Článek
Ruský diktátor Vladimir Putin se v následujících hodinách nechá potvrdit v prezidentské funkci. Jak jsme opakovaně popisovali na Seznam Zprávách, za pětadvacet let, co se bývalý agent KGB drží u moci, viditelně ani nemusel bojovat o to, aby si kontrolu udržel. Naopak ji jen opevňoval, vyztužil, stal se nepostradatelným. A jeho podpora podle ruských průzkumů mínění neuvadá, naopak.
Detailně
Válka na Ukrajině nekončí. Velké úspěchy nepřicházejí. Západní sankce komplikují Rusům život. Nic z toho není argument. Ruský diktátor Vladimir Putin aktuálně má podle průzkumů větší popularitu než před lety.
Šance na to, že by „volby“ něco změnily, jsou prakticky nulové. Jak lakonicky poznamenala CNN: „Vzhledem k tomu, že většina potenciálních opozičních kandidátů je buď mrtvá, uvězněná, v exilu, nebo jim úřady znemožnily kandidovat, je vítězství Putina téměř jisté.“
Jak skončili Putinovi odpůrci
Alexej Navalnyj rozšířil dlouhý seznam lidí, kteří zemřeli kvůli tomu, že se odvážili protivit Putinovu Kremlu. Drsným podmínkám ruského vězení čelí i další, například Vladimir Kara-Murza nebo Ivan Safronov.
Jak si pojistit, že volby „dobře“ dopadnou
Kritizuje Putinovu válku i represe proti opozičníkům. Kandidát na ruského prezidenta Boris Naděždin přilákal desetitisíce podporovatelů a stal se symbolem vzdoru vůči režimu. Možná právě proto ho teď k volbám odmítl pustit.
Je otázka, zda v případě blížícího se potvrzení Vladimira Putina v čele Kremlu lze používat slovo „volby“.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která kdysi pravidelně vysílala do Ruska pozorovatele dohlížející na jejich průběh, dostala od Moskvy pozvánku naposledy před šesti lety. Psal se rok 2018, šlo o prezidentské volby, vyhrál je Putin (na čtvrté funkční období) a pozorovatelé tehdy ve své zprávě uvedli, že hlasování bylo „mařeno pokračujícím tlakem na kritické hlasy“ a Putin „neměl skutečnou konkurenci“.
Na parlamentní volby v roce 2021 se už pozorovatelé nedostali kvůli administrativním překážkám, letos pak pozvánka nedorazila vůbec.
„Litujeme, že se podmínky v Ruské federaci natolik zhoršily, že nemůžeme pozorovatele vyslat,“ uvedla předsedkyně OBSE Pia Kauma. „Vůbec první volební pozorovatelská mise organizovaná OBSE byla v Rusku v roce 1993. Od té doby jsme v zemi pozorovali deset celostátních voleb. Je velmi nešťastné, že demokratický ústup dosáhl tak kritického bodu, že letos ani nemůžeme být na místě…“
Legitimitu voleb ještě snižuje fakt, že budou probíhat i na ukrajinských okupovaných územích, která byla nezákonně anektována Ruskem.
Uznat, nebo neuznat?
O vítězství Vladimira Putina ve víkendových prezidentských volbách nikdo nepochybuje. Debaty o neuznání jeho výhry ale nemají právní základ, říká pro Seznam Zprávy expertka Veronika Bílková. Jde spíše o politickou deklaraci.
Volby začaly v pátek 15. března v osm ráno místního času na Kamčatce a na Čukotce na Dálném východě, což odpovídá českému čtvrtku deváté hodině večer. Skončí v neděli 17. března v Kaliningradské oblasti v osm hodin večer, tedy o sedmé u nás. „První informace o průběžných výsledcích se čekají brzy po uzavření volebních místností a předběžné výsledky má ústřední volební komise oznámit v pondělí,“ avizuje Česká tisková kancelář.
Na Seznam Zprávách budeme dění u volebních místností a události, které bude hlasování doprovázet, sledovat v komentovaném on-line přenosu.
Videoeditor Marcel Faikis pro vás bude chystat videa, fotoeditorka Lenka Glisníková fotografie.
Během pátku jsme publikovali reportáž od Milana Rokose, jak volí Rusové žijící v Česku.
Rusové v Praze
Stoupenci Vladimira Putina, kteří přišli odevzdat svůj hlas na ambasádu v Praze, svoji volbu obvykle tají. Někteří lidé na místě ale říkají, že je česká podpora Ukrajiny nezajímá, protože Čechy považují za národ podřízený Bruselu a Američanům.
Na sobotní ráno pro vás redaktorka Anna Hrdinová chystá velký portrét Vladimira Putina. Jistě - můžete mít pocit, že už o něm víte všechno. My jsme se zaměřili na to, co jsme se o ruském vůdci dozvěděli během posledních dvou let. Co všechno o něm ukázala válka, kterou rozpoutal na Ukrajině.
„Volby prezidenta“ jsou v Rusku načasovány na kulaté výročí. V těchto dnech uplyne deset let od anexe ukrajinského Krymu Ruskou federací.
Pro připomenutí: 16. března 2014 se na Krymu, který byl obsazen ruskými jednotkami, konalo referendum, ve kterém se více než 96 % hlasujících vyslovilo pro připojení k Rusku. A 17. března tamní parlament vyhlásil nezávislý svrchovaný stát s názvem Republika Krym, který obratem požádal o vstup do Ruské federace. Evropa, USA a další světoví hráči výsledky referenda neuznávají, naopak čtrnáct zemí (např. Severní Korea, Afghánistán, Sýrie, Bělorusko, Kuba…) Kreml podpořilo.
Historik Michal Komárek na neděli připravuje velké shrnutí toho, co jsme před deseti lety o událostech na Krymu nevěděli, o čem se spekulovalo a jaká – s dnešní znalostí – byla realita.
Redaktorka Kateřina Křováková pak ve dvou materiálech popisuje dnešní Krym. Jde o rozhovor s rodačkou z Jalty a aktivistkou Marijou Suljalinou. A rozbor toho, jak dramaticky se změnila výuka dětí na Krymu, jak funguje ruská propagandistická mašina.
Krátce poté, co se volební místnosti uzavřou, bude Anna Hrdinová připravena analyzovat výsledky z jednotlivých části Ruska. Předem též oslovila několik světových expertů na Rusko a ruskou politiku, kteří by v pondělí měli pro Seznam Zprávy komentovat, co dalších šest let s Putinem pro federaci znamená.
Rozhovor o předvolebních náladách mezi voliči
Liberálnější hlasy dřív zněly v Moskvě a Petrohradu a mezi mladými, ale i ti jsou dnes víc naklonění Putinovi, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy analytička Joanna Szostek z britského think tanku Chatham House.
Další rozhovor, tentokrát přímo z Ruska, chystá na úterní ráno tým podcastu 5:59 Lenky Kabrhelové.
Mimochodem - v čerstvé sérii reportáží z Gruzie jsme v předchozích dnech popsali, jak se cítí Rusové, kteří před Putinovým režimem utekli.
