Čína štve proti Západu všechny od základní školy. Už na to má i zákon

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Číně je od začátku roku vlastenectví součástí zákona. Nová legislativa podle CNN nařizuje, aby byla „láska k vlasti a vládnoucí komunistické straně“ zahrnuta v práci a studiu úplně všech, od nejmladších dětí až po dospělé, čímž má být dosaženo posílení národní jednoty.

„Jde o pokračování vlastenecké kampaně, která začala v 90. letech. Ta se výrazně intenzifikuje už přes 10 let. Dosud se ale zařazení patriotismu do osnov vysokých, středních i základních škol provádělo skrze vydávání takzvaných centrálních dokumentů. Tohle je poprvé, co se kampaň vymáhá zákonem,“ řekl k tomu Seznam Zprávám Suej-šeng Čao, politolog a expert na čínský nacionalismus působící na Fakultě mezinárodních studií Josefa Korbela na Denverské univerzitě v USA.

Vlastenectví se má ve školách propsat přímo do skladby předmětů a učebnic „na všech úrovních a druzích institucí“, přičemž podporovat děti k účasti na vlasteneckých aktivitách by měli i rodiče.

K „vlasteneckému cítění a chování, které přináší slávu vlasti“, mají být kromě dětí a studentů „vychováváni“ i pracující napříč obory, od vědců až po sportovce.

Obdobný požadavek zákon má i na místní úřady spravující například muzea nebo tradiční festivaly. Z muzeí, knihoven a turistických atrakcí se tak mají stát „místa vlasteneckého vzdělávání a aktivit“, která „inspirují k patriotismu“. Školy pak mají na tato místa podnikat výlety a stát se „chodícími učebnami politiky a ideologie“.

Kromě toho zákon obsahuje i pokyny pro náboženské instituce, kterým nařizuje, aby posilovaly „vlastenectví a povědomí o právním státě“ u duchovních i věřících.

Nic z toho podle Čaa v Číně není úplně nové. Uzákonění výchovy k vlastenectví sice značí, že Peking klade na plnění cílů kampaně vyšší důraz. I to je nicméně podle politologa v souladu s trendem posledních let. Intenzifikace vlastenecké kampaně podle něj přišla už s nástupem Si Ťin-pchinga do čela Číny v roce 2013.

Od té doby podle Čaa vlastenecká propaganda nejen přidala na intenzitě, ale i zásadně změnila svou podobu.

„Před Sim byly nacionalistické kampaně o tom, jak skvělí a úžasní jsme my. Si se ale snaží tlačit i to, jak se jí Západ zmocnil a ublížil jí. V současnosti je tedy kampaň přímo namířená proti Západu a primárně proti USA. Snaží se přesvědčit lidi, že veškeré problémy jsou způsobené zahraničními silami, zejména těmi americkými,“ pojmenoval Čao hlavní změnu, která se ve vlastenecké propagandě pod vedením Siho odehrála.

Cílem je podle Čaa zejména utužení podpory Komunistické strany Číny (KSČ) a samotného Si Ťin-pchinga, a to jak kvůli domácím, tak zahraničním faktorům.

Na domácí půdě měl Peking problém například s protesty proti přísné covidové politice v roce 2022, teď podle Čaa nespokojenost lidí podněcuje zpomalení ekonomiky i přírodní katastrofy, respektive způsob, jakým je Čína řeší (konkrétně měl na mysli například obětování venkovských oblastí ve snaze zachránit města před povodněmi).

Úkolem kampaně je tedy přesvědčovat lidi, že jedině KSČ a její šéf vědí, jak zajistit blahobyt a růst životní úrovně. Nestabilitu a pochybnosti o tom, jak strana vede Čínu, kampaň nicméně potírá i narativem o takzvaném čínském snu a nutnosti připravit se na vítězný boj o zlepšení pozice Číny ve světové politice.

„Za doby vlády Si Ťin-pchinga má přijít ten čas, kdy se Čína po letech útlaku vzepře Západu a vybojuje si místo světové velmoci,“ řekl Čao.

Jedním z hlavních nástrojů v těchto snahách je úprava čínských dějin, které jsou dětem od útlého věku prezentovány tak, že Čína posledních zhruba sto let trpí pod útlakem zahraničních sil. Role strany je zkreslována do pozitivního obrazu napříč celou její dnes už víc jak stoletou existencí.

Už dlouho před vlasteneckým zákonem se tak podle Čaa dělo nejen prostřednictvím škol a učebnic, ale i muzeí, knih, filmů a prakticky veškerých médií. Jako příklad Čao uvádí snímek z roku 2021, který překrucuje historii války v Koreji a zobrazuje hrdinský boj čínských vojáků proti Američanům.

Na otázku, jak úspěšná celá kampaň je, odpovídal australské ABC News kanadský politolog William Callahan působící na Londýnské škole ekonomie a politických věd – už v roce 2021 ji označil za „jednu z nejdelších a zároveň nejúspěšnějších propagandistických kampaní“ vůbec.

Jako jeden z nejvýraznějších znaků, který o úspěšnosti kampaně vypovídá a který je vidět i mimo Čínu, Callahan považuje časté konflikty čínských studentů na zahraničních univerzitách. Právě tam se totiž mladí Číňané často vůbec poprvé setkají s tím, že jim někdo řekne něco negativního o jejich zemi. První reakcí mladých Číňanů, byť může jít třeba jen o zmínku historického faktu, bývá odpor a nařknutí z „urážky“ jejich země.

Článek ABC News to podkládá i několika výpověďmi Číňanů, kteří tyto a podobné problémy sami zažívali. „Byla jsem ve věku, kdy si myslíte, že něco víte, ale nemáte v tom jasno. Věřila jsem, že západní média jen uráží Čínu. Jen jsem se naštvala a neověřovala jsem, jestli jsou ty zprávy pravdivé, nebo ne,“ řekla k tomu tehdy 26letá Sally Dingová studující v australském Melbourne.

Příkladem úspěšnosti propagandy z vnitřku země můžou být bojkoty západních značek, které se vymezily proti útlaku muslimské menšiny Ujgurů, nebo útoky na sociálních sítích na kohokoliv, kdo jakýmkoliv způsobem v očích nacionalistů poškodí jméno Číny či její armády.

Ač to tak může působit, kampaň vyvolávající odpor proti Spojeným státům či jiným zemím podle Čaa nemusí být nutně přípravou obyvatelstva přímo na ozbrojený střet, před nímž v poslední době opakovaně varovali zejména američtí armádní představitelé.

„Já si ani nemyslím, že Čína a USA budou válčit. Jedinou cestou k tomu by bylo, kdyby Čína ovládla Tchaj-wan. Nevíme, jestli je na to Čína připravená. Popravdě řečeno, ona připravená určitě není. Navíc nevíme, jestli by se Spojené státy nakonec opravdu chtěly do konfliktu zapojit. Proto americký prezident Biden jednal se Sim. Aby se předešlo takovému stupni eskalace. Zkrátka si nemyslím, že Čína s USA půjdou do války. Přinejmenším ne v dohledné době,“ řekl Čao.