Co udělají giganti jako Google a Meta? Válka tvrdě prověří jejich moc

Ruská invaze na Ukrajinu je historickým a určujícím momentem i pro největší technologické společnosti světa, jako je Google, Meta Platforms a další. Jejich platformy se totiž chtě nechtě stávají místem, kde se odehrává důležitá část konfliktu. Jsou z nich hlavní bojiště informační války, píše se v analýze amerického deníku New York Times.

Technologické společnosti se během posledních dní odhodlaly k několika krokům ve snaze problém řešit. Podle NYT musí zápasit s ovládáním své moci a reagovat na stupňující se požadavky Ukrajiny, Ruska, Evropské unie a Spojených států.

Už v pátek ukrajinská vláda požádala společnosti Apple, Meta a Google, aby omezily své služby v Rusku. Google a Meta, pod kterou spadá sociální síť Facebook, reagovaly tak, že zablokovaly zpeněžení reklam ruských státních médií na svých platformách. Ředitel Googlu o způsobech, jak se postavit ruským dezinformacím, jednal i s vysokými představiteli EU.

Úplným shozením kanálů spojených s válkou zatím jen pohrozila v Rusku a na Ukrajině hojně využívaná komunikační služba Telegram.

Tento týden také slíbil označovat všechny příspěvky spojené s ruskými státními médii Twitter. Meta a pod Google spadající videoplatforma YouTube oznámily, že znemožní přístup k některým ruským státním médiím v celé Evropské unii. Kromě toho Google v „zájmu bezpečnosti místních“ na Ukrajině vypnul funkce svých map, které pomocí dat z mobilních telefonů poskytují informace o dopravní situaci na silnicích.

Jak ukázal Jeffrey Lewis, z map Googlu bylo možné například jednoduše vysledovat pohyb ruských vojsk k hranicím s Ukrajinou ještě několik hodin před oznámením útoku:

Válka je podle NYT pro technologické giganty příležitostí, jak si zlepšit reputaci, kterou v posledních letech pošramotila řada skandálů a nevyřešených otázek ohledně soukromí uživatelů, přispívání k rozdělování společnosti a dalších problémů spojených s jejich dominantní pozicí na trhu.

„Mají šanci ukázat, že své technologie umí použít pro dobrou věc, což se nestalo od arabského jara v roce 2011, kdy sociální média propojovala aktivisty a byla oslavována jako nástroj k demokracii,“ napsal NYT.

To ale nebude jednoduché.

Každý krok vedle může být podle analýzy spouštěčem nových regulací proti technologickým společnostem ze strany EU nebo USA, které ohrozí jejich byznys. To samé platí i o reakci Moskvy, která by kvůli zásahům těchto společností mohla na území Ruska přístup k nim úplně zakázat.

Ředitelé společností jsou tak podle NYT momentálně v situaci, kdy musí balancovat mezi opatřeními, která nebudou Západem vnímána jako nedostatečná, a naopak odříznutím příliš velkého množství služeb, které by mohlo ruské občany odstřihnout od drtivé většiny informací ze světa a výrazně tak oslabit jejich možnosti obrany proti propagandě Kremlu. A samozřejmě – firmy by se odstřihly i od peněz.

Jak takové balancování vypadá, můžeme ostatně vidět v praxi už nyní. Až po uši je v tom například již zmiňovaný Telegram, který údajně zvažuje, že shodí komunikační kanály, aby zamezil šíření dezinformací týkajících se válečného konfliktu.

Zakladatel služby Pavel Durov totiž svá slova o zvažování tohoto kroku vzal zpět. A netrvalo mu to ani hodinu. Uživatelé Telegramu si totiž podle něj ve velkém stěžovali, že tato služba je pro ně často jediným zdrojem nezávislých informací.

„Hodně uživatelů nás žádalo, abychom si vypnutí kanálů po dobu války rozmysleli. Je to pro ně jediný zdroj informací,“ uvedl Durov v prohlášení.

„Chaotická“ je momentálně podle zdrojů NYT i situace v Meta Platforms.

Zaměstnanci společnosti pod podmínkou anonymity uvedli, že experti na bezpečnost v posledních dnech pracovali dnem i nocí a svá doporučení komunikují i s ostatními technologickými firmami. Vedoucí pracovníci výzvám k zablokování ruských státních médií na platformách podle zdrojů zpočátku kvůli obavám z ruské reakce oponovali a přesvědčit je nebylo snadné.

Mezitím se kupí výzvy ukrajinské vlády a západních států, aby technologické společnosti zasáhly důrazněji.

Na druhé straně ale zaznívají i hlasy upozorňující na možnost, že to bude kontraproduktivní. „Je to nejdůležitější místo (platformy velkých technologických společností, pozn. red.) pro veřejnou debatu o tom, co se děje. Jestli bude Facebook zablokován pro všechny ruské občany, nikdo to nebude brát jako dobré znamení,“ řekl například podle NYT ruský novinář a odborník na téma cenzury Andrej Soldatov.

Podle bývalé pracovnice americké Ústřední zpravodajské služby Yael Eisenstatové je tak nyní jasná jedna věc – jestli se dosud technologickým firmám dařilo těžit ze svého monopolního postavení na trhu a zároveň se do velké míry vyhýbat zodpovědnosti spojené s tím, že „si vyberou svou stranu v geopolitickém prostoru“, nyní už to nebude možné: „V mlhách mezinárodní krize se tyto společnosti dostaly do situace, kde nyní výhry.“

Pozn. red.: Vydavatelem Seznam Zpráv je společnost Seznam.cz, vůči které je společnost Google v konkurenčním postavení.