Co zasáhlo nemocnici v Kyjevě: Vše ukazuje na nepoškozenou ruskou střelu

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rusko brzy ráno 8. července spustilo jeden z mnoha svých útoků proti cílům v ukrajinském týlu. Nešlo rozhodně o největší útok svého druhu: Podle ukrajinských zdrojů vypálily ruské síly 38 střel různých druhů i typů (ale žádné drony); v jiných případech to bylo i více než 150 kusů munice různých druhů (například v prosinci 2023).

Cíle byly 8. července různé a na vícero místech Ukrajiny. Patřily mezi ně znovu některé energetické provozy; zničeny byly podle ukrajinských představitelů tři transformační stanice.

Největší pozornost a odpor napříč světem ovšem vyvolal zásah v Kyjevě, byť hlavní město obecně bylo doteď nejlépe chráněnou oblastí země. Masivní škody totiž utrpěla jedna z budov nemocnice Ochmatdyt, největšího dětského zdravotnického centra na Ukrajině. Poškozena byla i menší porodnice v jiné části města.

Počet mrtvých v tuto chvíli ještě není definitivně znám, záchranáři a dobrovolníci trosky stále prohledávají. V dětské nemocnici zemřeli nejméně dva lidé, oba dospělí.

Ukrajinští představitelé v podstatě ihned po úderu označili za strůjce zkázy ruskou střelu.

Prohlášení ruského ministerstva obrany zásah nemocnice nijak nezmiňuje. Uvádí pouze, že došlo k útoku „přesnými zbraněmi dlouhého dosahu na objekty ukrajinského vojenského průmyslu a letecké základny“ a že „cíle byly zasaženy a ukrajinská tvrzení o tom, že by úder mířil na civilní objekty, jsou naprosto nepravdivá“.

A Moskva vzápětí přidává vlastní verzi očividně zacílenou právě na případ zasažené nemocnice: „Četné zveřejněné fotografie a videozáznamy z Kyjeva jednoznačně potvrzují skutečnost, že škody jsou následkem pádu rakety ukrajinské protivzdušné obrany odpálené z protiletadlového raketového systému na území města.“

Nepochybný je přitom fakt, že „práce“ protivzdušné obrany nad obydlenými oblastmi může skutečně způsobit škody na zemi. K podobným případům došlo během války opakovaně, nedávno například na okupovaném Krymu. Jedna ukrajinská protivzdušná střela dokonce způsobila smrt dvou lidí v Polsku.

Ale není nutné chodit pro případy daleko: Ke stejné události došlo přímo v Kyjevě i během útoku z 8. července. Druhou zmíněnou nemocnici ve městě (soukromou porodnici) zasáhly zřejmě buď trosky ruské střely, nebo pozůstatky střely vypálené protivzdušnou obranou a způsobily smrt sedmi lidí. A to přesto, že samotná budova nebyla zničena, jak ukazuje snímek z místa.

Ruské ministerstvo neuvedlo žádné odkazy na ona jím zmiňovaná videa či další důkazy, o kterých hovoří. Nejlepší dostupné záběry ovšem jeho verzi v případě poškození dětské nemocnice Ochmatdyt nepodporují.

Na sociálních sítích se totiž brzy po útoku objevilo několika různých videí (dva příklady), která zobrazují velmi podobnou situaci, některá dokonce z relativní blízkosti a v dobrém rozlišení jako tyto záběry.

Na snímcích je zřetelně vidět rychle se pohybující objekt padající pod ostrým úhlem k zemi. Následuje mohutná exploze. Intenzita detonace a následné poškození budovy patrné z jiných fotografií nasvědčují, že dopadající munice musela mít poměrně silnou hlavici. Škody na objektech jsou výrazně větší než v případě výše zmíněné porodnice, což je patrné na první pohled.

Vraťme se ovšem k samotnému videu. Při bližším přiblížení se objekt velmi věrně podobá ruské střele s plochou dráhou letu Ch-101. Prvním charakteristickým rysem je proudový motor pod střelou, který ji pohání během letu. Jde o řešení typické pro ruské řízené střely s delším doletem.

Velmi charakteristicky vyhlíží i svislá řídicí plocha dopadajícího objektu. Ch-101 také má malá „křídla“ na spodní části svého plochého trupu, což odpovídá záběrům pořízeným při útoku na nemocnici.

Dodejme, že motor i „křídla“ se vysunují do letové polohy až po vypuštění z bombardéru. Na zemi či při podvěšení pod letadlem tedy nejsou příliš patrné.

