Co ukázala první jednání o Ukrajině: Radovat se může hlavně Moskva

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Z vývoje posledních dní je patrné, že dynamika vyjednávání o konci ruské války na Ukrajině se s nástupem staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně proměnila.

V úterý se u jednacího stolu poprvé od startu plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022 sešli představitelé Spojených států a Ruska.

Schůzka v Rijádu nicméně přiživila obavy Ukrajiny a Evropské unie, že při jednáních budou stát stranou. A spustila slovní přestřelku mezi Kyjevem a Washingtonem.

Prezident Volodymyr Zelenskyj si posteskl, že nebyli k rozhovorům, které se jich bezprostředně týkají, přizváni. Trump reagoval ostře - nepřímým obviněním, že válku má na svědomí Kyjev.

„Slyšel jsem, že jsou naštvaní, že nemají křeslo, ale oni ho měli tři roky a dlouho předtím. To se dalo vyřešit velmi snadno,“ odpověděl na dotaz BBC, co by vzkázal Ukrajincům, kteří se mohou cítit zrazeni. „Neměli jste si s tím vůbec začínat. Mohli jste se dohodnout,“ dodal.

Seznam Zprávy shrnují, jak si v tuto chvíli ve vyjednávání stojí klíčoví aktéři - Ukrajina, Rusko, Spojené státy a Evropa - a jaké cíle sledují.

Americký ministr zahraničních věcí Marco Rubio úterní schůzku označil za začátek dialogu. Vzkázal, že konec války na Ukrajině by mohl „otevřít dveře“ pro „neuvěřitelné příležitosti“ k partnerství s Rusy v otázkách společného zájmu, „které, doufejme, budou dobré pro svět a také zlepší naše vztahy v dlouhodobém horizontu“.

Agentura AP napsala, že Rubiovy výroky i samotná schůzka ukazují, k jak velkému posunu v americko-ruských vztazích došlo s odchodem bývalého prezidenta Joea Bidena, který prosazoval izolaci Ruska na mezinárodním poli.

Fotky z Rijádu:

Podle odborníka z Mezinárodního institutu pro strategická studia v Londýně Nigela Gould-Daviese schůzka ukázala, že celková vyjednávání jsou nakloněná ve prospěch Ruska. „A je dokonce otázkou, zda by se to mělo nazývat vyjednáváním, nebo v jistém smyslu sérií amerických kapitulací,“ uvedl v rozhovoru pro server Euronews.

Z úst amerických politiků v posledních dnech zaznívají výroky, které na Ukrajině nejsou přijímány s nadšením.

Šéf Pentagonu Pete Hegseth nedávno v podstatě zopakoval dva klíčové požadavky, které Moskva prosazuje při vyjednávání. Řekl, že Kyjev by se měl smířit s tím, že nezíská zpátky území zabraná Ruskem. Vytoužený vstup Ukrajiny do NATO pak označil za nerealistický. Rubio doplnil, že konec války bude vyžadovat ústupky z obou stran a Washington nebude dopředu určovat, o jaké se bude jednat.

Vzrostl také tlak, aby Ukrajina urychleně uspořádala volby. Mandát ukrajinského prezidenta Zelenského měl skončit loni v květnu, volby byly ovšem kvůli tomu, že je země nadále ve válečném stavu, posunuty na dobu neurčitou.

Trump nyní naznačil, že pokud chce Ukrajina místo u jednacího stolu, měl by se Zelenskyj nad vypsáním voleb zamyslet.

„Máme tady situaci, kdy na Ukrajině neproběhly volby, kdy je válečný stav, v podstatě válečný stav na Ukrajině, kde má ukrajinský lídr, tedy nechci to říkat, ale podporu pod čtyřmi procenty,“ prohlásil v rozporu s fakty (ve středu zveřejněný průzkum ukázal, že Zelenskyj má podporu 57 procent Ukrajinců, loni v prosinci to bylo 52 procent).

„Pokud chce Ukrajina místo u stolu, nebudou se lidé muset ptát - je to už dlouho, co neměli volby?“ uvedl s tím, že požadavek nepřichází ze strany Ruska, ale od něj samotného a mnoha dalších zemí, které si kladou tu samou otázku. Volby přitom označil za jednu z podmínek míru.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov Trumpova slova pochválil. Zelenskyj se naproti tomu nechal slyšet, že Trump žije v dezinformačním prostoru. To šéf Bílého domu na své síti Truth Social komentoval tak, že ukrajinského prezidenta označil za „diktátora bez voleb“, který odvedl hroznou práci. A vyzval ho, aby jednal rychle, jinak mu nezbyde žádná země.

Kyjev dlouho konání voleb v době války odmítal, tlak ze strany Spojených států i dalších spojenců jej ovšem přiměl postoj přehodnotit. Prezident Zelenskyj připustil, že volby by se mohly konat po skončení „horké fáze“ války. Nevyloučil přitom, že by se tak mohlo stát už letos.

