Článek
Čína v pátek vypustila sondu Čchang-e 6, která se jako první na světě pokusí získat vzorky z odvrácené strany Měsíce a přepravit je zpátky na Zemi. Sondu vynesla krátce před 11:30 SELČ raketa Dlouhý pochod 5 z kosmodromu Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan. Start vysílala na svém webu v přímém přenosu čínská zpravodajská televize CGTN. Jedná se o další čínský krok v rámci přípravy na let, jenž dopraví na Měsíc lidskou posádku. Toho chce Peking dosáhnout do roku 2030.
Cesta na oběžnou dráhu kolem Měsíce potrvá sondě podle agentury Reuters čtyři až pět dní. O několik týdnů později, začátkem června, by měl přistávací modul mise Čchang-e 6 dosednout na měsíční povrch v kráteru Apollo, který se nachází v oblasti South Pole-Aitken, jež svým průměrem 2250 kilometrů a hloubkou 12 kilometrů patří k největším impaktním pánvím (pánvím vzniklým nárazem jiného tělesa) ve Sluneční soustavě. Oblast leží na straně Měsíce, která je trvale odvrácena od Země.
Mise Čchang-e 6 odebere z Měsíce asi dva kilogramy vzorků. V roce 2020 sonda Čchang-e 5 dopravila na Zemi z přivrácené strany Měsíce 1,731 kilogramu hornin. Analýza nových vzorků by podle čínských vědců měla poskytnout detailnější informace o historii Měsíce, Země a Sluneční soustavy. Může také ukázat rozdíl mezi složením hornin na méně probádané odvrácené straně Měsíce a známější přivrácené straně. Mise potrvá 53 dnů. Spojení mezi sondou a řídicím střediskem na Zemi zajistí satelit Čchüe-čchiao 2, který Čína vyslala na oběžnou dráhu kolem Měsíce v březnu.
Čína úspěšně rozšířila svůj kosmický program o lunární část v říjnu 2007. Tehdy vypustila svoji první sondu s názvem Čchang-e 1 k Měsíci. O šest let později, 14. prosince 2013, se Čína stala po USA a Rusku třetí zemí, která na Měsíc dopravila svůj stroj. Vesmírné prvenství si Čína připsala 3. ledna 2019, když její sonda Čchang-e 4 úspěšně přistála poprvé v historii letů do vesmíru na odvrácené straně Měsíce. Sonda dosedla poblíž jižního pólu Měsíce v kráteru Von Kármán.
Čínská vesmírná agentura zároveň podle jejího představitele Lina Si-čchianga pracuje na výběru posádky pilotované lunární mise a lunárního vozítka. Čína plánuje za podpory Ruska a dalších zemí na Měsíci vybudovat Mezinárodní lunární výzkumnou stanici, a zajistit tak trvalou přítomnost lidí na přirozené oběžnici Země.