Pro srovnání – vlevo je snímek z oficiálního videa ruského ministerstva obrany z vypouštění střely Ch-101 z bombardéru Tu-160 (video je dostupné i na Wikipedii, abyste nemuseli na stránky ruského ministerstva obrany). Bohužel jde o boční záběr, takže vodorovné plochy nejsou vidět. Vpravo pak záběr z videa z Kyjeva z 8. července.

Verzi o dopadu střely protivzdušné obrany (PVO) pak odporuje hned několik indicií a faktů.

Předně střely PVO obecně používají raketové motory na tuhá paliva, které z trupu nijak nevyčnívají. Také není známo, že by Ukrajina měla ve výzbroji typ, který by měl podobně rozmístěné řídicí plochy.

Rovněž i dráha letu, jak již bylo řečeno, naprosto odpovídá standardnímu postupu při útoku, nikoliv pádu. Na snímku také nejsou vidět žádné úlomky či odletující trosky, dopadající munice se navíc nezdá být nijak poškozena. Podle slabého kouře od motoru ten stále běží a spolu s kolmým úhlem letu dodává munici kinetickou energii, která zvyšuje účinnost především proti odolným cílům.

Dodejme, že se objevila i verze videa, ve které se při převodu na menší formát střela „zalomila“, to je ovšem důsledek komprese. Na původním, větším videu nic takového vidět není, viz například toto vlákno.

Z minulosti víme, že ruské letectvo se útokům na zdravotnická zařízení nevyhýbá. Ukazují to například zkušenosti ze Sýrie. Z tohoto tažení máme dobře doloženo, že ruští piloti útočili na zdravotnická zařízení cíleně.

To ovšem pochopitelně neznamená nezpochybnitelný důkaz, že by cílem byla nemocnice i tentokrát. Je například teoreticky možné, že střela mohla být nějakým způsobem „vadná“ nebo natolik nepřesná, že mohla zasáhnout jiný než zamýšlený cíl. I to se už na Ukrajině stalo.

Například ruská střela, která zasáhla obytný dům v Dnipru v loňském roce a zabila několik desítek lidí, skutečně mohla mířit na úplně jiný cíl. Tehdy Rusové nasadili střelu Ch-22, tedy munici, která vznikla v druhé polovině 20. století a měla za úkol útočit na americké letadlové lodě. Její systémy skutečně mohou mít potíže s naváděním ve složitém městském terénu, to je asi představitelné.

Naopak střela Ch-101, která podle všech dostupných indicií zasáhla kyjevskou nemocnici, je nejmodernější zbraní svého typu v ruské výzbroji. Dohromady by pak střela měla mít velkou přesnost, řádově nízké desítky metrů. A to i v podmínkách intenzivního rušení třeba satelitní navigace.

Disponuje totiž několika různými navigačními systémy na odlišných principech, které se navzájem kontrolují. Pochopitelně má na palubě i satelitní navigaci. Tu je ovšem možné narušit (a mohla být rušena i nad Kyjevem), a tak střela obsahuje například i systém, který porovnává terén pod střelou s mapou uloženou v paměti počítače. Rusko navíc střely během války ještě vylepšuje podle zkušeností z nasazení.

Při úderu 8. července mířilo několik střel i do areálu podniku Artem, který leží něco přes kilometr severně od zasažené nemocnice.

Jde o podnik, který se zabýval i vojenskou výrobou, což z něj z tohoto hlediska činí i legitimní cíl podle válečného práva, který už Rusové několikrát zasáhli – a to i během útoku 8. července. Na pohled se tak jevilo i některým výrazně protiruským pozorovatelům velmi dobře představitelné (příklad), že zásah nemocnice byl důsledkem pádu poškozené ruské střely, která mířila z jihu na Artem.

Ovšem při bližším pohledu pro tuto verzi nic nesvědčí. Snímky neukazují ani žádné poškození, ani činnost protivzdušné obrany. Dostupné informace tak nasvědčují, že dětskou nemocnici zasáhla nepoškozená ruská střela (pochopitelně pokud se objeví nová fakta, bude nutné změnit názor a článek v patřičném duchu také aktualizujeme).

Zda byl úder na zdravotnické zařízení záměrný, či nikoliv, z dostupných informací nelze říci. Ukrajinské bezpečnostní složky na místě našly úlomky střely, ale ani z těch se jistě nepodaří složit kompletní obrázek. Vojenská munice z pochopitelných důvodů nemá na palubě „černou skříňku“ s údaji o průběhu letu.