Čistky ve vedení a agenti v terénu. Trumpův šéf FBI slibuje zemětřesení

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nastupující americký prezident Donald Trump do svého vládního týmu jmenoval dalšího bez zbytku oddaného člena, se kterým sdílí záměr zbavit se svých odpůrců v institucích. Po nominacích na posty šéfů ministerstva spravedlnosti a Pentagonu, kteří tuto „čistku“ také slibují, teď došlo i na Federální úřad pro vyšetřování (FBI).

Trump si totiž vybral někdejšího státního zástupce, ombudsmana a loajálního poradce Kashe Patela. Podle listu the New York Times se tento 44letý právník, který se narodil v Garden City ve státě New York indickým rodičům, vypracoval na jednoho z nejdůvěryhodnějších asistentů prezidenta a během prvního Trumpova období v Bílém domě patřil mezi nejmocnější úředníky v oblasti národní bezpečnosti ve federální vládě.

Patel dodnes rovněž sedí v komisi Trumpovy mediální firmy TMTG, která mimo jiné spravuje platformu Truth Social, kde prezident šíří svoje často vyhrocené názory a útočí na své kritiky.

Trump a Patel si podle svých slov chtějí FBI zcela podmanit a zbavit úřad všech „předpojatých“ lidí, kteří v očích obou mužů prezidenta v posledních letech nespravedlivě stíhali a vyšetřovali.

V poslední době se Patel nechal slyšet, že by dokonce během prvního dne svého úřadování zavřel hlavní ústředí FBI ve Washingtonu a na druhý den tam otevřel „muzeum hlubokého státu“, jak Patel v září řekl v podcastu konzervativního moderátora Shawna Ryana.

V budově J. Edgara Hoovera v centru Washingtonu dnes pracuje zhruba sedm tisíc lidí. Patel v podcastu řekl, že by je poslal do všech koutů Ameriky, aby pronásledovali zločince. „Budťe policisty, vždyť jste policsté, tak jimi budťe,“ řekl na adresu agentů a dalších zaměstnanců FBI.

Samotné vedení by ale nechal propustit. Patel svou představu, jak se těmto lidem v nejvyšších pozicích v FBI a také na ministerstvu spravedlnosti pomstít, vyložil už ve své dva roky staré knize „Vládní gangsteři“, v níž profesionály ve vedení úřadu označil za „hrozbu pro lidi“.

Patel také napsal knihu pro děti s názvem „Spiknutí proti králi“, v níž vypráví fantaskní příběh o vyšetřování možných vazeb Trumpovy kampaně na Kreml během volební kampaně v roce 2016.

Trump byl za svou údajnou konspiraci s Rusy s cílem ovlivnit výsledky voleb z před osmi let ve svůj prospěch dva roky vyšetřován. V roli zvláštního poradce ministerstva spravedlnosti akci vedl Robert Mueller, který sám FBI šéfoval mezi lety 2001 až 2013. Ten nakonec seznal, že Rusové se do voleb skutečně pokusili zasáhnout, Trump s nimi ale podle Muellera tajně nespolupracoval. Prezidenta nicméně neočistil z bránění ve výkonu spravedlnosti.

Donald Trump celé vyšetřování dodnes označuje za „falešnou zprávu“ a slíbil potrestat všechny, kteří se v něm angažovali. Patela přitom vyzdvihl jako jednoho z těch, kteří odhalili „pravou podstatu“ vyšetřování. „Hrál (Patel) klíčovou roli při odhalování hoaxu Rusko, Rusko, Rusko a byl obhájcem pravdy, odpovědnosti a ústavy,“ řekl Trump.

Sám Patel se nedávno nechal slyšet, že pokud se vrátí do Trumpova kabinetu či v roli poradce „půjde po všech konspirátorech ve vládě i v médiích“. Jmenoval právě volby z roku 2020, které podle něj ale zmanipulovala Demokratická strana a jí naklonění novináři.

„Ano, půjdeme po lidech z médií, kteří lhali o amerických občanech, kteří pomáhali Joeovi Bidenovi falšovat prezidentské volby - půjdeme po vás. Ať už to bude trestněprávně, nebo občanskoprávně, na to přijdeme,“ řekl Patel v podcastu War Room někdejšího osobního Trumpova poradce Steva Bannona, který si letos odpykal čtyřměsíční trest vězení za to, že odmítl spolupracovat s Kongresem na vyšetřování okolností událostí ze 6. ledna, kdy stoupenci Trumpa napadli Kapitol.

Podobná prohlášení, které Patel učinil v Bannonově podcastu, jistě lahodila sluchu Trumpa, který dodnes lživě opakuje, že volby z roku 2020 byly zfalšované ve prospěch Bidena, jehož výhru Trump nikdy neuznal. Exprezident rovněž neúnavně napadá liberální média, která označuje za „nepřátele lidu“.

Trumpa Patela při navržení na šéfa FBI označil za „brilantního právníka, vyšetřovatele a bojovníka populistické myšlenky ‚America First‘ (Amerika na prvním místě), kterou Trump propaguje a jako prezident hodlá také prosazovat. Jedná se o směsici nacionalismu, obchodního protekcionismu, ústupu ze světových úmluv, institucí a konfliktů a antiimigračního postoje.

FBI v současnosti vede Christopher A. Wray. Mandát mu vyprší až v roce 2027. Do funkce ho přitom jmenoval právě Donald Trump, než na něj zanevřel. Nemůže mu mimo jiné zapomenout razii ve svém floridském sídle Mar-o-Lago, kterou agenti FBI podnikli v srpnu roku 2022. Do Trumpovy soukromé rezidence tehdy vtrhli, aby zabavili přísně tajné materiály, které si Trump odnesl z Bílého domu.

V reakci na nominaci Patela a jeho hrozby vůči FBI úřad reagoval s diplomatickou rezervovaností. „Ředitel Wray se nadále soustředí na muže a ženy v FBI, na lidi, se kterými pracujeme, a na lidi, pro které pracujeme,“ uvádí se v prohlášení.

S největší pravděpodobností ale brzy dojde na střet. Trump totiž bude muset Wraye propustit, aby udělal místo svému oddanému spojenci. Nastupující prezident s tím ale zřejmě nebude mít žádný problém. Trump totiž před jmenováním Wraye z postu šéfa FBI nechal vyhodit jeho předchůdce - Jamese Comeyho. I s ním měl šéf Bílého domu napjaté vztahy.