Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Po Severokorejcích, Somálcích, Indech, Nepálcích, Kubáncích nebo jednom Slovákovi zajali ukrajinští vojáci v boji Číňany.
Dva muže obklíčili příslušníci 81. zvláštní letecké brigády ukrajinské armády v Doněcké oblasti. „Číňané působili v rámci ruských jednotek. Naši vojáci jich viděli šest, zajmout se podařilo dva,“ cituje ukrajinské armádní velení server RBK Ukrajina.
Zajetí oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Měli u sebe doklady a bankovní karty. Jsou to Číňané,“ řekl.
Jeden ze zajatců má na uniformě nášivku s nápisem BARS. To jsou zálohy ruské armády a cizinci, kteří do nich vstupují, podepisují kontrakt s ruským ministerstvem obrany. Oficiálně ale nejsou součástí ruské armády.
Spekulace o přítomnosti Číňanů na bojišti na východě Ukrajiny kolovaly už několik měsíců poté, co se objevilo na sociálních sítích video se dvěma čínsky hovořícími ozbrojenci z města Kurachove, které leží nedaleko Doněcku a Rusové ho dobyli v lednu.
Sinolog Petr Kučera z Univerzity Palackého v Olomouci se domnívá, že se jedná o žoldnéře, kteří vstoupili do ruských sil bez vědomí čínské vlády. Jinými slovy jejich status je jiný než Severokorejců, které do Kurské oblasti loni vyslal přímo vůdce Severní Koreje Kim Čong-un.
Doma je problémy nejspíš nečekají
„Velice by mne překvapilo, kdyby šlo o vojáky vyslané čínským státem, čínskou armádou. Peking se dosud držel zásady, že se přímo vojensky do tohoto konfliktu nezapojí. Aby mohl hrát neutrální roli. Ale není úplně překvapivé nebo šokující, že se čínští občané zapojují jako žoldnéři do nějaké cizí války. Třeba v Afghánistánu bojovala řada čínských muslimů ujgurské národnosti, ale i jiných národností,“ řekl Kučera Seznam Zprávám.
V Česku je zavedená praxe, že Češi, kteří chtějí bojovat v zahraničí v cizích službách, musí žádat o souhlas prezidenta. Jinak se vystavují nebezpečí trestního stíhání.
Kučera ale míní, že Číňany bojující za Rusko po návratu domů nečeká nic strašného. „Rusko je spřátelená země, takže Číňané, kteří v jeho službách na Ukrajině bojují, nejspíš doma nebudou mít nějaké zásadní problémy,“ uvádí sinolog.
Čína ve Střední Asii
Nerostné bohatství i strategická poloha. Střední Asie je pro velmoci atraktivní. Pozice Ruska v regionu slábne a nahrazuje jej Čína. Nejnázorněji to ukazuje Tádžikistán, ale podobný scénář Peking zřejmě píše i pro další republiky.
Čínský režim podporuje Rusko ekonomicky, vzájemný obchod se výrazně zvýšil po uvalení západních sankcí na Moskvu v roce 2022. Čína je daleko největším ruským obchodní partnerem: dováží se slevou ruskou ropu a plyn, do Ruska exportuje své průmyslové výrobky a spotřební zboží.
Čína ale tvrdí, že zbraně Rusku nedodává, na rozdíl od Severní Koreje.
Ukrajinský ministr Andrij Sybiha si po zajetí dvou čínských vojáků předvolal čínského chargé d’affaires v Kyjevě a žádal od něj vysvětlení. „Zprávy prověřujeme,“ uvedl v první reakci oficiální šéf čínské diplomacie Wang I.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tammy Bruceová označila zprávy o čínských občanech na ukrajinském bojišti za znepokojivé.
Čína jako mírotvůrce
Čínská vláda před třemi lety vystupovala jako prostředník a navrhovala mírovou dohodu, nic konkrétního z toho ale nevzešlo.
Kreml dal najevo, že si dovede představit čínské vojáky v nárazníkovém pásmu, jež by mohlo na Ukrajině vzniknout po případném podpisu příměří. Na rozdíl od vojáků z členských zemí NATO, které označil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov za nepřijatelné.
„Myslím si, že Peking reálně zvažuje vyslat tam své vojáky do mírových jednotek. Pro Čínu by to představovalo přínos: demonstrovala by svoji ozbrojenou sílu jako mírotvornou. A čínskou vládu už pokračování té války opravdu frustruje. Sice se tváří jako přítel Ruska, který stojí po jeho boku, ale přejí si konec, protože řeší moc problémů najednou. Ruskou válku a Trumpa. Čínský režim má rád předvídatelné věci, které se dají plánovat,“ říká Petr Kučera.
