Co píší v Rusku: Čistka v ruské bezpečnostní radě za podpis mírového dopisu

V tomto textu najdete:

List Kommersant, jehož vlastníkem je Putinův oblíbený oligarcha a jeden z nejbohatších Rusů Ališer Usmanov, zůstává mezi posledními, kdo v Rusku ještě přináší zprávy, které by se Kremlu nemusely tak úplně líbit.

Pochopitelně i tady se o válce, kterou Rusko rozpoutalo na Ukrajině, zásadně píše jako o speciální vojenské operaci s cílem denacifikace Ukrajiny. Takže se třeba v aktuální zprávě o vývoji konfliktu dočtete, že „k vyřešení obtížné humanitární situace v Mariupolu je nutné, aby ukrajinští nacionalističtí militanti přestali klást odpor a složili zbraně“. (Podrobně jsme se způsobu, jakým jsou čtenáři v Rusku informováni o katastrofě v Mariupolu, věnovali v pondělním příspěvku.)

V úterý po osmé večer byla ovšem mezi hlavními zprávami i informace o čistkách ve Vědecké radě, která je součástí Rady bezpečnosti Ruské federace. Vědecká rada vznikla, jak připomíná list, za účelem vědecké, metodické a expertně-analytické podpory činnosti RB RF a čítá 152 odborníků.

Čtyři známí mezinárodní experti teď byli na základě dekretu prezidenta Putina z 28. března z Vědecké rady vyloučeni.

Pracovníci Rady bezpečnosti vysvětlili Kommersantu, že jde o pouhou „obnovu“ orgánu.

Ovšem jak píše deník: „Je pozoruhodné, že všichni vyloučení experti podepsali počátkem března společně se svými evropskými a americkými kolegy otevřený dopis, který mimo jiné hovořil o nutnosti zastavit nepřátelské akce na Ukrajině.“

Kdo byl z rady vyloučen? Alexej Gromyko, ředitel Evropského institutu Ruské akademie věd. Alexandr Nikitin, ředitel Centra pro euroatlantickou bezpečnost při Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (škole, která spadá pod ministerstvo zahraničí). Alexandr Panov, hlavní výzkumný pracovník z Ústavu pro USA a Kanadu Ruské akademie věd. A jeho nadřízený Sergej Rogov, vědecký ředitel tohoto ústavu.

List připomíná, že třiasedmdesátiletý Rogov byl členem Vědecké rady už od jejího vzniku v roce 1992 a vedl sekci globálních otázek mezinárodní bezpečnosti. Zbylí tři vyloučení odborníci byli rovněž v této sekci.

„Jejich jména se již neobjevují v aktualizovaném seznamu členů rady na webu Rady bezpečnosti. Důvod jejich vyloučení prezidentský dekret neuvádí. (…) Neuvádí ani to, zda budou nahrazeni jinými odborníky,“ dodává Kommersant.

A obsáhle cituje z otevřeného dopisu, který čtveřice vyloučených podepsala. „Signatáři vyjádřili ‚extrémní znepokojení nad největší krizí na evropském kontinentu od druhé světové války‘ a naléhavě vyzvali k následujícímu: všechny strany konfliktu musí okamžitě souhlasit s bezpodmínečným příměřím, přijmout koordinovaná opatření k deeskalaci situace a dosáhnout politického urovnání prostřednictvím jednání…“

Druhý text, na který se podíváme blíže, popisuje další zásah ruského cenzurního úřadu. Roskomnadzor tentokrát vystartoval po Wikipedii. Správci ruskojazyčné sekce Wikipedie obdrželi už druhé varování kvůli heslu „Ruská invaze na Ukrajinu (2022)“.

Pochopitelně jde o to, že wikipedická stránka nepopisuje „zvláštní vojenskou operaci na ochranu Doněcké a Luhanské lidové republiky a na demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny“ tak, jak Kreml žádá.

„Roskomnadzor poznamenává, že materiál obsahuje informace ‚o četných obětech mezi vojenským personálem Ruské federace, jakož i civilním obyvatelstvem Ukrajiny, včetně dětí‘, což neodpovídá oficiálním údajům zveřejněným Ministerstvem obrany Ruské federace.“

Co k tomu dodat.

