Co Putin sleduje? Motivací může být i zničení ukrajinské ekonomiky

Je to otázka, na kterou hledají odpovědi politici i analytici napříč světem. Co je hlavní motivací ruského prezidenta Vladimira Putina k případné invazi na Ukrajinu? Vzhledem k hrozbě sankcí, ztrátě lidských životů i mezinárodního renomé se zdá, že by víc ztratil než získal.

„Vladimir Putin více ztratil, než získal i zabráním Krymu. To ale neznamená, že to nemůže udělat,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy politolog a rusista z Fakulty sociálních věd UK Karel Svoboda. „Když už by útok nastal, my ani nevíme, kudy by vedl, respektive co by bylo jeho cílem. To, že by ruští vojáci pochodovali do Kyjeva, nečekají ani sami Ukrajinci – byla by to velká akce, která by nebyla levná. Můžeme spekulovat o tom, zda by cílem nebyl například Charkov. Vše jsou ale spekulace, reálně nevíme, zda vůbec k útoku dojde. Rusové sice teď říkají, že se stahují ze cvičení, to ale také nemusí nic znamenat. Neznámých je zde opravdu hodně.“

Vladimir Putin se už dříve vyjádřil, že za historické hranice Ruska považuje ty sovětské. Ať už Rusko zaútočí, nebo ne, jde mu především o opětovné vytvoření impéria, nebo hraje reálnou roli i Putinův strach z NATO a myšlení z dob studené války?

Strach z NATO tam myslím hraje roli tak z deseti, patnácti procent. Nemyslím, že by to fungovalo. Už proto, že Ukrajina sice může plánovat vstup do Aliance, neumím si ale představit, že by její přijetí schválily všechny členské státy. To z mnoha důvodů reálné není.

A i kdyby k tomu došlo, byla by to záležitost dvaceti let, nebo i víc. Putin ví, že Ukrajina do NATO nevstoupí, tuhle obavu nemá.

Rusové provozují lehce salámovou taktiku. V tuto chvíli už se nemluví o Krymu a odepsal se i Donbas. Teď může vzniknout další pseudo povstání někde jinde, třeba u Charkova. Nemyslím, že by byl strach z NATO reálný. Mentální nastavení, že Sovětský svaz byl jen jinak pojmenované Rusko, ale funguje silně.

Ponecháme-li stranou ruskou invazi do celé Ukrajiny, spekuluje se nejvíc o útoku na Donbas, nebo na část Černomořského regionu, která by umožnila lepší přístup na Krym. Vy jste ještě zmínil Charkov. Která z těchto oblastí je pro Kreml nejdůležitější?

Teoreticky je to koridor ke Krymu. Rusové sice postavili most, koridor by ale dával logiku. Vykřikují také, že i Oděsa je ruská… Nejsem si ale jistý, zda je na to těch 130 nebo 140 tisíc vojáků dost.

Nesmíme zapomínat ještě na jeden možný cíl – všemi těmi cvičeními a hrozbami se nesmírně vyčerpává ukrajinská ekonomika. Rusové mají peníze z ropy a zemního plynu – nic jiného moc nejsou schopni vyvážet – pro Ukrajinu jde ale o obrovský malér. Firmy tam nechtějí investovat, protože se bojí války, přerušuje se letecká doprava… to vše je nepříjemné. Rusko pak řekne, že bylo jen na cvičení a že problém není na jeho straně. Kreml pak může tvrdit, že viníkem je Euromajdan a nová ukrajinská garnitura, která uvedla zemi do bankrotu. Jestli to ale někdo skutečně udělal, byl to v roce 2014 tehdejší prezident Ukrajiny Viktor Janukovyč.

Zmínil jste stahování byznysu z Ukrajiny a omezení letecké dopravy. Hovořil jsem dnes s jednou Běloruskou a od ní zazněl i názor, že Západ tím Putinovi nechtěně jen nahrává a spoluvytváří bublinu, která se kolem konfliktu vytvořila…

Já si to myslím také. To je ale nevýhoda demokracií – kdyby čirou náhodou skutečně nastal útok, všichni by se vzápětí ptali, jak je možné, že se neevakuovalo? Putin se o nic takového starat nemusí, on ty lidi prostě odepíše. Chápu tuto výtku. Pokud jde o to ukázat, jak Západ propadá hysterii, jdeme Putinovi krásně na ruku. Rozumím ale tomu, že to jinak nejde.

Dá se Ukrajina označit za klíč k Evropě? Četl jsem názor, že bez Ukrajiny by se Rusko stalo asijskou mocností, ne už evropskou…

Je to tak. Z Kyjeva je to do Moskvy několik set kilometrů a pro Rusko ztráta Ukrajiny znamená, že se jeho zájem posunul na východ. Rusko Ukrajinu ztrácí každým rokem, kdy se Ukrajina vyvíjí samostatně, roste i její samostatná identita; to není pro Rusko nic příjemného.

Britská stanice BBC psala o pěti diplomatických možnostech, jak by se dalo zabránit válce. Jednou z nich je nová smlouva mezi NATO a Ruskem, další neutralita Ukrajiny a tak dále. (Scénáře jsme popsali zde.) Kterou z nich považujete za nejpravděpodobnější?

Odpovím trochu vyhýbavě. Jedna věc je, že se odvrátí invaze – pokud tedy hrozí. Druhá věc ale je, že sousední země spolu musí nějak fungovat. Ruský styl je nyní následující: „Nás vůbec nezajímá, co říkají Ukrajinci, to jsou jen loutky.“

Mám obavy, že tohle se nezmění, ať bude smlouva jakákoliv, a Putinovo myšlení se také nezmění. Jediná šance je, že Ukrajina se dá do pořádku, bude fungovat a bude silná, nebude chudá. Ani to odstrašování nebude pak potřeba, protože napadnout ji by pak stálo ohromné prostředky. Jiná věc je dohodnout se s Ruskem o raketách, to je samozřejmě možné. V tuto chvíli si ale nejsem jistý, zda o to vůbec Rusko stojí.