Článek
Clinton se v rozhovoru s irskou televizí RTÉ věnoval své roli v severoirském mírovém procesu a vyjádřil se k aktuálnímu geopolitickému vývoji. „Cítím osobní podíl, protože jsem je (Ukrajinu) přiměl k tomu, aby souhlasili s tím, že se vzdají svých jaderných zbraní. Nikdo z nich nevěří, že by Rusko provedlo tento kousek, kdyby Ukrajina stále měla své zbraně,“ řekl.
V lednu 1994 podepsal Clinton s tehdejšími prezidenty Ruska Borisem Jelcinem a Ukrajiny Leonidem Kravčukem trojstrannou dohodu o likvidaci arzenálu strategických jaderných zbraní, které zůstaly na ukrajinském území po rozpadu Sovětského svazu. Spojené státy se později v témže roce rovněž podílely na související dohodě zvané budapešťské memorandum, která zahrnovala ruské závazky respektovat územní celistvost Ukrajiny. Rusko tyto závazky porušilo už v roce 2014, když anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, a následně invazí na Ukrajinu z loňského února.
„Věděl jsem, že prezident (Vladimir) Putin nepodporoval dohodu prezidenta Jelcina, že nikdy nebude zasahovat do územních hranic Ukrajiny - dohodu, kterou uzavřel, protože chtěl, aby se Ukrajina vzdala svých jaderných zbraní,“ poznamenal Clinton. „Báli se jich vzdát, protože si mysleli, že je to jediná věc, která je chrání před expanzivním Ruskem,“ řekl exprezident o názoru ukrajinské strany.
„Když se mu to hodilo, prezident Putin ji porušil a nejprve zabral Krym. A mně je to hrozně líto, protože Ukrajina je velmi důležitá země,“ dodal s tím, že co udělal Putin, je špatně, a Evropa a USA by Ukrajinu měly nadále podporovat. „Možná přijde čas, kdy ukrajinská vláda dospěje k názoru, že si umí představit mírovou dohodu, se kterou by dokázali žít, ale nemyslím si, že bychom je měli opustit,“ dodal.