V ukrajinském Mariupolu zemřelo od 1. března, kdy začalo obléhání města ruskými silami, podle odhadů místních úřadů téměř 5 000 lidí, uvedl web Ukrajinska pravda.

Takhle to v rozhovoru pro Seznam Zprávy popsal Tomáš Bendl z organizace Lékaři bez hranic: „Na ulicích leží mrtvá těla. Lidé na vlastních zahradách kopou hroby, do kterých musejí dávat i více než jedno tělo, protože už zkrátka není kam jinam je umisťovat. Před několika dny jsem mluvil s naším kolegou, který je stále na místě, a říkal, že se dělají hřbitovy už i na zahrádkách školek, jednu z nich má za domem. Nikam jinam už se těla nevejdou.“

V izolovaném městě podle starosty města nadále zůstává okolo 170 tisíc lidí. Všechny je podle něj nezbytné evakuovat. Chybí pitná voda, jídlo, léky. Ve městě už není budova, která by nebyla poškozena ostřelováním. Jenže – jak opakovaně potvrdil Červený kříž – Rusové ostřelují i takzvaně bezpečné koridory, kterými mají civilisté odcházet.

A teď se na situaci v Mariupolu podívejme pohledem, který servírují ruská média tamním čtenářům.

Skutečně: za všechno utrpení Mariupolu mohou jen a pouze Ukrajinci sami. Agentura cituje generálplukovníka Michaila Mizinceva, náčelníka Centra řízení národní obrany, podle kterého se „teror a genocida proti vlastnímu lidu staly na Ukrajině normou“.

Mizincev, jeden z hlavních propagandistů ruské invaze, pak popisuje, jak byla v Mariupolu nalezena „těla obětí ukrajinských nacistů se známkami mučení a zneužívání“.

„Ve sklepích v Mariupolu, osvobozeného od nacionalistů, byla nalezena těla civilistů se stopami brutálního mučení – s vyřezanými neonacistickými symboly, hákovými kříži. Civilisté, které se podařilo z města zachránit, navíc potvrzují, že neonacisté vědomě házejí granáty do míst, kde se schovávají ženy a děti,“ prohlásil Mizincev. Mizincev, jenž řídí operace, při kterých ruské rakety dopadají na dětské nemocnice a divadla…

Text zmiňuje humanitární katastrofu a i za tu si mohou Ukrajinci sami. Kyjev podle Kremlu odmítá spolupracovat na koordinaci humanitárních koridorů.

Stejná informace je k vidění prakticky všude: Může za to vláda v Kyjevě, že lidé trpí.

Deník Gazeta.ru, který patří do portfolia státem vlastněné Sberbank, píše – rovněž s odkazem na Mizinceva: „Z tras oficiálně navržených ruskou stranou Kyjev pro tento den odsouhlasil pouze dvě. Ukrajinská strana opět – bezdůvodně – nepotvrdila ani jeden humanitární koridor do Ruské federace.“

„Miliony lidí držených jako rukojmí militanty v obležených obcích v neustálém strachu o svůj život a osud svých blízkých ‚prosí‘, aby jim bylo umožněno evakuovat se na bezpečná místa na území Ruska,“ cituje Gazeta Mizinceva.

Samozřejmě: kdo by nechtěl být evakuován do země, která napadla vaši vlast, ničí vaše domovy a zabíjí nevinné?

V zakázané zóně Černobylu kvůli ruským nepřátelským akcím hoří, ruské jednotky znovu ostřelovaly výzkumné jaderné zařízení v Charkově, ale – ne. Ruská speciální operace, nikoli válka, běží podle kremelských plánů, a pokud si otevřete ruská média, budete mít dojem, že Ukrajina již přišla o prakticky všechnu techniku, jakož i o pozemní a námořní síly.

Právě takový výklad předkládá čtenářům na svém webu nejpopulárnější televizní stanice Rossija 24 (do roku 2010 se jmenovala Vesti). Rossija 24 je plně vlastněná a ovládaná státem.

