Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
S Ruskem jsme se už dohodli, zbývá se ještě dohodnout se Zelenským. Tak nejnověji vývoj ve vyjednávání o příměří a míru na Ukrajině zhodnotil americký prezident Donald Trump.
Ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému vyčetl, že nepřijal návrh, který počítá s ukončením sankcí proti Rusku, s uznáním anektovaného Krymu za ruské území a vylučuje členství Ukrajiny v NATO.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio minulý týden řekl, že Trumpova trpělivost není nekonečná a pokud se dohodu nepodaří v brzké době vyjednat, USA se stáhnou a nebudou se dále angažovat.
Pokud by k tomu opravdu došlo, co by udělala Evropa? Zbraně a munici Ukrajincům nadále posílá, nemá ale kapacity rychle doplnit například systémy protivzdušné obrany a Washington nedokáže nahradit ani v dodávání klíčových zpravodajských informací Kyjevu, které v minulosti umožňovaly přesné zásahy ruských vojenských cílů.
Evropský plán?
„O něčem, jako je evropský plán v případě tohoto scénáře, se ve středu bavila ukrajinská delegace se zástupci některých evropských států na summitu v Londýně,“ říká pro Seznam Zprávy politolog a expert na mezinárodní politiky Michael Romancov.
Zásadní podle něj bude, co přesně by americký prezident udělal. „Zda se spokojí s tím, že řekne ‚dělejte si, co chcete, mě už se to netýká‘, nebo jestli řekne ‚mě už se to netýká, ale opovažte se hnout prstem ve prospěch Ukrajiny, protože jinak vám to dám sežrat‘,“ vysvětluje.
„Důležité je, že v Evropě existuje vůle jednat o sestavení jednotek, které je možné rozmístit v případě dohody na ukrajinském území, z čehož ale ruské vedení dostává záchvaty,“ připomíná plány takzvané koalice ochotných, že by vojáci strážili frontovou linii mezi ukrajinskou a ruskou armádou.
„Vždy je to tak, že některé země směřují k řešení nějakého problému lidskou energii a zdroje, a jiné to jen sledují z povzdálí. Jde o to, aby to tyto země vyloženě nebrzdily,“ pokračuje Romancov.
„Vypadá to, že nepůjde o projekt v rámci Evropské unie, protože se do toho určitě zapojí Velká Británie. Když se některé státy rozhodnou, že pošlou vojáky a vojenskou techniku na Ukrajinu, je důležité, aby to Slovensko nebo Maďarsko nemohly sabotovat a aby tedy ta akce nebyla pod hlavičkou Evropské unie. Umím si představit tuto ad hoc koalici a z tohoto pohledu je nyní vlastně dobře, že země EU nemají úplně jednotnou zahraniční a bezpečnostní politiku,“ podotýká.
Moskva zatím odmítá přítomnost jakýchkoliv vojáků z členských zemí NATO na Ukrajině. Ochotu vyslat tam své síly zatím vyjádřily Velká Británie, Francie, trojice pobaltských republik, Kanada a Austrálie.
Polsko takové úvahy odmítá a český premiér Petr Fiala řekl, že vyslání českých vojáků na Ukrajině zatím není na stole. Italská premiérka Georgia Meloniová pak prohlásila, že s účastí italských vojáků nepočítá, v podobném duchu se vyjádřil španělský premiér Pedro Sánchez.
Potenciál Británie nezmizel
Romancov vidí důležitou roli Velké Británie. Její premiér Keir Starmer se jako první evropský politik veřejně zmínil o ochotě podílet se na mírové misi. „Velká Británie je pořád velká evropská ekonomika, člen Rady bezpečnosti OSN, jaderná velmoc. Její potenciál s brexitem nikam nezmizel,“ míní politolog.
Zatímco Američané vyjednávají s ruským vedením o příměří a dohodě, ruská armáda podnikla v uplynulých dvou týdnech sérii masivních úderů na ukrajinská města - Kryvyj Rih, Sumy, Charkov, Dnipro a naposledy ve čtvrtek ráno Kyjev.
Během třinácti dnů si útoky balistickými raketami po celé zemi vyžádaly více než 80 obětí. Nejhorší bylo ostřelování Sum na květnou neděli, kdy zahynulo pětatřicet lidí. Prezident Zelenskyj chtěl koupit ve Spojených státech deset systémů protivzdušné obrany Patriot, jeden stojí 1,5 miliardy dolarů. Trump to ale odmítl a vzkázal Zelenskému, že neměl začínat válku.
