Co píší v Rusku: Rambové, vy se z Ukrajiny nevrátíte

V tomto textu najdete:

Zatímco ruské síly dál ostřelují ukrajinská města, z USA zní obava, že Vladimir Putin uvažuje o použití biologických či chemických zbraní. Obavy ještě zvýšil večerní rozhovor mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova pro CNN, během něhož odmítl vyloučit, že by se Moskva mohla uchýlit k jaderným zbraním.

Vyjednávání o možném příměří se nikam neposunula. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který v Kyjevě pořídila České televize a další zahraniční média, nicméně prohlásil, že případnou kompromisní dohodu s Ruskem o ukončení války na Ukrajině by ukrajinští občané měli schválit v referendu.

A i tato věta posloužila jako klacek na Zelenského – v ruských médiích. Tentokrát jsme zabrousili na pole bulváru a otevřeli si webovou podobu listu Komsomolskaja pravda. Masový deník spadá pod skupinu ESN Group, kterou ovládá byznysmen s úzkými vazbami na Kreml a Gazprom Grigorij Běrežkin.

Zelenskyj v rozhovoru řekl, že se Kyjev nepodvolí ruským ultimátům. „Naši lidé se budou muset vyjádřit a dát odpověď na tu či onu formu kompromisu,“ uvedl s tím, že povaha kompromisu musí teprve vzejít z jednání mezi Kyjevem a Moskvou. „Jsem připraven na cokoli, jen když budu společně s mým lidem,“ dodal.

Komentátor listu Komsomolskaja pravda Alexander Kots to považuje za jasný důkaz nedostatku politické odvahy. „Dokážete si představit, že by nacistická elita třetí říše rozhodla v květnu 1945 o uspořádání referenda o kapitulaci? Já také ne. Ale návrh hlavy Ukrajiny vypadá přesně takhle,“ píše.

V textu si pak utahuje z toho, jak by lidé mohli v referendu hlasovat, když jich už dva miliony utekly do ciziny. A zpochybňuje schopnost Ukrajiny dál se bránit, protože morálka v ozbrojených silách je podle něj v rozkladu. „Nemluvím o ideologicky motivovaných nacionalistech, ale o obyčejných vojácích, kteří se vzdávají ve skupinách po 70 lidech, jako onehdy u Kyjeva. (…) Nyní jsou do velitelských funkcí jmenováni ještě zelení absolventi vojenských univerzit a někde i kadeti. Samozřejmě že jsou napumpovaní propagandou, ale to na dlouhodobý odpor ruské armádě nestačí.“

Svůj text uzavírá tím, jakou cenu je Zelenskyj ochoten dál platit, aby vyhověl svým loutkovodičům ze Západu. („Všechna rozhodnutí dělá pod jejich přímým diktátem. Západ má přitom zájem na tom, aby se Rusko účastnilo nepřátelských akcí co nejdéle – je to skvělá příležitost k oslabení Moskvy.“)

Druhý text, který si ukážeme, je souhrnem dění z 22. března tak, jak jej ruský bulvár servíruje čtenářům.

Tak třeba: V pondělí podnikly ruské síly dva raketové útoky na jedno z výcvikových středisek v Rivnenské oblasti. Starosta města Rivne potvrdil, že při útocích bylo zraněno několik lidí. Moskva kontrovala prohlášením, že při úderu „bylo zlikvidováno přes 80 žoldnéřů a nacionalistů“.

Komsomolskaja pravda: „Podle ministerstva obrany Ruské federace odešlo do jiného světa více než 80 žoldáků a nacionalistů. Kolik raket ještě musí letět, aby si tito Rambové konečně uvědomili, že jejich cesta na Ukrajinu je jednosměrná?“

Nacionalismus, neonacismus, denacifikace – to jsou oblíbené fráze Kremlu, jimiž invazi zdůvodňuje. Aby měli občané dostatek informací, spustila ruská armáda „nový historický multimediální projekt“. Jak píše Komsomolskaja pravda: „Na zločiny ukrajinských nacionalistů by se nemělo zapomínat. Jsou prezentovány dokumenty a fakta o tom, jak dědové a pradědové současných neonacistů ve vyšívaných košilích páchali zvěrstva během Velké vlastenecké války. Veřejnosti byly zpřístupněny důkazy o masových zločinech: šikana, loupeže a masové vraždy ukrajinských obyvatel různých národností, páchané se zvláštní krutostí Banderou.“

Jsme zvědaví, kolik toho archivy vypovědí o spolupráci Hitlera se Stalinem.

Státy Evropské unie se v pondělí večer v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až 5000 vojáků.