Reálnějšímu pohledu na bojiště se věnujeme v jiném textu (poslední analýza zde), nás zaujalo, jakým způsobem se kanál rozepsal o oznámení prezidenta Putina, že Rusko nebude za plyn určený pro Evropu brát ani eura, ani dolary, ale rubly (popsali jsme zde).

Moskva 23. března sdělila, že plyn hodlá dodávat i nadále podle plánu. A že se změny dotknou pouze měny pro účely zúčtování plateb.

Není jasné, jak to hodlá provést, protože všechny podepsané kontrakty na nákup ruského plynu do Evropy jsou vedeny v eurech či dolarech. Německý ministr hospodářství Robert Habeck má za to, že ruský požadavek představuje porušení smlouvy. Stejný názor vyjádřil také italský premiér Mario Draghi.

„Epochální rozhodnutí Ruska,“ píše se v aktuálním textu na webu Rossija 24. „Říct, že tím vším byl Západ ohromen, by bylo nedostatečné.“

Autor článku Dmitrij Kiselev rozhodnutí o platbách v rublech vysvětluje tím, že Západ si začal. První přestal plnit své závazky, když přikročil ke zmražení velké části ruských devizových rezerv.

„Zazněla prohlášení, že tento krok (platby v rublech, pozn. red.) není možný, protože smlouvy jsou v dolarech a eurech a nepočítají se změnou měny. Že Rusko tím obchází západní sankce. No ano. Máme dohody. Ale nakonec – nebyli jsme to my, kdo porušil své závazky, ale Západ. Jak si mohou myslet, že zmrazí účty v ruské měně za stovky milionů, zakážou dovoz eur a dolarů a my se s tím smíříme? To asi ne. Pokud závazky Západu nestojí za nic, pojďme diskutovat o nových pravidlech hry…“

A pokud nevíte, Evropu zachvátila panika a strach. Lidé se bojí, co budou dělat bez ruského plynu, když Putin setrvá na svých požadavcích, píše Kiselev.

„Žádný jiný plyn pro Evropu na planetě neexistuje. Američané ho hledali. Nenalezli. Skutečností je, že ho Rusko má. (…) V Evropě v poslední době všichni mluví o postupném opouštění ruských zdrojů energie. Jak se bude šetřit: trochu si snížíme teplotu v bytech, trochu zpomalíme na dálnicích, ještě více ušetříme vodu, skoro se nabízí, že budeme méně často dýchat. Pojďme si takto přitvrdit, během toho ještě víc vsaďme na zelenou energii, ještě více větrníků, více solárních panelů, jen trochu víc – a zelené štěstí přijde… Je to nezodpovědný a falešný přístup. V Evropě dnes žádná zelená agenda neexistuje. Panuje panika a strach.“

Škoda, že všichni nebydlíme v Rusku, že?

Americký prezident Joe Biden při své evropské cestě pronesl ve Varšavě silnou řeč, ve které prohlásil, že pro ruskou invazi na Ukrajinu neexistuje žádné ospravedlnění a důvody uváděné Moskvou jsou nemravné a cynické (více zde). A také že ruský vůdce Vladimir Putin „nemůže zůstat dál u moci“. Ještě před večerním projevem se Biden na Národním stadionu ve Varšavě sešel s válečnými uprchlíky z Ukrajiny, kterým – za asistence kamer – řekl, že Putin je řezník.

To pochopitelně nemohlo zůstat bez odezvy. Výrokům Bidena se věnují ruská média v mnoha textech. Takhle to vypadalo kolem 22:00 SEČ na titulní straně populárního online deníku Gazeta.ru, který patří do portfolia státem vlastněné Sberbank.

Zajímala nás reakce Kremlu, kterou zprostředkoval muž ze sankčního seznamu USA i EU, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Tohle není věc, o které by mohl rozhodovat pan Biden. Jde o volbu občanů Ruské federace,“ cituje Gazeta Peskova.

