Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Po získání nezávislosti před více než třemi desetiletími si obě země zvolily samostatné cesty svého vývoje, budování budoucnosti, kvůli níž musíme vytvořit bezpečné možnosti pro důstojné soužití celého regionu,“ napsal běloruský diktátor Alexandr Lukašenko ve své čtvrteční gratulaci Ukrajincům k jejich Dni nezávislosti.
Lesnictví ano, Prigožin ne
Na „gratulaci“ si Lukašenko našel čas navzdory tomu, že se jeho režim podílí na agresi proti Ukrajincům. Čas si ve čtvrtek našel i na debatu o lesnictví.
Pozoruhodně potichu ale během dne zůstal, co se týče tématu údajné smrti šéfa Vagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina. Ruské úřady ve středu večer informovaly, že byl Prigožin na palubě zříceného letadla a jeho smrt potvrdil i telegramový účet spřízněný s vagnerovci.
Byl to přitom právě Lukašenko, jenž podle svých slov letos na konci června sehrál klíčovou zprostředkovatelskou roli při zastavení vzpoury vagnerovců a jejich tažení na Moskvu.
Přehledně o havárii letadla
Pokud jsou zprávy o Prigožinově smrti pravdivé, komentátoři mají jasno, že Vladimir Putin by tím získal. Odpůrci by věděli, že zrada se neodpouští. Seznam Zprávy připravily přehled informací o nehodě letadla vůdce vagnerovců.
Běloruský diktátor dokonce Prigožinovi garantoval bezpečnost. „Co s ním bude dál? V životě to může být různě. Nemyslete si, že je Putin takový zlomyslný a nemilosrdný, že ho (Prigožina) někde zítra zabijí. Ne, to se nestane,“ ujišťoval ještě letos 6. července Lukašenko během tiskové konference.
Na ní ruským médiím líčil, jakou roli během vzpoury sehrál, a ujišťoval, že díky němu Kreml vagnerovcům zaručil bezpečnost. Několik tisíc vagnerovců se do Běloruska přesunulo, což v Polsku a v baltských státech vyvolalo bezpečnostní obavy.
Zaskočená propaganda
O sedm týdnů později je vše jinak a ruský zločinec Prigožin je pravděpodobně po (drastické) smrti. O havárii letadla informovala i běloruská provládní média, žádné komentáře představitelů režimu ale nenásledovaly.
Podle serveru Naša Niva zpráva o smrti Prigožina šokovala ruskou i běloruskou propagandu. V případě běloruských protirežimních kanálů nakonec nevěřícnost vystřídala obhajoba diktátora.
Profil Jevgenije Prigožina
Podle informací ruských úřadů zemřel „Putinův kuchař“. Muž, který začal svou kariéru stejně jako prezident Putin v ruském Petrohradě a jako jeden z mála příslušníků ruské elity se otevřeně postavil Kremlu.
Například prorežimní politolog Alexandr Špakovskij ospravedlňoval Lukašenkovy „bezpečnostní záruky“ dané Prigožinovi. Podle něj se „nevztahovaly na území mimo Bělorusko“ a samotný režim nesleduje a nenese odpovědnost za pohyby šéfa vagnerovců mimo Bělorusko.
Exilová lídryně běloruských demokratických sil Svjatlana Cichanouská, jež se Lukašenkovi postavila ve zfalšovaných prezidentských volbách v roce 2020, označila Prigožina za vraha. „Nikomu se v Bělorusku po zločinci Prigožinovi nebude stýskat. Byl to vrah, a tak by se na něj mělo vzpomínat,“ napsala disidentka.
„Jeho smrt může oslabit nebo vést k rozpadu Vagnerovy skupiny, zmenší riziko pro naši zemi a naše sousedy,“ dodala Cichanouská s tím, že Lukašenkovým „garancím bezpečnosti“ nebo dohodám s ním se nedá důvěřovat.
Pět tisíc vagnerovců v Bělorusku
Podle odhadů ukrajinských pohraničníků z konce července bylo v Bělorusku nejméně pět tisíc bojovníků z Vagnerovy skupiny. Náměstek polského ministerstva vnitra Maciej Wąsik ve čtvrtek mluvil o čtyřech až pěti tisících vagnerovcích v polním táboře u běloruské vesnice Cel.
„Nemáme zprávy o větších pohybech téhle formace. Zdá se, že dostávají žold od Lukašenka a že je platí on,“ řekl Wąsik ve vysílání Polského rozhlasu.
„Taková pomyslná pomsta“
„Prigožin byl symbolem pro to, že ruský stát nemá věci pod kontrolou,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy expert na Rusko Pavel Havlíček. Prigožinovu smrt proto považuje za Putinovu pomstu. Skončí podle něj celá Vagnerova skupina.
Vagnerovci od začátku července v Bělorusku oficiálně vystupují jako „vzdělávací organizace“, což připomíná běloruský exilový politik Pavel Latuška, se kterým se Seznam Zprávy ve čtvrtek spojily.
Podle Latušky je teď ve hře několik scénářů. „Vagnerovi žoldáci odejdou do Afriky a budou pokračovat ve svých operacích, někteří se vrátí do Ruska,“ vyjmenovává opoziční politik první možnosti.
„Někteří se zapojí do vojenských struktur v Bělorusku. Víme, že Lukašenko už vydává povolení k pobytu a pracovní povolení vagnerovským žoldnéřům, a proto je možné, že některé využije k zařazení do speciálních jednotek,“ uvádí Latuška, jenž vede jednu z běloruských exilových opozičních platforem – Národní protikrizové řízení (NAU).
Podle Latušky je možné i posílání vagnerovců přes běloruské hranice s EU s cílem získávat informace či provokovat. „Víme, že běloruské ministerstvo vnitra udělilo některým vagnerovcům běloruské pasy se změněnými jmény,“ napsal.
Polní tábory vagnerovců se podle Latušky nejspíš likvidují.
Ve čtvrtek běloruská redakce Rádia Svoboda s odvoláním na srovnání satelitních snímků napsala, že vagnerovský tábor u vesnice Cel se strhává. Zatímco na začátku srpna bylo na místě přes 270 stanů, ve středu už jich stovka chyběla. Nešlo však o rychlou překotnou akci.
Redakce uvádí, že to znamená odchod nebo přesun asi dvou tisíc žoldnéřů. Počty kusů vojenské techniky na místě se nezměnily.
K tomu ve středu skupina Běloruský hajun, jež v zemi sleduje vojenské přesuny, uvedla, že po zveřejnění informací o Prigožinově smrti běloruské úřady omezily v okolí tábora přístup k mobilnímu internetu.
Polský premiér Mateusz Morawiecki ve čtvrtek oznámil, že vagnerovci po smrti Prigožina „přecházejí přímo pod prezidenta Putina“.
„Vagnerova skupina, která je dnes pod přímým dohledem Putina a jeho lidí, bude ještě více než dosud, nebo alespoň ve stejné míře jako dosud, nástrojem provokace, vydírání, útoku, potyček v rámci narušování bezpečnostní politiky a destabilizace zemí sousedících s Běloruskem,“ tvrdí Morawiecki.