Ukrajinské tajné služby tvrdí, že se Rusko chystá nasadit do bojů i mládež ve věku 17 až 18 let; ruský ministr obrany prý už podepsal příslušné opatření. Mělo by jít o členy tzv. Junarmije, tedy Mladé armády.

Boje na Ukrajině pokračují. Při ostřelování obchodního centra a obytných budov v severní části Kyjeva zemřelo osm lidí. Ruští vojáci také ostřelovali dvě desítky autobusů, které se snažily vyjet s evakuovanými civilisty humanitárním koridorem z obklíčeného Mariupolu, přístavu na jihovýchodě Ukrajiny. Při ostřelování utrpěly zranění čtyři děti, které jsou nyní v péči lékařů, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na gubernátora Záporožské oblasti.

Jak se tyto události zrcadlí na titulní straně online deníku Lenta, který vydává Rambler Media Group, dceřiná společnost státem vlastněné Sberbank?

Hlavní zpráva je věnována obavě generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, že odklon evropských zemí od ruského paliva znemožní dosáhnout klimatických cílů. „Je to šílenství,“ píše Lenta. „Ukvapená touha mnoha zemí snížit svou závislost na ruském palivu bude mít za následek zvýšenou spotřebu uhlí a zemního plynu. Tato opatření mohou podle generálního tajemníka bránit dosažení cílů Pařížské dohody o změně klimatu a jsou velmi nebezpečná.“

Informace, že samo Rusko je čtvrtým největším zdrojem skleníkových plynů na světě, v textu chybí.

A chybí také druhá část Guterresova varování. Generální tajemník prohlásil, že válka na Ukrajině zdražuje potraviny v chudých zemích jako Súdán nebo Egypt, kde podle něj hrozí „uragán hladomoru“. Nadto OSN zveřejnila, že v důsledku ruské invaze může humanitární pomoc na Ukrajině potřebovat nakonec až 12 milionů lidí.

Druhý text, který si prohlédneme v detailu, se popasovává se všemi zprávami o ruských útocích na civilisty. Z pohledu Ruska je všechno jinak: Ruské jednotky na civilisty nikdy neútočily a dál neútočí, za mrtvé mohou ukrajinští nacionalisté.

Jak prohlásil ruský generál Michail Mizincev, šéf ruského Národního střediska pro řízení obrany, ukrajinští militanti nutí obyčejné civilisty vstoupit do jejich řad. Kdo odmítne, nepřežije.

„V Mykolajivské oblasti provádějí militanti teritoriální obrany obchůzky domácností téměř ve všech velkých obcích. Nutí všechny muže, aby se zapsali do jejich řad. Pokud odmítnou, jsou na místě zastřeleni,“ uvedl.

A zopakoval také teorii o tom, jak nacionalisté budují své hnízda, odkud útočí na ruské jednotky, v objektech nemocnic. (Tím Rusko vysvětlovalo mimo jiné úder na mariupolskou dětskou nemocnici z 10. března.)

A do třetice: Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor vyhověl žádosti generální prokuratury a zablokoval web francouzského zpravodajského kanálu Euronews. Euronews vysílá přes web ve třinácti jazycích včetně ruštiny.

Součástí informace je i zpráva, že ruský soud definitivně zakázal sociální sítě Facebook a Instagram. Mateřskou společnost, americkou Meta Platforms, označil kvůli „toleranci násilí“ za „extremistickou organizaci“ (detailněji zde).

Rusko při invazi na Ukrajinu nesplnilo své cíle a mění bojovou strategii na opotřebovací válku, uvedl dnes šéf britských armádních zpravodajců Jim Hockenhull. Podle něj změna ruské taktiky povede k nárůstu počtu civilních obětí. Nová čísla o obětech, tentokrát v řadách Rusů, zveřejnila ukrajinská armáda. Oznámila, že na ruské straně padlo již přes 14 tisíc vojáků, zničeno bylo 466 ruských tanků či 115 bojových helikoptér. Čísla není jak ověřit.

Na evropské scéně navrhlo Polsko Bruselu, aby EU zavedla úplný zákaz obchodování s Ruskem. Německý ministr hospodářství Robert Habeck připustil, že od Německa bylo hloupé, že si vytvořilo silnou závislost na dodávkách zemního plynu z Ruska. A britský premiér Boris Johnson varoval, že by se Západ po invazi na Ukrajinu neměl pokoušet o normalizaci vztahů s prezidentem Vladimirem Putinem.

Z pohledu Ruska jde o hysterickou a bezprecedentní reakci, jak to v rozhovoru, který poskytl ruským médiím, pojmenoval šéf diplomacie Sergej Lavrov. Reakce podle něj dokazuje, že se Rusku podařilo „speciální operací“ zmařit Západu „protiruský projekt“.

