Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čína nacvičuje námořní a vzdušnou blokádu Tchaj-wanu. Manévry armáda naposledy pořádala minulý týden a předtím v říjnu.
Letadla, lodě, ponorky, bojové helikoptéry se připravují na situaci, v níž pevninská Čína přistoupí k izolaci ostrova, a tím ho donutí kapitulovat a přijmout nějakou formu spojení s Pekingem.
Komunistický režim irituje nový tchajwanský prezident Laj Čching-te, jehož mluvčí vlády oficiálně nazval parazitem.
Loni na podzim Číňané do manévrů nasadili 125 vojenských plavidel, minulý týden přes třicet.
Síla, kterou je Peking schopen do blokády zapojit, je obrovská - celkem více než 370 lodí, přes 2000 letounů a skoro šedesát ponorek.
Blokáda = potíže
Izolace by pro Tchaj-pej znamenala přerušení veškerého obchodu a zásobování. Tchaj-wan je závislý na zahraničních dodávkách ropy, zemního plynu a uhlí.
Více než dvě třetiny potravin se dováží a čínská blokáda by velmi pravděpodobně přerušila i podmořské optické kabely. Všechny tchajwanské klíčové přístavy a velká města jsou na západní straně ostrova, směrem k čínské pevnině.
Méně pravděpodobná je varianta, že by čínská armáda vzala Tchaj-wan frontálním útokem a provedla invazi. Měla by velké ztráty a navíc by Peking riskoval velké ekonomické škody poničením infrastruktury.
Otázky týkající se jakékoliv změny statu quo, pokud by se pro ni čínský vůdce Si Ťin-pching rozhodl, jsou dvě: Bránili by Tchajwanci čínské přesile? A jak by zareagoval americký prezident Donald Trump?
Česká novinářka a sinoložka Jana Václavíková žila na ostrově déle než rok a vrátila se loni. Podle ní by se Tchaj-wan jen tak nevzdal.
„Mnoho Tchajwanců by určitě vzdorovalo a bránilo by ostrov. Lidé mají za to, že jinou možnost prostě nemají. Ale uvědomují si, že nejsou dost připravení, že výcvik a příprava na válku nejsou dostatečné. Až do loňska trvala základní vojenská služba jen čtyři měsíce a nemá dobrou pověst v tom smyslu, že výcvik a střelecká příprava nejsou na vysoké úrovni,“ říká pro Seznam Zprávy.
Podotýká, že Tchajwanci o čínské hrozbě přemýšlejí, ale snaží se žít normální životy. „Myslím, že to mají nastavené podobně jako Ukrajinci před rokem 2022. Vědí, že ta hrozba existuje, ale trvá už dlouho, a tak si zvykli to trochu přehlížet,“ vysvětluje.
„Když minulý týden Čína pořádala vojenské cvičení, pro Tchajwance je to taková normální zpráva. Jsou na to zvyklí. Když s nimi mluvíte, není možná válka s Čínou obvykle první téma, o kterém by se zmínili. Ale když se zeptáte, každý na to má nějaký názor a každý o tom přemýšlí. Skoro žádný Tchajwanec na otázku týkající se konfliktu s Čínou, neodpoví ‚Já nevím‘,“ uvádí Václavíková, která byla na stáži na univerzitě v metropoli Tchaj-peji.
Zdali by Spojené státy přišly Tchaj-wanu na pomoc, je nemožné předpovědět. V minulosti tento závazek platil a když se Washington v roce 1979 rozhodl navázat diplomatické vztahy s Pekingem, Tchaj-peji slíbil, že mu pomůže, pokud ho Čína napadne.
Se současným prezidentem Donaldem Trumpem ale dřívější jistoty padají. Není například jasné, zda stále ještě platí pátý článek Severoatlantické aliance o tom, že útok na jednoho člena NATO se rovná útoku na celou Alianci.
Čínské základny blízko Tchaj-wanu.
Při svém prvním nástupu do Bílého domu v roce 2017 byl Trump velmi protchajwanský a dokonce tehdejší prezidentce telefonoval předtím, než mluvil s čínskými představiteli. Teď tak jednoznačně nevystupuje, ačkoliv uvalení cel na čínské zboží dovážené do USA vztahy s Pekingem rozhodně zhorší.
Čínský prezident Si Ťin-pching v posledních letech rétoriku proti Tchaj-wanu přitvrdil a opakovaně uvádí, že se nezříká žádné možnosti k dosažení cíle připojení ostrova zpět pod kontrolu Pekingu. Včetně použití síly. Zároveň čínský režim mohutně investuje do armády: v roce 2030 chce mít přes 420 vojenských lodí (Spojené státy jich nyní mají zhruba tři stovky, Francie kolem stovky) a ještě letos spustí na vodu do „ostrého provozu“ svoji třetí letadlovou loď.