Ukrajinští analytici, na které odkazuje list The Kyiv Independent, upozorňují, že mnohé naznačuje tomu, že Zelenskyj už nyní odstartoval předvolební kampaň. Zmiňují například jeho nedávné výpady proti opozici.

Schůzka v Rijádu dále posílila obavy, které na Ukrajině panují už od Trumpova zvolení. Mnozí mají obavy, že dohoda, se kterou republikán přijde, by mohla obsahovat pro Ukrajinu nepřijatelné ústupky, například co se týče území.

Zelenskyj dlouhodobě opakuje, že rozhodnutí o ukončení války na Ukrajině nemůže být přijato bez zapojení Kyjeva. A vzkázal, že nebudou akceptovat nic, co ze schůzky v Rijádu vzejde. Na znamení, že americko-ruské vyjednávání nerespektuje, odložil také svou plánovanou návštěvu do Saudské Arábie.

Primárním cílem Kyjeva, co se týče bezpečnostních záruk, zůstává členství v NATO. To se ale nyní s odkazem na výroky Washingtonu i generálního tajemníka Aliance Marka Rutteho nejeví jako příliš reálné.

Ukrajina tak zřejmě bude potřebovat jiné bezpečnostní záruky, například výrazný počet mírových jednotek na svém území - Zelenskyj mluvil o nutnosti 200 tisíc vojáků, což je jen těžko splnitelný požadavek, který znamená ekvivalent trojnásobku britské armády.

Strach z toho, že budou vyloučeni z budoucích vyjednávání o míru, mají i evropští spojenci Ukrajiny.

V reakci na sbližování Spojených států s Ruskem si část evropských lídrů narychlo v Paříži uspořádala vlastní jednání, kde nechyběl ani šéf NATO či britský premiér Keir Starmer. Domluvit jednotnou pozici ohledně dalšího postupu se ovšem nepodařilo.

Německý kancléř Olaf Scholz označil debaty o vyslání evropských vojáků na Ukrajinu, které se v posledních dnech vedou, za „naprosto předčasné“ a nevhodné. Proti plánu se vymezili polský premiér Donald Tusk i italská premiérka Giorgia Meloniová. Ta na schůzce v Paříži vzkázala, že vyslání evropských jednotek je tím „nejsložitějším a nejméně efektivním“ způsobem, jak na Ukrajině zajistit mír.

Evropská unie může doplácet na to, že stále není schopná mluvit jednotným hlasem.

„I když se mnoho členských států shoduje na důležitosti podpory Ukrajiny, lídři jako Viktor Orbán z Maďarska a Robert Fico ze Slovenska představují významné výzvy. Jejich neochota zaujmout pevný postoj vůči Rusku komplikuje schopnost NATO prezentovat jednotnou frontu,“ řekl nedávno v rozhovoru pro Seznam Zprávy americký politolog Alexander Motyl.

Americký ministr Rubio vzkázal, že Evropa bude muset v určitou chvíli zasednout k jednacímu stolu, jelikož taktéž na Rusko uvalila sankce. A ubezpečil, že nikdo nebude odsunut na druhou kolej.

Ukrajinu ani Evropu tím ale příliš neuklidnil. Z výroků amerických vyjednavačů totiž vyplývá, že Washington bude zřejmě s EU a Ukrajinou pouze konzultovat další kroky, zatímco s Moskvou bude přímo vyjednávat, napsal list Foreign Policy.

Rusové si úterní schůzku s americkými představiteli pochvalují coby „velmi užitečnou“. „Nejenže jsme si naslouchali, ale také jsme se navzájem slyšeli,“ vzkázal ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který byl součástí delegace. „Mám důvod se domnívat, že americká strana začala lépe chápat naši pozici,“ dodal.

Mají skutečně důvod ke spokojenosti, píše stanice CNN, která schůzku v Rijádu označila za „malé vítězství“ Moskvy. Podle ní vyjednávání dodalo na váze ruským narativům o tom, že válka na Ukrajině je útokem NATO na Rusko. Přinesla jí také několik hmatatelných výsledků, například ohledně opětovného navázání spolupráce s USA skrze ambasády.

„Putin doufá, že vedením jednání pouze s Trumpem si dokáže vyjednat příznivější podmínky,“ domnívá se analytička Aleksandra Koziołová z polského Ústavu mezinárodních vztahů, s níž mluvila BBC. Okolo motivací Ruska skutečně uzavřít dohodu s Ukrajinou tak panují pochybnosti.

Lavrov vzkázal, že Rusko v rámci dohody nepřistoupí na vyslání mírových sil na Ukrajinu - požadavek, o kterém v pondělí v Paříži diskutovali zástupci klíčových evropských zemí.