Čínský poznatek z války na Ukrajině: Naučme se sestřelovat Muskův Starlink

Agentura Reuters provedla analýzu téměř 100 článků ve více než 20 časopisech s vojenským zaměřením. Ukázalo se, že se celý čínský vojensko-průmyslový komplex pečlivě zaměřuje na schopnosti amerických zbraní a technologií, které by mohly být nasazeny proti čínským silám ve válce o Tchaj-wan.

Čínsky psané časopisy, které se zabývají také ukrajinskými sabotážními operacemi, odrážejí práci stovek výzkumníků v síti univerzit napojených na Čínskou lidovou osvobozeneckou armádu (ČLOA), státních výrobců zbraní a think tanků vojenské rozvědky.

Oficiální rétorika čínských představitelů se vyhýbá jakékoli otevřené kritice ruské invaze na Ukrajinu. Peking se naopak oficiálně staví do role mírotvůrce vyzývajícího k dialogu, avšak zároveň se netají svými blízkými vztahy s Moskvou.

Z množství publikovaného materiálu je zřejmé, že Ukrajina představuje příležitost, které chce čínské vojenské vedení využít. S Reuters pod podmínkou anonymity hovořili dva vojenští atašé a další diplomat obeznámený s čínskými obrannými studiemi. Jeden z nich uvedl, že navzdory rozdílnostem mezi Tchaj-wanem a Ukrajinou je současná válka pro Čínu studnicí cenných informací.

„Klíčovým poučením, které by si svět měl vzít z rychlé mezinárodní reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, je, že na agresi se bude stále častěji reagovat jednotným postupem,“ uvedl úředník.

Skutečné obavy Číny z role družicové sítě Starlink vyvinuté společností SpaceX Elona Muska potvrzuje fakt, že se jim věnovalo půl tuctu prací výzkumníků ČLOA. Nejistotu v nich budí zejména zprostředkovávání komunikace ukrajinské armády v době ruských raketových útoků na energetickou síť země.

„Vynikající výkon satelitů Starlink v tomto rusko-ukrajinském konfliktu jistě přiměje USA a západní země k rozsáhlému využívání Starlinku“ při případných bojových akcích v Asii, uvádí se v zářijovém článku, jehož spoluautory jsou výzkumníci z Armádní inženýrské univerzity ČLOA.

Autoři považují za „naléhavé“, aby Čína, která usiluje o rozvoj vlastní podobné satelitní sítě, našla způsob, jak Starlink sestřelit nebo vyřadit z provozu.

Čínští výzkumníci se také shodují, že si větší investice zaslouží i boj s drony. Čína už nyní drony testuje ve vzdušném prostoru v okolí Tchaj-wanu, samosprávné demokratické země, kterou Peking slíbil dostat pod svou kontrolu.

„Tyto bezpilotní letouny budou sloužit jako ‚vykopávač dveří‘ budoucích válek,“ uvádí se v jednom článku v časopise o tankové válce, který vydal státní výrobce zbraní NORINCO, dodavatel ČLOA.

Zatímco některé z těchto časopisů provozují provinční výzkumné ústavy, jiné jsou oficiálními publikacemi ústředních vládních orgánů, jako je Státní správa vědy, technologií a průmyslu pro národní obranu, která dohlíží na výrobu zbraní a modernizaci armády.

V říjnovém článku v oficiálním časopise správy se uvádí, že by Čína měla zlepšit svou schopnost bránit vojenskou techniku vzhledem k „vážným škodám na ruských tancích, obrněných vozidlech a válečných lodích“, které způsobili ukrajinští bojovníci raketami Stinger a Javelin.

Collin Koh, odborník na bezpečnost na singapurské Škole mezinárodních studií S. Rajaratnama, uvedl, že ukrajinský konflikt dal podnět k dlouhodobému úsilí čínských vojenských vědců o vývoj modelů kybernetické války a nalezení způsobů, jak lépe chránit obrněnou techniku před moderními západními zbraněmi.

