Článek
Rusko jedná s čínským výrobcem o nákupu sta bezpilotních letounů s termínem dodání v dubnu, napsal německý Der Spiegel. Podle něj jde o společnost na výrobu dronů Xian Bingo Intelligent Aviation Technology a dodané zbraně by měly být schopné nést až 50kilogramový náklad.
Svými funkcemi se tyto drony podobají íránským Šahíd 136, se kterými Rusko podniklo řadu útoků na Ukrajinu. Nasazení těchto „sebevražedných“ bezpilotních letounů si vyžádalo stovky obětí a poškodilo civilní infastrukturu.
Společnost má podle Spiegelu také v plánu zřídit v Rusku továrnu, kde by mohlo měsíčně vzniknout až sto takových dronů.
O možných čínských dodávkách zbraní do Ruska se v posledních dnech mluví v souvislosti s varováním Spojených států, že se k takové podpoře schyluje.
„Dosud jsme byli svědky toho, že čínské společnosti poskytly Rusku pro použití na Ukrajině podporu, jež nezabíjela. Obavy, které máme nyní, vycházejí z informací, které máme - že zvažují poskytnutí podpory, jež zabíjet bude,“ řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken v rozhovoru pro stanici CBS.
Podrobněji o čínské podpoře Ruska
Je tomu zhruba rok, co západní zpravodajské služby přišly se znepokojivou informací – Čína měla žádat Moskvu, aby s invazí na Ukrajinu počkala až po skončení zimních olympijských her v Pekingu. Hry skončily 20. února. A 24. února Rusko zaútočilo.
Teď, po bezmála roce válčení, přišlo druhé americké varování. Čína má podle něj tentokrát v plánu dodávat Rusům zbraně a munici.
Jakékoliv zbrojení agresora, který před rokem zaútočil na sousední zemi, by však mělo podle západních zemí vážné důsledky. „Čínským představitelům jsem řekl, že dodávky zbraní Rusku by byly nepřijatelné,“ podotkl ve čtvrtek v souvislosti s tím německý kancléř Olaf Scholz pro německou ZDF.
Čína měla nicméně již loni plánovat poskytnutí mnohem větší podpory ruské armádě, než bylo dosud známo, zjistil Spiegel. Společnosti spadající pod kontrolu Čínské lidové osvobozenecké armády měly podle něj dodávat náhradní díly pro ruské stíhačky SU-27 a další modely.
Peking by chtěl být mírotvorce, zatím neúspěšně
Čínské dodávky zbraní by znamenaly pro Moskvu velký zlom v její prospěch. Západní sankce zemi izolovaly od mezinárodní spolupráce a prostor, kde nakupovat munici a zbraně, se významně ztenčil, připomněla agentura Reuters. Údajně tak Rusko nakupuje od Íránu a Severní Koreje.
Čína sice obvinění ze strany USA odmítá, ale vstřícným postojem k Rusku se netají. Už od minulého roku odmítá kritizovat ruský vpád na Ukrajinu. Nepoužívá pro něj dokonce ani výraz invaze nebo válka. Sama pak Západ obviňuje z „rozdmýchávání“ konfliktu tím, že dodává Ukrajině zbraně.
China has called for a cease-fire between Ukraine and Russia and the opening of peace talks as part of a 12-point proposal to end the conflict. The plan also urges an end of Western sanctions imposed on Russia and steps to ensure grain exports. https://t.co/VJ8VbbBaHN
— The Associated Press (@AP) February 24, 2023
Zatímco na začátku týdne navštívil americký prezident Joe Biden Kyjev, do Moskvy přijel nejvyšší čínský diplomat Wang I, kde ujišťoval, že čínsko-ruské vztahy jsou „pevné jako skála“. List The Wall Street Journal pak informoval o plánované cestě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga do Ruska.
Peking se také staví do role mediátora a zprostředkovatele míru. V souvislosti s tím vydal na výročí invaze dvanáctibodový plán na ukončení války, v němž vyzývá k příměří a jednáním.
Mírový návrh podle agentury rozvíjí především dlouhodobě známá čínská stanoviska, včetně odkazu na nutnost zaručit „svrchovanost, nezávislost a územní celistvost všech zemí“, popsala znění dokumentu agentura AP.
