Čínský velvyslanec ve Francii zpochybnil suverenitu postsovětských států

„Postsovětské státy jako Ukrajina nebo pobaltské země nemají skutečnou oporu v mezinárodním právu,“ řekl v rozhovoru s televizí LCI čínský velvyslanec ve Francii Lu Ša-jie. Jeho slova v sobotu vyvolala pobouřené reakce představitelů Ukrajiny i pobaltských států, které avizovaly předvolání čínských diplomatů ve svých zemích.

Výbušné tvrzení zástupce Pekingu ve Francii přišlo v pátečním rozhovoru poté, co se odmítl jasně vyjádřit k otázce statusu Krymu, anektovaného Rusy roku 2014. Když moderátor Darius Rochebin poznamenal, že podle mezinárodního práva poloostrov náleží Ukrajině, čínský diplomat s tímto bodem začal polemizovat.

„Tyto bývalé sovětské státy nemají, jak to říci, efektivní status v mezinárodním právu,“ řekl. „Protože nemáme mezinárodní dohodu konkretizující jejich status svrchovaných zemí,“ pokračoval.

Když se jej pak Rochebin tázal, zda chce skutečně říci, že hranice v Evropě vzešlé z rozpadu Sovětského svazu nepovažuje za „urovnanou“ záležitost, velvyslanec odvětil, že není třeba se o věci dál přít.

Reportér deníku The Wall Street Journal Yaroslav Trofimov v reakci na jeho slova připomenul, že Rusko je součástí dohod o rozpuštění Sovětského svazu z konce roku 1991. „Docela odvážné, v podstatě popírá legálnost rozpuštění SSSR,“ komentoval novinář slova čínského diplomata.

Jiní komentátoři připomněli, že Lu Ša-jie má na kontě řadu kontroverzních vyjádření a že loni prohlásil, že obyvatelé Tchaj-wanu budou čelit „převýchově“ v případě přičlenění ostrova k pevninské Číně.

„Poznámky čínského velvyslance ve Francii ohledně mezinárodního práva a svrchovanosti států jsou naprosto nepřijatelné. Očekáváme od čínské strany vysvětlení a úplné odvolání tohoto vyjádření,“ reagoval na twitteru šéf lotyšské diplomacie Edgars Rinkévičs. Později dodal, že si za koordinace s Litvou a Estonskem předvolal chargé d'affaires čínského velvyslanectví v Rize.

Diplomatická roztržka přichází na pozadí obav západních vlád z prohlubování spolupráce mezi Pekingem a Moskvou v době pokračující ruské války proti Ukrajině.

„Pokud ještě někdo nemá jasno v tom, proč pobaltské země nedůvěřují Číně, aby zprostředkovala mír na Ukrajině, tady máte čínského velvyslance, který tvrdí, že Krym je ruský a hranice našich zemí nemají žádný právní základ,“ uvedl litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, když na twitteru sdílel klip z rozhovoru na LCI.

Jeho estonský protějšek Margus Tsakhna řekl zpravodajskému webu Delfi, že estonská diplomacie si předvolá čínského velvyslance a bude od něj požadovat vysvětlení slov jeho kolegy ve Francii. Velvyslanec Ukrajiny v Paříži Vadym Omelčenko zase uvedl, že slova Lu Ša-jie jsou v rozporu se stanoviskem Pekingu.

„Není zde místo pro nejednoznačnost. Krym je Ukrajina. Sovětské impérium už neexistuje,“ napsal.

Začátkem dubna čínský velvyslanec při Evropské unii Fu Cong rusko-čínské partnerství bagatelizoval. Navzdory tomu, že Čína odmítla odsoudit ruskou agresi proti Ukrajině, Fu řekl, že jeho vlast není na ruské straně, píše deník Kyiv Independent.

Čínský velvyslanec dodal, že vztah mezi Pekingem a Moskvou byl „záměrně nesprávně interpretován“. Vyvrátil také prohlášení amerického ministra zahraničí Anthonyho Blinkena z února letošního roku, že Čína zvažuje zásobování Ruska zbraněmi.

V březnu však vláda USA potvrdila, že na Ukrajině byla použita čínská munice, pravděpodobně ze strany ruských sil.

Před několika dny navíc Rusko a Čína oznámily, že prohloubí vzájemnou vojenskou spolupráci, a po schůzce, které se zúčastnil také ruský ministr obrany Sergej Šojgu, zástupci zemí ohlásili, že jejich vzájemné vztahy vstupují do „nové éry“.