„Starlink je pro ně skutečně něco nového, čeho se musí obávat; vojenská aplikace pokročilé civilní technologie, kterou nemohou snadno replikovat,“ řekl Koh a dodal, že ho zájem Číny o operace ukrajinských speciálních sil nepřekvapuje. Čína totiž stejně jako Rusko při přesouvání vojáků a zbraní spoléhá na železnice, což ji činí zranitelnou vůči sabotážím.

Navzdory rychlé modernizaci chybí ČLOA i čerstvé bojové zkušenosti. Poslední válkou, které se Čína účastnila, byla v roce 1979 ve Vietnamu. A nedá se říct, že by pro ni skončila šťastně.

Agentura Reuters se na čínské časopisy zaměřila v souvislosti s obavami Západu, že Čína možná plánuje dodávat Rusku pomoc pro útoky na Ukrajinu, což Peking popírá.

Některé z čínských článků zdůrazňují význam Ukrajiny v souvislosti s rizikem regionálního konfliktu, který by postavil Čínu proti Spojeným státům a jejich spojencům.

Pokud jde o otázku, zda by Spojené státy vojensky bránily Tchaj-wan, zastávají politiku „strategické nejednoznačnosti“. Podle zákona jsou však povinny Tchaj-wanu poskytnout prostředky k obraně.

Jeden z článků, který v říjnu publikovali dva výzkumníci z Národní obranné univerzity ČLOA, analyzoval vliv amerických dodávek vysoce mobilních dělostřeleckých raketových systémů (HIMARS) na Ukrajinu a to, zda by čínská armáda měla být znepokojena. „Pokud se HIMARS v budoucnu odváží zasáhnout na Tchaj-wanu, to, co bylo kdysi známé jako ‚nástroj způsobující exploze‘, potká před jinými protivníky jiný osud,“ uvádí se v závěru.

Článek upozornil na vlastní čínský pokročilý raketový systém podporovaný průzkumnými drony, a poznamenal, že úspěch Ukrajiny s HIMARS se opírá o sdílení informací o cílech a zpravodajských informací ze strany USA prostřednictvím Starlinku.

Podle anonymních zdrojů z vojenských a diplomatických kruhů, kteří promluvili pro Reuters, se analytici ČLOA obávají vojenské síly USA již dlouho. Ukrajina ale upoutala jejich pozornost o to víc – ukázala totiž, že i velikou mocnost může přemoci značně menší země podporovaná Západem.

Problém by však mohlo dělat zásobování ostrova. Na rozdíl od Ukrajiny zde padá možnost využívat okolních zemí.

Tchajwanský ministr obrany Chiu Kuo-čcheng v únoru uvedl, že díky ruské invazi na Ukrajinu čínská armáda zjistila, že by byl útok na Tchaj-wan úspěšný jen, pokud byl rychlý. Tchaj-wan zase při sledování dění na Ukrajině posiluje vlastní bojové strategie.

Několik čínských článků se věnovalo také silným stránkám ukrajinského odporu, včetně sabotážních operací speciálních jednotek uvnitř Ruska, využití aplikace Telegram pro sdílení civilních zpravodajských informací a obraně ocelárny Azovstal v Mariupolu.

Některé texty analyzují i ruské úspěchy, například taktické údery s použitím balistických raket Iskander. Větší část věnovaná ruské armádě se však zaměřuje na její chyby. Jeden z článků poukazuje například na zastaralou techniku a nedostatečně jednotné velení či slabou komunikaci. Tématem bylo také zničení Kerčského mostu na Ruskem okupovaném Krymu či informační válka, kterou dle závěru výzkumníků vyhrává Ukrajina a její spojenci.

Někteří autoři článků z Univerzity informačního inženýrství ČLOA vyzvali Peking, aby se preventivně připravil na globální reakci veřejného mínění podobnou té, kterou zažilo Rusko.

Čína by podle nich měla „podporovat budování kognitivních konfrontačních platforem“ a zpřísnit kontrolu sociálních médií, aby zabránila západním informačním kampaním ovlivňovat její obyvatele během konfliktu.