Článek
Peking se ve čtvrtek stane hostitelem jednání mezi evropskými lídry a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a francouzský prezident Emmanuel Macron již deklarovali, že jedním z hlavních témat setkání bude role Číny v mírových jednáních o válce na Ukrajině.
Řada západních zemí ale nahlíží na mediaci Pekingu skepticky kvůli jeho vazbám na Moskvu. Čína dosud neodsoudila ruskou invazi a nadále udržuje s Ruskem diplomatické vazby. Vztah mezi dvěma velmocemi nicméně není podle čínského velvyslance při Evropské unii Fu Cchunga tak hluboký, jak by se mohlo zdát.
Velvyslanec: Přátelství „bez hranic“ byl jen rétorický obrat
Jen krátce před ruskou invazí podepsal ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching prohlášení deklarující, že přátelství jejich zemí „nemá hranice“. Fu to nicméně označil za pouhou frázi, která se nedá plně přenést do dynamiky vztahů mezi zeměmi.
V rozhovoru pro deník The New York Times podotkl, že Peking neuznal snahy Moskvy o anexi ukrajinských území, včetně Krymu a Donbasu, ani jí neposkytl vojenskou pomoc.
Právě čínské dodávky zbraní ruské armádě se již dříve staly předmětem debat. Americký ministr zahraničí Antony Blinken v únoru uvedl, že Peking jejich poskytnutí zvažuje. Fu prohlášení označil za lež a podotkl, že Čína neposkytne Rusku zbraně, které by mohlo použít na Ukrajině, ani teď, ani v budoucnu.
Čína mírotvůrcem
Na výročí ruské invaze Čína předložila svůj návrh „mírového plánu“. Je poplatný pouze Rusku, upozorňují západní státy. Volodymyr Zelenskyj chce se Si Ťin-pchingem jednat.
Za jasnou podporu Ruska tak mnozí považují i únorovou státní návštěvu čínského prezidenta v Moskvě, kde se svým ruským protějškem podepsal rámcové dohody o rozšíření strategického partnerství a o strategické spolupráci (psali jsme zde).
Zatímco se Peking snaží vystupovat jako neutrální prostředník a představil i mírový plán, s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se nespojil čínský prezident od začátku války ani telefonicky.
„Víme, že lidé považují za důležitý telefonický kontakt mezi prezidenty. Fakt, že prezident Si nemluví se Zelenským, ale neznamená, že v otázce Ukrajiny stojí Čína na straně Ruska,“ uvedl Fu.
Vztahy EU a Pekingu ovlivňují i další faktory
Pozici Pekingu vůči Moskvě bude kromě jiného na třídenní návštěvě Číny rozebírat i Macron. Krátce před cestou do Asie se telefonicky shodl se svým americkým protějškem Joem Bidenem, že je třeba přesvědčit Peking, aby pomohl k brzkému ukončení války na Ukrajině a nastolení trvalého míru v regionu.
„Nemůžeme dopustit, aby dialog s Čínou vedlo výhradně Rusko,“ poznamenal Macron. Francouzský prezident také uvedl, že se čím dál víc mluví o napětí mezi Východem a Západem, ale že není důvod přistoupit na „logiku dvou antagonistických bloků“.
Podle von der Leyenové bude budoucí směřování vztahů Evropské unie s asijskou velmocí záležet na tom, jak se Peking postaví k válce vedené Ruskem.
China’s Ambassador to the E.U., Fu Cong, said China was not on Russia’s side in the war in Ukraine. “‘No limit’ is nothing but rhetoric,” he said, referring to a statement from last year about the countries’ relationship - NYT pic.twitter.com/OY9Yy9Be3B
— Iuliia Mendel (@IuliiaMendel) April 5, 2023
Vedle přístupu k válce na Ukrajině nicméně komplikuje vztahy mezi Čínou a EU i otázka lidských práv. Evropská unie v roce 2021 uvalila sankce na čínské úředníky a subjekty kvůli zacházení s etnickými Ujgury v oblasti Sin-ťiang, načež Peking reagoval sankcemi vůči zákonodárcům EU.
Podobně tak panuje neshoda i ohledně Tchaj-wanu. Čína považuje ostrov za svou provincii a vyzývá ostatní státy světa, aby nejednaly s tchajwanskými představiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají jeho samostatnost.
