Článek
Čínský prezident Si Ťin-pching osobně varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před použitím jaderných zbraní na Ukrajině. S odkazem na západní i čínské představitele o tom ve středu informoval deník The Financial Times.
Podle nich lze z tohoto kroku usuzovat, že má Peking obavy z ruské agrese na Ukrajině, ačkoliv Kremlu nabízí tichou podporu.
Varování mělo zaznít během Siovy březnové návštěvy v Moskvě, jedné z prvních zahraničních cest čínského prezidenta od zavedení přísných protipandemických opatření. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že toto tvrzení nemůže potvrdit.
Od březnové návštěvy si čínští představitelé soukromě připisují zásluhy za to, že Putina odradili od použití jaderných zbraní proti Ukrajině, píše list The Financial Times. Podle vysoce postaveného poradce čínské vlády, na kterého odkazují jeho novináři, se právě tyto snahy staly ústředním bodem čínské kampaně za nápravu poškozených vztahů s Evropou.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak v reakci na článek uvedl, že postoj Číny tváří v tvář potenciální jaderné hrozbě ze strany Ruska je „důležitý“. Upozornila na to agentura Reuters.
Čína mírotvůrcem
Čína se snaží o svůj dlouho avizovaný mírový dialog mezi Ruskem a Ukrajinou. Její cesta mírového prostředníka ovšem není tak jednoduchá a skvrny na pověsti jí dělá už jen její dosavadní „proruská neutralita“.
„(Jedná se o) důležitý postoj (Číny) k jaderné hrozbě ze strany šíleného ruského teroristy,“ napsal Jermak na telegramu.
Šéf diplomacie Evropské unie Joseph Borrel již v březnu uvedl, že Siova návštěva „snižuje riziko jaderné války a oni [Číňané] to dali velmi, velmi jasně najevo“.
Podle bývalého čínského představitele, kterého cituje list The Financial Times, Si během březnové schůzky Putinovi osobně řekl, aby nepoužíval jaderné zbraně. Čínské stanovisko bylo podle něj zahrnuto i do jejího „mírového plánu“.
Rusko již v v minulosti v rámci varování před eskalací války uvedlo, že pokračující podpora Ukrajiny ze strany Západu by mohla vést k jaderné válce. Tyto obavy se dále zvýšily, když se Bělorusko rozhodlo ruské jaderné zbraně umístit na svém území. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko trval na tom, že jejich rozmístění neporušuje mezinárodní dohody.
Peking se vůči takovému postupu vyhrazoval opakovaně. Během listopadového setkání se americký prezident Joe Biden se Si Ťin-pching shodli, že „jaderná válka by nikdy neměla být vedena a nikdy nemůže být vyhrána“. Čínský vůdce tehdy rovněž zdůraznil nesouhlas s použitím jaderných zbraní na Ukrajině.
Více o schůzce Putina a Siho:
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching mluvili o nezdolném přátelství, které nastolí nový světový řád. Od začátku ruské invaze na Ukrajině Čína odmítla odsoudit ruské kroky a nabídnout jasnou pomoc Ukrajině. Zároveň se však nedokázala jasně přiklonit na stranu Ruska a snaží se balancovat mezi oběma stranami.
Ačkoliv Peking veřejně opakovaně odsoudil použití jaderných zbraní během ukrajinsko-ruského konfliktu, řada spojenců Kyjeva o jeho skutečných záměrech odradit Moskvu od jaderného útoku pochybuje, vzhledem ke spojenectví mezi Moskvou a Pekingem.
Varování čínského prezidenta je však pro ně do jisté míry nadějným signálem o tom, že se Peking drží své veřejné rétoriky i během uzavřených jednání s ruským lídrem – a potenciálně hrozí důsledky pro čínsko-ruské vztahy, které by byly dostatečné k tomu, aby Putinovi zabránily v použití jaderné zbraně.
Podle jednoho ze zdrojů The Financial Times by použití ruských jaderných zbraní na Ukrajině „pro Čínu to znamenalo samá negativa“. S odvoláním na lidi blízké Kremlu pak deník napsal, že se Putin nezávisle rozhodl, že použití taktických jaderných zbraní by Rusku na Ukrajině nepřineslo výhodu.
Čína se zdržuje kritiky Ruska za invazi a obviňuje Západ z rozdmýchávání konfliktu kvůli dodávkám zbraní na Ukrajinu, píše list Ukrajinska pravda.
