority. Musíme si navzájem pomáhat, abychom změnili naši krajinu a infrastrukturu, a zvládli tak extrémy počasí,“ uvedl premiér.
Spolupráce musí být podle Fialy praktická, založená na konsensu a mít realistické cíle. „Není pravděpodobné, že budeme mít větší úspěch s ještě silnějšími cíli. Musíme se dohodnout na spolehlivém konsensu,“ poznamenal Fiala s tím, že shoda by měla být ambiciózní a zároveň realistická.
Premiér ocenil, že Evropská unie je připravena být lídrem takové spolupráce i že další významní světoví hráči vyjádřili ochotu zapojit se do boje proti změnám klimatu. Ostatní ale podle něj musí následovat, aby se dosáhlo skutečného posunu.
„Musíme si dávat realistické cíle. Je potřeba, aby se nejen evropské, ale i ostatní státy podílely na financování věcí, které souvisejí s klimatickou změnou,“ řekl Fiala před odletem z Baku novinářům.
Pokud bude Evropa sama, kdo si bude stanovovat ambiciózní cíle a pomáhat finančně, ohrožuje svou konkurenceschopnost, dodal. Ocenil, že v podobném duchu se vyjadřovali i další evropští lídři. „To mi přijde jako důležitá změna a signál,“ dodal. Česko se podle něj na řešení dříve zavázalo podílet částkou milionu dolarů (23,8 milionu korun) ročně do roku 2027.
I středeční den využil Fiala k bilaterálním jednáním. Mluvil s uzbeckým prezidentem Šavkatem Mirzijojevem, iráckým prezidentem Abdalem Latífem Rašídem a prezidentkou Severní Makedonie Gordanou Siljanovskou-Davkovovou. „S uzbeckým prezidentem jsme dolaďovali některé projekty, které běží,“ řekl. S Irákem má Česko zájem jednat i přes složitou situaci na Blízkém východě o obchodních příležitostech, se severomakedonskou hlavou státu pak Fiala řešil bilaterální vztahy i ambice země vstoupit do EU.
V ázerbájdžánském hlavním městě ve středu končí dvoudenní summit šéfů států a vlád o změně klimatu, jenž je součástí klimatické konference, která potrvá do 22. listopadu. Do Baku se sjely desítky světových lídrů, ale někteří čelní představitelé největších ekonomik, které jsou zároveň největšími znečišťovateli životního prostředí, chybí – mezi nimi americký prezident Joe Biden, jeho čínský protějšek Si Ťin-pching nebo francouzská hlava státu Emmanuel Macron.
