Čínské zbraně Moskvě by znamenaly světovou válku. Už teď ji Peking podporuje

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Je tomu zhruba rok, co západní zpravodajské služby přišly se znepokojivou informací – Čína měla žádat Moskvu, aby s invazí na Ukrajinu počkala až po skončení zimních olympijských her v Pekingu.

Hry skončily 20. února. A 24. února Rusko zaútočilo.

Teď, po bezmála roce válčení, přišlo druhé americké varování. Čína má podle něj tentokrát v plánu dodávat Rusům zbraně a munici.

Informaci amerických zpravodajců potvrdil veřejně šéf diplomacie USA Antony Blinken. Pro CBS News uvedl, že čínské společnosti již Rusku poskytují „nesmrtící podporu“. A nové informace naznačují, že Peking by mohl poskytnout i tu „smrtící“. Zároveň vyslal Číně varování, že v takovém případě by její jednání mělo „vážné důsledky“.

Ačkoli Čína veškerá nařčení Američanů odmítá, vzájemnými sympatiemi s Ruskem se netají. Těsně před ruskou invazí – minulý rok v únoru – představily Moskva a Peking prohlášení o pěti tisících slovech, v němž deklarovaly „neomezené“ partnerství.

Čínský prezident Si Ťin-pching dosud ani neodsoudil ruskou agresi na Ukrajině. Invazi dodnes čínská média neoznačují za „válku“. Sám Si například na konci roku 2022 veřejně vyzdvihl, že ruský prezident Vladimir Putin nevylučuje diplomatické řešení konfliktu.

Zatímco z Pekingu přicházela slova uznání, ruské rakety nepřestávaly bombardovat ukrajinské civilní cíle a kritickou infrastrukturu.

Přes to všechno se Čína považuje za mediátora a zprostředkovatele míru, který se snaží najít balanc mezi Západem a Ruskem. Nejen výše zmíněná fakta však Pekingu příběh poměrně kazí.

Slova Antonyho Blinkena o zbraních, munici a dalších ofenzivních vojenských nástrojích jsou podle sinologa Davida Gardáše zatím jen varováním, které má za cíl odradit Peking před potenciálními dodávkami Rusku.

„Přesto v uplynulém roce ČLR dodávala přinejmenším tzv. technologie dvojího užití, které mohou být využity jak v civilním, tak i vojenském sektoru. Jedná se například o pokročilé elektronické systémy, polovodiče, sledovací zařízení nebo dodávky oxidu hlinitého, který je důležitou složkou mimo jiné při výrobě zbraní. Nadto je nyní už potvrzené, že čínské podniky dodávaly do Ruska neprůstřelné vesty či helmy, které napomáhají ruským jednotkám v jejich tažení proti Ukrajině,“ popisuje pro Seznam Zprávy Gardáš z projektu Sinopsis, a přidává tak další proměnné, které jdou proti čínskému příběhu o mírotvůrcích.

„Mimo to je čínská podpora Ruska znatelná a očividná od samého počátku konfliktu hned v několika rovinách,“ dodává sinolog.

„Čínská státní média dlouhodobě přebírají ruské narativy, které obhajují, nebo relativizují tažení proti Ukrajině. Podobně tak internetový obsah v Číně byl prokazatelně cenzory upravován v tomto duchu. Čínští představitelé v OSN se opakovaně zdrželi hlasování odsuzujících ruskou invazi. Velmi důležitým faktorem je také ekonomická podpora, především skrze rekordní odběry energetických surovin, jako je plyn nebo ropa, jimiž Rusko kompenzuje své ztráty z evropských trhů. Přímá vojenská podpora, byť zatím stále jen předpokládaná, je tak pouze jedním ze střípků v komplexní mozaice současné čínsko-ruské kolaborace,“ říká Gardáš.

Čína v reakci na nové zprávy západních zpravodajců odmítla, že by ji Moskva o vojenský arzenál požádala. O pár hodin později se však ruské agentury pochlubily oznámením o vzácné návštěvě. Zatímco se v Kyjevě nečekaně objevil americký prezident Joe Biden, do Moskvy přicestoval vysoce postavený čínský diplomat Wang I s cílem zvýšit roli Pekingu v urovnání konfliktu na Ukrajině.

Jeho cesta do Ruska dle ruského deníku Kommersant pravděpodobně souvisí s plánem na vydání „dokumentu o míru“, který Čína plánuje vypustit do světa na výročí války.

Wang I uvedl, že půjde o zprávu o „nalezení politického řešení rusko-ukrajinské krize“. Čínští odborníci oslovení státním médiem Global Times nepochybují, že „dokument vnese do reakce světa na tuto krizi tolik potřebný rozum“.

Dokument má obsahovat „důležité návrhy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, které zdůrazňují, že by měla být respektována svrchovanost a územní celistvost všech zemí, apelují na dodržování cílů a zásad Charty OSN a braní v potaz vážných legitimních bezpečnostních obav všech zemí“.

Wang I také jménem Pekingu zopakoval nabídku, že je Čína „ochotná sednout si se všemi stranami a zprostředkovat mír“.

Čína se dokumentem zjevně opět snaží posílit svůj narativ o mírotvůrci, do kterého však obvinění USA o možnosti zasílání čínských zbraní ruským vojákům nezapadá.

