Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Velká Británie si prochází nejhoršími nepokoji za poslední roky. Stovky lidí se v neděli pokusily zapálit hotel pro žadatele o azyl v Rotherhamu a během víkendu byla zapálena i dětská knihovna v Liverpoolu a centrum občanské poradny v Sunderlandu.
Mimo to ale došlo také k útokům na mešity a k rabování obchodů.
V ulicích britských měst jsou nasazeny stovky policistů, z nichž mnozí během střetů s demonstranty utrpěli zranění. Podle listu The Times však během nepokojů zatkli již 420 lidí.
Co stojí za eskalací situace? Co pro uklidnění dělá vedení země? A jak moc jsou vlastně protesty rozšířené? Seznam Zprávy přinášejí odpovědi nejen na tyto otázky.
Co nepokoje vyvolalo?
Od tragické události, která ve Velké Británii odstartovala vlnu nepokojů, uplynul přesně týden. V západoanglickém městě Southport tehdy zemřely tři malé dívky – šestiletá Bebe Kingová, sedmiletá Elsie Stancombeová a devítiletá Alice Aguiarová – poté, co jejich hodinu tance narušil útočník s nožem.
Ten zároveň dalších 10 lidí zranil.
Policie na místě činu zadržela sedmnáctiletého mladíka, jeho jméno zpočátku nezveřejnila, protože podezřelý byl mladší 18 let. To se změnilo ve čtvrtek, když úřady – zřejmě vlivem eskalace situace – oznámily, že zadrženým mužem je Axel Rudakuban, který se narodil ve Walesu. Jeho rodiče pocházejí z Rwandy, mladík podle úřadů nemá s islámem nic společného.
Proč situace takto eskalovala?
Po útoku se spustila nemilosrdná vlna dezinformací. Britský list The Telegraph upozornil například na to, že na internetu se začaly šířit falešné zvěsti, podle nichž stál za útokem muslim a žadatel o azyl jménem Ali Al-Shakati. Později se ukázalo, že tento muž nikdy neexistoval.
Zdrojem nepravdivé informace byl web Channel3 Now, který se sice tváří jako legitimní americké zpravodajství, ve skutečnosti je podle Telegraphu napojený na Rusko. Své tvrzení prý zveřejnil na základě spekulací, které již kolovaly na platformě X.
Pak už šlo o dominový efekt; informace se znovu začala šířit na sociálních sítích, kde ji podpořily tisíce dalších účtů spojených s Ruskem, a následně ji přebrala i ruská státní média. Tvrzení pak ale převzaly i krajně pravicové osobnosti, jako je třeba populární aktivista Tommy Robinson, a lidé začali vycházet do ulic.
Kdo za nepokoji stojí?
Zmiňovaný Robinson je zakladatelem skupiny English Defence League, která je proslulá násilnými protesty a protiislámským a protiimigračním postojem. Dříve se zapojovala do akcí, jako je umisťování prasečích hlav kolem muslimských objektů.
A právě tato skupina při podněcování nepokojů sehrála významnou roli.
Přímo u nepokojů však byli i členové dalších krajně pravicových skupin, nebo je alespoň propagovali na internetu. Jmenovitě lze zmínit fašistickou Patriotic Alternative či neonacistický British Movement.
Britská organizace Hope not Hate bojující proti rasismu a fašismu pak informovala, že na některých snímcích z protestů byli lidé s nacistickými tetováními. Nepokoje přilákaly také osoby spojené s fotbalovým násilím, které se v Británii dlouhodobě překrývá s nacionalistickými hnutími.
Mezi účastníky byli ale i lidé, kteří s krajní pravicí názorově nesouzní. Podle labouristického tajemníka ministerstva vnitra Davida Hansona se někteří jen nechali strhnout „šílenstvím, protože mají reálné obavy o bezpečnost v zemi“.
V Británii se nicméně v minulosti projevovaly silné antimigrační nálady. Po referendu o brexitu v roce 2016 trend oslabil, ještě před rokem si ale značná část britské veřejnosti, přibližně 52 %, stále přála snížit počet přistěhovalců. Celkem 32 % respondentů průzkumu The Migration Observatory pak vnímalo migraci jako negativní jev.
Kde všude nepokoje probíhají?
Vše začalo v úterý večer přímo ve městě Southport, kde došlo k útoku. Na místo se sjelo více než 200 lidí, přičemž mnozí z nich podle policie přijeli vlakem z jiných částí země. Výtržníci následně zaútočili na mešitu, zranili více než 50 policistů a zapalovali vozidla.
Británie zvolila labouristy
Británii už měsíc vládnou labouristé. Připomeňte si, s jakými plány nastoupili do vedení země a proč se voliči rozhodli ukončit éru Konzervativní strany.
Ve středu se pak krajně pravicová demonstrace odehrála také v centru Londýna a menší nepokoje vypukly v Hartlepoolu, v Manchesteru a v Aldershotu. Postupně se pak přidávala i další města napříč zemí, třeba Liverpool, Hull, Leeds, Nottingham, Stoke-on-Trent nebo severoirský Belfast.
Jak reaguje vedení země?
Je to teprve měsíc, co se ve Velké Británii konaly volby, ze kterých vzešli noví lídři země, a labouristická vláda Keira Starmera tak velmi brzy čelí velké zkoušce. V neděli večer však premiér víkendové násilnosti odsoudil a slíbil, že ti, kteří se na násilném dění ve Spojeném království podíleli, budou čelit „plné síle zákona“.
V pondělí se pak odehrála schůzka k mimořádným událostem (tzv. Cobra), na které se běžně scházejí ministři, státní úředníci, policie, zpravodajští důstojníci či další lidé v závislosti na situaci, která je diskutována.
Přesné výsledky zasedání zatím nejsou známy, jeho cílem ale bylo poskytnutí informací vládě a probrání postupu v dalších dnech. Premiér Starmer pak po jeho skončení informoval, že byla dohodnuta řada opatření, včetně toho, že v případě potřeby bude k dispozici „stálá armáda“ specializovaných policistů, kteří budou řešit jednotlivé incidenty.