K výroku o řezníkovi pak Kreml uvedl, že tak urážlivá prohlášení „zužují okno příležitostí“ pro zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi. „Bylo také poznamenáno,“ píše Gazeta, „že bylo zvláštní slyšet taková slova od Bidena, který kdysi volal po bombardování Jugoslávie a zabíjení lidí.“

Dohledali jsme přesný výrok Peskova. Ruské státní agentuře TASS o Bidenovi řekl: „Vždyť je to člověk, který svého času požadoval, v televizním vystoupení, bombardovat Jugoslávii. Právě bombardovat Jugoslávii. Požadoval zabíjet lidi. Proto je samozřejmě přinejmenším podivné slyšet cosi takového z jeho úst.“

V dalším textu o Bidenovi se pak Gazeta vrací k oblíbenému ruskému narativu; tedy k popisu 79letého amerického prezidenta jako poněkud nerudného, nekompetentního starce.

Tomu posloužil Bidenův přeřek, když v projevu ve Varšavě mluvil o katastrofální situaci v Mariupolu. Ovšem město nazval „Metropol“. Sám si chybu uvědomil a s omluvou se opravil.

Na Gazetě.ru si vysloužil článek o dalších zmatených výrocích, které má na kontě. „Není to poprvé, co americký prezident udělal chybu, když komentoval situaci na Ukrajině. Už dříve například uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin ,napadl Rusko', obyvatele Ukrajiny označil za Íránce a zaměnil také Ukrajinu, Afghánistán a Irák.“

A jeden úkrok mimo aktuální dění: V Rusku v posledních týdnech zlevnily jenom okurky.

Gazeta s odkazem na byznysový deník RBC píše, že se průměrná cena okurek snížila z 202,9 rublů za kilogram na 185,5 rublů (v přepočtu zhruba ze 46 korun na 42 korun).

„Je třeba poznamenat, že okurky se staly jediným produktem, jehož cena od zahájení speciální operace na Ukrajině na pozadí sankcí uvalených proti Rusku klesla. (…) V průměru ceny potravin vzrostly o 6,2 %. Náklady na cukr se tak zvýšily o 32,6 %, u rajčat – o 30,8 %, banánů – 28,7 %, cibule – 17,8 %, bílého zelí – 12,5 %,“ stojí v článku.

Evropská unie se shodla na společných nákupech plynu i povinných zásobnících. Vrcholné schůzky se zúčastnil i americký prezident Joe Biden, který Evropě slíbil dodávky plynu (více v této analýze). Jak dění reflektují média v Rusku, se tentokrát podíváme prostřednictvím online deníku Lenta, který vydává Rambler Media Group, dceřiná společnost státem vlastněné Sberbank. Takhle to na její titulní straně vypadalo po 23:00 SEČ.

Hlavní zprávou je výrok amerického prezidenta Joea Bidena, který znovu označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince.

Poprvé ho tak nazval před deseti dny na dotaz novinářů v Bílém domě. A v pátek znovu – po přeletu do Polska, když v Řešově mluvil s americkými vojáky, kterých jsou v Polsku tisíce v rámci sil Severoatlantické aliance.

Moskva se prudce ohradila už onoho 16. března. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tehdy Bidenovy výroky označil za nepřijatelnou a neodpustitelnou rétoriku. Následně si ruské ministerstvo zahraničí předvolalo velvyslance Spojených států v Rusku Johna Sullivana a předalo mu protestní nótu. Ruští diplomaté zdůraznili, že Bidenova slova stavějí vztahy mezi oběma velmocemi „na pokraj rozpadu“.

V textu se dočteme – s odkazem na mluvčího Peskova –, že je pod úroveň Kremlu reagovat na podobné urážky „vzhledem k Bidenově podrážděnosti, únavě a někdy zapomnětlivosti, vedoucím k agresivním prohlášením“. Jinými slovy: ruský tisk vykresluje Bidena jako slábnoucího starce, který neví, co mluví.

Nadto, jak píše Lenta: „Putin podle Peskova na nepřijatelné výroky amerického prezidenta Joea Bidena také nereaguje, jelikož je moudrým politikem.“

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov doporučuje Washingtonu zastavit „eskalaci jak verbálně, tak ve smyslu pumpování zbraní kyjevskému režimu.“

A do třetice: podle velvyslance ve Washingtonu Anatolije Antonova přesahují výroky o ruských „válečných zločinech“ zdravý rozum. Biden a americká diplomacie je vypouštějí jen proto, že se snaží „démonizovat naši zemi v očích veřejnosti, podněcovat rusofobii“.

