Co se bude dít po smrti papeže? Jednodušší pohřeb a volba nové hlavy církve

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když byl zvolen, vybral si jako vůbec první papež v historii jméno František, na počest svatého Františka z Assisi, zakladatele žebravého řádu františkánů. Chtěl jej používat prostě, bez číslovky.

A podobně jak nastoupil, i odchází. Bez přehnané okázalosti.

Vatikán zatím přirozeně detaily neoznámil. Na to, co přesně se má dít po smrti hlavy katolické církve, ale existují předepsané postupy, které se po staletí zdokonalují. Některé tyto vatikánské tradice sahají až do starověkého Říma. Na konci tohoto, dalo by se říci, velkolepého dramatu vzejde z tajné volby nový vůdce církve s miliardou stoupenců po celém světě.

Tentokrát bude ale přeci jen leccos jinak. Bude to poprvé, kdy tělo zesnulého papeže nebude pohřbeno ve třech rakvích, jak tomu bývalo zvykem. Už loni Vatikán oznámil vydání nových pravidel pro pohřeb papeže. Nové předpisy zjednodušují některé postupy a o jejich změnu se zasadil právě svatý otec František.

Místo rakví ze zinku, dubu a cypřiše, jež se vkládaly do sebe, tak bude jen jedna dřevěná se zinkovým vnitřkem. Františkovo tělo také nebude vystaveno na katafalku, tedy na vyvýšeném pietním místě, ale bude ležet v otevřené rakvi bez takové pompy a okázalosti, jaké se dočkali jeho předchůdci.

Kardinál Diego Ravelli k tomu loni uvedl, že změny v pohřebních ceremoniálech mají být vzkazem, že zemřel „pastýř a Kristův následovník, a ne mocný muž z tohoto světa“.

A papež František po své smrti poruší ještě jednu tradici. Nebude pohřben v takzvaných vatikánských jeskyních pod Svatopetrským chrámem, kde odpočívá téměř stovka jeho předchůdců. Vybral si jiné místo. Svou oblíbenou baziliku Panny Marie Sněžné (Santa Maria Maggiore), která se nachází v Římě, ale má exteritoriální status a patří Vatikánu.

Tradice se týká i potvrzení úmrtí svatého otce.

Poslední slovo o papežově skonu má mít camerlengo (neboli kardinál komoří - je jedním z nejvyšších hodnostářů papežské kurie, je představeným Apoštolské Komory, pozn. red.). Tím je momentálně kardinál irského původu Kevin Farrell.

Právě on měl navštívit tělo papeže Františka v soukromé kapli a zavolat jeho jméno, aby ho vzbudil. Dnes jde samozřejmě spíše o dodržení ceremoniálu, protože už předtím úmrtí ověřili lékaři medicínskými metodami.

Tradice dále praví, že když pontifik nereaguje, je znehodnocen jeho pečetní prsten, což znamená konec jeho vlády. Camerlengo má pak za úkol informovat kolegium kardinálů. Teprve po splnění těchto postupů mohl Vatikán oznámit smrt papeže Františka veřejnosti.

Teď bude následovat devítidenní období smutku.

Tělo zesnulého Františka bude oblečeno do papežského roucha a vystaveno ve Svatopetrské bazilice. V rakvi, jak si přál. Vzdát hold zesnulému pontifikovi obvykle přicházejí a přijíždějí tisíce lidí z celého světa, včetně zahraničních politických lídrů.

Přechodné období, kdy ve Vatikánu není papež, se nazývá sedisvakance (dle latinského sedis vacantia - prázdnost, neobsazenost stolce, pozn. red.). Dočasným řízením církve je po tu dobu pověřeno kardinálské kolegium, jež ovšem do zvolení nového papeže nesmí přijímat žádná zásadní rozhodnutí.

Papežův pohřeb se bude s největší pravděpodobností konat na Svatopetrském náměstí čtyři až šest dní po jeho smrti a měl by ho vést děkan kardinálského kolegia, v současnosti 91letý Ital Giovanni Battista Re.

Dva až tři týdny po papežově pohřbu přijde na řadu další důležitý krok, kterým je volba nového lídra katolické církve. I ta má jasně daná pravidla. Naposledy upravená papežem Janem Pavlem II. v roce 1996.

V Sixtinské kapli se sejde kardinálské kolegium, aby uspořádalo konkláve (z latinského clausum cum clave – uzamčen na klíč, pozn. red.). Jde o tajné shromáždění za zavřenými dveřmi. Sto dvacet volitelů - kardinálů, kteří nesmějí být v den smrti papeže starší osmdesáti let, složí slib mlčenlivosti a je uzamčeno v omezeném prostoru, kde do doby zvolení nové hlavy církve hlasují, jedí i spí.

Vzhledem ke zmíněným pravidlům se letošního konkláve nezúčastní žádný Čech. Jediný český žijící kardinál Dominik Duka je starší než 80 let.

Kardinálové nesmějí být během konkláve v jakémkoliv kontaktu s vnějším světem, nesmějí mít v dosahu televizi, rádio a zakázané jsou i mobilní telefony. Dříve museli kardinálové spát v prostých celách v Apoštolském paláci, teď už mají ubytování v Domě svaté Marty, kde je to pro ně příjemnější. I tyto prostory jsou, stejně jako kaple, v průběhu konkláve uzamčeny a bezpečně střeženy.

K volitelům smějí jen v případě nutnosti lékaři a pomocný personál, který se stará o úklid a stravování. I tito lidé musejí složit přísahu mlčenlivosti. Kardinálové s nimi ovšem nesmějí mluvit.

Nový papež musí získat dvě třetiny hlasů. Dokud se na něm volitelé neshodnou, nesmějí opustit prostory konkláve.

V první den kardinálové hlasují v jednom kole, pokud nikdo neuspěje, hlasují v dalších dnech vždy až čtyřikrát. Papež František v roce 2013 byl zvolen v pátém hlasování, jeho předchůdce Benedikt XVI. v roce 2005 ve čtvrtém, Jan Pavel II. v roce 1978 uspěl v osmém kole.

Volba má samozřejmě přesně stanovená pravidla. I hlasovací lístky mají danou podobu. Jsou obdélné a v horní polovině s tištěným nápisem Eligo in Summum Pontificem, což v překladu znamená - Nejvyšším pontifikem volím. Do dolní části lístku kardinálové píší jméno svého favorita (pozměněným písmem, aby je nebylo možné identifikovat).

Lístky pak volitelé odnesou k urně u oltáře, která je přikrytá talířem. Na ten hlasovací lístek položí a překlopí ho do urny. Je to proto, aby bylo jasně vidět, že vhodili jen jeden list papíru.

Mezitím vždy venku na náměstí svatého Petra davy věřících očekávají, jaký dým z komína nad Sixtinskou kaplí půjde. Je to jediná informace o průběhu volby, kterou veřejnost má. Uvnitř jsou pro tuto příležitost umístěna dvoje kamna. Pokud z volby papež nevzešel, spálí se volební lístky spolu s chemickou směsí, která vyvolá černý kouř.

Po úspěšném zvolení nového papeže se papíry hodí do druhých kamen s jinými chemikáliemi, aby šel z komína dým bílý. To je znamení, že věřící mají novou hlavu své církve.

Na posledních 700 let byl papež vždy vybrán z kolegia kardinálů. Naprostá většina z 266 pontifiků zvolených v průběhu historie byla evropská. Papež František, který se narodil jako Jorge Mario Bergoglio v Argentině, byl prvním neevropským papežem za posledních 1 300 let.