„USA ve skutečnosti nezáleží na tom, zda krize skončí mírem, nebo ne. Tak moc si přejí, aby Rusko prohrálo, že je jim jedno, zda takové přání bude za cenu životů ukrajinského lidu,“ řekl pro čínská média Čang Chung, odborný pracovník Čínské akademie sociálních věd.

Válku na Ukrajině, kterou čínská média stále často označují jako pouhou „krizi“, přirovnal k ráně na ruce. „Čínou navrhované řešení spočívá v nasazení čínské medicíny na zahojení krvácející rány, zatímco USA chtějí celou ruku uříznout.“

Jak tato „čínská medicína“ a obavy o blaho ukrajinského lidu korelují s dodáváním smrtících zbraní ruské armádě, Peking nezmínil, podle Kommersantu ale hodlá s Moskvou hájit zájmy obou zemí a sehrát kladnou úlohu v zajištění míru ve světě.

Wang I v předchozích dnech navštívil také Francii, Itálii, Maďarsko a Německo, kde vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Právě tam se také setkal s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem, jejich setkání však podle Kommersantu nedalo žádnou naději, že by v napjatých americko-čínských vztazích mohlo nastat zlepšení.

Antony Blinken po setkání naopak vyjádřil „hluboké obavy“ z možnosti, že Čína poskytne Rusku „smrtící materiální podporu“.

Podle Lindseyho Grahama, předního republikánského senátora, by šlo o tu „nejkatastrofálnější“ věc, jaká by se mohla stát. „Pokud tak Číňané učiní, bude to jako koupit si lístek na Titanic poté, co jste viděli film,“ řekl pro ABC News. „Nedělejte to,“ vzkázal Pekingu.

Západní představitelé na čínský mírový plán pro Ukrajinu reagují poměrně nervózně.

Na jednu stranu je tu vysoká pravděpodobnost, že zabředne do prázdných slov o mírových řešení, která pro čínskou diplomacii bývají charakteristická. Na stranu druhou tu existuje naděje, že by tímto Čína poprvé mohla uznat, že válku na Ukrajině nelze považovat pouze za evropskou záležitost, píše server The Guardian.

Krok Číny ocenila například německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. „Čína se rozhodla, že bude pokračovat v jednání. Jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN je Čína povinna využít svého vlivu k zajištění světového míru,“ uvedla.

Sama s Wangem v pátek debatovala nad tím, „co znamená spravedlivý mír – ne, že odměníte agresora, ale že se postavíte za mezinárodní právo a za ty, kteří byli napadeni“.

„Čína se do role neutrálního aktéra volajícího po klidu zbraní staví částečně i kvůli udržení vazeb s demokratickými státy podporujícími Ukrajinu, především z řad Evropské unie a Spojených států, jakožto důležitých obchodních partnerů Pekingu,“ uvádí dále David Gardáš.

„Současně ale ruská invaze slouží čínským představitelům jako zmapování případné reakce mezinárodního společenství na invazi na Tchaj-wan. V této souvislosti je logické, že plné zaměstnání kapacit demokratických zemí konfliktem na Ukrajině zmenšuje prostor pro jejich případnou podporu Tchaj-wanu a současně umožňuje Číně zbrojit a zvyšovat své vlastní kapacity,“ reaguje sinolog na zesilující snahy Pekingu využít světové nepozornosti kvůli válce na Ukrajině a vyzbrojit se na případnou bitvu o Tchaj-wan.

Není pochyb o tom, že by vstup Číny do války změnil povahu a dynamiku konfliktu v epochální boj se zapojením třech největších světových velmocí a jejich partnerů. Rusko, Čína, Írán a Severní Korea proti Ukrajině, Spojeným státům a spojencům v Evropě a Asii, včetně Japonska a Jižní Koreje.

Před zapojením Číny do války varoval také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s německým deníkem Die Welt. „Pro nás je důležité, aby Čína nepodporovala Ruskou federaci v této válce. Vlastně bych ji chtěl mít na naší straně,“ citovala z rozhovoru agentura Reuters. „V tuto chvíli si však nemyslím, že je to možné,“ dodal.

„Vidím však příležitost pro Čínu, aby pragmaticky zhodnotila, co se zde děje,“ poznamenal Zelenskyj dále. „Protože pokud se Čína přidá na stranu Ruska, dojde ke světové válce, a já si myslím, že si toho je Čína vědoma,“ dodal.

Před takovým krokem v pondělí varoval Peking i šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož by to znamenalo překročení červené linie. Zároveň uvedl, že ho Wang I ujistil, že to Peking vůbec nemá v úmyslu.

Jak již zmínil David Gardáš, ze strany Spojených států může být zveřejnění informací o možných plánech Číny prostředkem, jak je zvrátit už v zárodku, a zvýšit tak globální tlak na Peking. Podobně se američtí představitelé zachovali v březnu 2022, kdy reportérům několika zpravodajských organizací prozradili, že Rusko požádalo Čínu o pomoc.

K tomuto odhalení došlo těsně předtím, než se měl Jake Sullivan, poradce Bílého domu pro národní bezpečnost, setkat v Římě s v té době nejvyšším představitelem čínské zahraniční politiky – Jang Ťie-čchim.

Šlo o součást širšího strategického gambitu využívajícího zpravodajských informací Washingtonu ve snaze zmařit ruskou válku. V měsících před zahájením ruské invaze Bidenova administrativa také rychle zveřejnila odtajněné zpravodajské informace ve snaze odradit Moskvu od vyslání vojsk. Ačkoli však byly její zpravodajské informace přesné, Putina od války neodradily.