Druhá zpráva, na kterou se podíváme podrobněji, je informace o počtech padlých ruských vojáků. Nezemřeli pochopitelně ve válce, to se v Rusku říkat nesmí; zabiti byli během „speciální vojenské operace“.

Moskva se k obětem ve vlastních řadách vyjádřila naposledy před dvaceti dny, kdy potvrdila 498 padlých od začátku invaze. Nyní ruské ministerstvo obrany přiznalo smrt celkově 1351 ruských vojáků, zraněno jich bylo 3825.

Generální štáb ukrajinské armády kontroval informací, že podle jejich dat přišlo Rusko od začátku bojů na Ukrajině o 16 100 vojáků. Není však jasné, zda jsou do této bilance započítáni pouze padlí, či také zajatci a ranění armádní příslušníci, kteří již nejsou bojeschopní. A rozpor v číslech nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Stejně tak nelze nijak ověřit informaci o zabitých členech ukrajinských jednotek, jak je udává Moskva. Lenta s odkazem na mluvčího obrany Igora Konašenkova píše o smrti – pardon, nenávratných ztrátách – 14 tisíc osob. Kyjev počty zabitých ukrajinských vojáků nezveřejňuje.

Zatímco lídři zemí NATO zahájili v Bruselu mimořádnou vrcholnou schůzku, na níž jednají o dalším postupu vůči ruské invazi na Ukrajině, ruská média odhalila, kdo stojí za vývojem biologických zbraní na Ukrajině.

Jak jsme popsali naposledy v tomto textu, v ruských médiích a na sociálních sítích se už několik let objevují spekulace o tom, že se v laboratořích na Ukrajině vyvíjejí biologické zbraně pod taktovkou Spojených států. Poslední vlna zpráv s tímto sdělením se vzedmula před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. A v posledních týdnech jen sílí.

7. března napsala státem ovládaná agentura RIA Novosti, že ruská armáda už na Ukrajině objevila 30 biologických laboratoří, které pracovaly v rámci programů Pentagonu a zřejmě vyráběly biologické zbraně. V rozporu s mezinárodním právem se prý pracovalo „s patogeny moru, antraxu a brucelózy ve lvovské biologické laboratoři a s patogeny záškrtu, salmonelózy a úplavice v laboratořích v Charkově a Poltavě“. Důkazy však agentura nezveřejnila žádné.

11. března tvrzení o výrobě biologických zbraní přednesl ruský vyslanec Vasilij Něbenzja na půdě OSN, kde se ale diplomaté odmítli věcí zabývat s poukazem na to, že na vědecké spolupráci není nic špatného a o vývoji zbraní neposkytl Kreml jediný důkaz.

Ale téma žije dál, jak čerstvě dokládá web ruské státní televize RT (dříve Russia Today). Informuje o tom, že podle zpráv ruského ministerstva obrany má v ukrajinských laboratořích své peníze i syn prezidenta USA Hunter Biden.

Ve zprávě se píše, že se investiční fond Rosemont Seneca, za kterým stojí Hunter Biden, podílí na financování vojenského biologického programu Pentagonu na Ukrajině.

Tento program podle ruského ministerstva obrany dál platí Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID), americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí – a pochopitelně také Nadace George Sorose.

„Je pozoruhodné, že do financování těchto aktivit jsou zapojeny struktury blízké současnému vedení USA, zejména investiční fond Rosemont Seneca, který spravuje Hunter Biden,“ řekl k tomu na brífinku velitel vojsk radioaktivní a chemické ochrany v ruské armádě Igor Kirillov. Fond podle něj disponuje 2,4 miliardami dolarů.

V jiném textu se pak píše, že „celý vojensko-biologický systém“ na Ukrajině byl pod dohledem jaderného centra v Los Alamos. „Vědecký dohled je prováděn předními výzkumnými organizacemi včetně Los Alamos National Laboratory, která vyvíjí jaderné zbraně jako součást projektu Manhattan,“ cituje web Kirillova.