„Smyslem operace bylo za prvé zajistit bezpečnost lidí na Donbasu. A za druhé eliminovat hrozby pro Ruskou federaci, které se hromadily v podobě militarizace Ukrajiny a její nacifikace. Když si uvědomili, že naše linie pomohla zmařit jejich plány, vidíte, jak se utrhli ze řetězu,“ uvedl Lavrov.

Západ obecně je pak zjevně odsouzen k zániku, protože – jak se dočteme ve sloupku Jeleny Karajevové otištěném na stránkách státem ovládané agentury RIA Novosti, tu vládne neototalita, obžerství a boj proti zdravému rozumu.

Autorka ze země, kde kvůli čerstvě přijatým mediálním zákonům už přestala fungovat jakákoli nezávislá média (psali jsme třeba zde), cupuje evropské státy za to, že kvůli dezinformačnímu obsahu zakázaly šíření vysílání ruské televize RT a webu Sputnik.

„Síla protiruského diskurzu, kdy není místo pro alternativní úhel pohledu, je taková, že i k vyjádření veřejné pochybnosti o správnosti kolektivních myšlenek a slov Západu je nejprve nutné říci rituální frázi o ,bezpodmínečném odsouzení ruských akcí proti Ukrajině'. V opačném případě bude mluvčí vystaven kolektivní ostrakizaci a ještě může být takový odpadlík rád, že nemusí veřejně přísahat věrnost myšlenkám mainstreamu. Může být rád, když se mu podaří udržet si práci a když se jeho bývalí přátelé nezapojí do veřejného odsuzování.“

Ano, není nad alternativní fakta.

Jaké jsou hlavní zprávy z Ukrajiny s datem 18. 3.? Kvůli válce si skoro dvě hodiny telefonovali prezidenti USA a Číny; Spojené státy se obávají, že by Peking mohl Moskvu vojensky podpořit (podrobněji zde). Ukrajina hlásí zabití ruského plukovníka Sergeje Suchareva, který byl zodpovědný za masakr v Ilovajsku v roce 2014. A ruský prezident Vladimir Putin vyvolal davovou hysterii na moskevském stadionu Lužniki, kde vystoupil s národoveckým projevem o záchraně lidí na Ukrajině před genocidou.

Poslední událost zcela dominuje ruským médiím. Podívejte se, kolik textů v průběhu pouhých dvou hodin k tomu vydal například populární web News.ru.

Jednotlivé texty jsou věnovány různým pasážím Putinova projevu, který jako celek měl ospravedlnit válku (pozor, za to slovo se už v Rusku zavírá) na Ukrajině. A upevnit základní „příběh“ o ruské invazi: denacifikaci Ukrajiny. A tak 203 tisíc lidí na stadionu tleskalo Putinovým slovům o tom, že Rusko postupovalo správně, když se postavilo proti ukrajinskému „neonacismu a krajnímu nacionalismu“.

„Právě zbavit lidi utrpení, genocidy je základní, hlavní příčinou, hnacím motorem a cílem vojenské operace, kterou jsme začali v Donbasu a na Ukrajině,“ prohlásil Putin, který se neostýchal citovat z Bible. „Napadají mě slova z Písma svatého: ,Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele'.“

Co nás zaujalo, je zpráva o výzkumu veřejného mínění, podle kterého během ruské invaze poskočila důvěra Rusů v prezidenta Putina téměř o pět procent.

Ruská invaze na Ukrajinu by letos mohla ubrat více než jeden procentní bod z růstu světové ekonomiky a naopak přidat 2,5 procentního bodu k inflaci. V čerstvě zveřejněné zprávě to uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). K situaci v zemi se vyjádřila ruská centrální banka, podle níž ekonomika „vstupuje do fáze rozsáhlé strukturální transformace, kterou bude provázet dočasné, ale nevyhnutelné období zvýšené inflace, související především s úpravami cen široké škály zboží a služeb“.

V kontextu těchto informací jsme se podívali, co pro své ranní vydání připravila redakce byznysového deníku RBC.

Původně nezávislé ekonomické zpravodajství, které si trouflo rozplétat kauzy špiček režimu a které během let získalo tištěnou, webovou i televizní podobu, ovládl v roce 2017 byznysmen s úzkými vazbami na Kreml Grigorij Běrežkin. Vedle médií má své zájmy i v ropném a energetickém sektoru a je dlouholetým členem předsednictva rady Ruského svazu průmyslníků.

V hlavním textu je do detailu rozpracovaná informace o pokynech, které rozeslala ruská centrální banka jednotlivým bankovním institucím. Žádá, aby posílily kontrolu a zabránily tím obcházení restrikcí na devizové transakce. Tyto restrikce vyhlásil svým výnosem z 28. února ruský prezident Vladimir Putin na podporu domácí měny, která se dostala pod tlak kvůli sankcím, jež na Rusko uvalují západní země.