Takto: Laboratoře na biologický výzkum podporované USA na Ukrajině skutečně fungují, a to řadu let v rámci speciálního programu. Podle tiskové agentury AFP, která se odvolává na bývalé americké vládní úředníky a odborníky, je jejich účel opačný, než tvrdí Rusové – pracují na odhalení a prevenci šíření biologických zbraní a pomáhají v boji proti infekčním nemocem.

Ruská rétorika však odmítá mezinárodní vědeckou spolupráci. Ve státem řízených médiích se opakuje rámec, podle kterého je extrémně nebezpečné, že „po celém světě existuje celá síť laboratoří, na kterých se podílely Spojené státy“. Konkrétně na Ukrajině se USA angažují, protože „ukrajinské úřady nekladou zbytečné otázky“.

Druhá zpráva, na kterou se v detailu podíváme, pak pochází ze stejného zdroje. Tedy z úst generálporučíka Kirillova.

Prohlásil, že Rusko získalo dokumenty potvrzující, že si Spojené státy chtěli z ukrajinských vojáků udělat pokusné králíky a testovat na nich neschválené léky. Podle Kirillova šlo „o systému Deep Drug screeningu pro léčiva, která neprošla licenčním řízením v USA a Kanadě.“

Důkazy ovšem nezveřejnil žádné.

Hlavní zprávou dne byla na prakticky všech ruských zpravodajských webech informace, jak se prezident Vladimir Putin vypořádal s nepřátelskými zeměmi tím, že je donutí platit za plyn v rublech. Události jsme se zevrubně věnovali v této analýze.

V podvečer ji vystřídaly čerstvě uvolněné informace o úspěších ruských vojsk. (Postup jednotek činil 2 km za den, uvedla Moskva.)

Takhle to vypadalo kolem deváté hodiny večer SEČ na stránkách státem vlastněné agentury TASS.

Zaujala nás zpráva o nejnovějším počinu ruského cenzurního úřadu. Roskomnadzor na žádost generální prokuratury vystavil stopku pro automatický agregátor zpráv Google News.

„Zmíněný americký online zpravodajský zdroj poskytoval přístup k četným materiálům obsahujícím nespolehlivé, společensky významné informace o průběhu speciální vojenské operace na území Ukrajiny,“ napsal Roskomnadzor na dotaz TASS. A připomněl, že ruské právo stanoví trestní odpovědnost za veřejné šíření „vědomě nepravdivých informací“.

Ruští poslanci začátkem března jednomyslně schválili zavedení trestní odpovědnosti s možností uložit až 15 let vězení za dezinformace a za to, co ruské úřady vyhodnotí jako lživé zprávy o ruské armádě. Přísné tresty hrozí také za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k protiruským sankcím. Moskva invazi na Ukrajinu označuje jako „zvláštní vojenskou operaci“ s cílem „demilitarizovat a denacifikovat“ Ukrajinu.

Kreml a jím řízená média pak dál pokračují v šíření informací, které mají dokládat, že ruská armáda na Ukrajině v žádném případě neútočí na civilní obyvatelstvo. Za všechny ztráty mohou jen a pouze ukrajinští nacionalisté a jiní bandité, kteří si z nebohých lidí dělají živé štíty; je tedy správné, že to tam Rusko přišlo vyčistit.

Z tohoto ranku je zpráva TASS zdrojovaná ruským generálplukovníkem Michailem Mizincevem, který krom jiného vede mezirezortní koordinační štáb pro humanitární otázky. Popisuje událost z Charkova.

Severoukrajinské město bylo od rána v centru těžkých bojů, Rusové tu nasadili bojové vrtulníky Kamov Ka-52. Umírali lidé, ale jistě ne v důsledku ruské ofenzivy.

„Nacionalisté v Charkově zastřelili civilisty na dvoře jejich domu, když vyšli ze sklepa hledat vodu a jídlo,“ píše TASS. A Mizincev mluví o hromadném vyvražďování civilistů ukrajinskými radikály.