Putin dekretem zakázal obyvatelům Ruska připisovat si cizí měnu na své účty a vklady v zahraničních bankách. A zakázal vyvážet z Ruska zahraniční měny v hotovosti v hodnotě přes 10 tisíc dolarů (zhruba 230 tisíc korun).

Centrální banka také zavedla zvláštní pravidla pro devizové transakce, která platí od 9. března do 9. října 2022. Během tohoto období mohou občané vybrat ze svých účtů a vkladů v cizí měně maximálně 10 tisíc dolarů za předpokladu, že byly uloženy v bance před 9. březnem. Občané si navíc nemohou koupit hotovost v bankách za rubly, připomíná RBC.

Druhý text, na který se podíváme v detailu, se týká dopadu sankcí na běžný život běžného Rusa. Jde o informaci, že se zákazníci v obchodech budou muset obejít bez zboží v akci.

Výhodné nákupy ruší nejen nadnárodní společnosti, které omezují své investice v Rusku, ale i domácí výrobci. Podle RBC hlavně ti, kteří jsou závislí na dovážených surovinách. „Dosud Rusové kupovali ve slevách až polovinu zboží. Nyní je to nerentabilní jak pro výrobce, tak pro prodejce,“ píše deník.

V textu je citováno šetření společnosti NielsenIQ research, podle kterého v roce 2021 nakoupili návštěvníci největších obchodních řetězců v Rusku „se slevou“ více než 51,6 % zboží. Generální ředitel INFOLine-Analytics Michail Burmistrov připisuje vysokou poptávku po „zboží v akci“ tomu, že je v Rusku „na rozdíl od Spojených států a Evropy mnohem menší podíl diskontů, kde se zboží prodává za nízké ceny už od začátku. Nákup zboží se slevou je součástí psychologie tuzemského spotřebitele, který rád ,popadne zboží za super cenu',“ vysvětluje Burmistrov. Tedy o jednu kratochvíli méně.

Jednadvacátý den Ruskem rozpoutané války na Ukrajině poznamenal útok na Činoherní divadlo v Mariupolu na jihu země, v jehož krytu hledalo bezpečí mezi tisícem a patnácti sty převážně žen a dětí. Od úderu ruské síly neodradil ani fakt, že byla budova jasně označena nápisem „Děti“. Záběry kdysi elegantní stavby, ze které zbylo torzo, obletěly svět (více třeba zde).

Ale ani to není důkaz, se kterým by si ruská propaganda neporadila.

Podívejte se, jak se o události psalo v noci na webových stránkách deníku Rossijskaja gazeta. Gazeta má zvláštní postavení coby oficiální noviny ruské vlády, články jsou bez výjimky poplatné Kremlu. RG je dobře financovaná a ve srovnání s jinými listy podobného formátu levná a dostupná po celé zemi. Ve středu vychází s týdenním televizním programem v nákladu přes tři miliony kusů, web novin má podle projektu EuroTopics 30 až 40 milionů návštěv.

V samotném textu o zkáze mariupolského divadle se dozvíme, že to nebyly ruské síly, kdo budovu bombardoval. Viníkem jsou podle Kremlu ozbrojenci praporu Azov, kteří divadlo vyhodili do povětří.

Pro kontext: Prapor Azov je dobrovolnický prapor spadající pod Ukrajinskou národní gardu. Kreml ho v předchozích dnech obvinil například z toho, že se chystá zaútočit na reaktor v experimentálním jaderném zařízení v Charkovském institutu fyziky. Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo 7. března „poznatky“, že už militanti vytěžili reaktor a teď hodlají zamořit okolí, aby mohli vinu za radioaktivní kontaminaci svalit na Rusko.

V tomto případě, jak zní ruská oficiální linka, příslušníci praporu budovu divadla zaminovali a pak odpálili; šlo o další krvavou provokaci, která má Rusko očernit.

Text zapadá do celého příběhu, který Rusko o obléhání Mariupolu od 3. března podsouvá. Je jím, že místní lidé jsou drženi nacisty, fašisty a jinými militanty jako živé štíty.

Podobný příběh šíří ruská média i o útocích na humanitární konvoje či evakuační trasy, které opakovaně nahlašuje ukrajinská strana. Ve středu 16. března umírali lidé při evakuaci Mariupolu a Charkova; tam podle potvrzených informací Reuters umírali také v ostřelované tržnici. V Černihivu přišlo o život 13 osob čekajících ve frontě na chleba.

Pohledem listu Rossiskaja gazeta šlo ovšem o mstu ukrajinských nacionalistů, kteří nechtěli nechat lidi pokojně odejít do Ruska.