Článek
Čína vynaloží maximální úsilí na uskutečnění „mírového sjednocení“ s Tchaj-wanem, přičemž podnikne všechny nezbytné kroky k ochraně územní celistvosti Čínské lidové republiky, uvedlo v pondělí ministerstvo zahraničí v Pekingu. Informovala o tom britská agentura Reuters.
Komunistická Čína považuje demokratický Tchaj-wan za své vzbouřenecké území. Ostrov formálně nezávislost nevyhlásil, ale fakticky funguje samostatně. Tchajwanský prezident Laj Čching-te tvrdí, že o jeho budoucnosti může rozhodnout pouze tchajwanský lid.
Při výročním zasedání čínského parlamentu minulý týden čínský ministr zahraničí Wang I zopakoval dlouhodobou pozici své země a řekl, že Tchaj-wan nikdy nebude samostatnou „zemí“. Podporu „nezávislosti Tchaj-wanu“ považuje za vměšování se do vnitřních záležitostí Číny.
„Jsme ochotni, s největší upřímností, udělat vše pro to, abychom dosáhli mírového znovusjednocení,“ odpověděla mluvčí ministerstva zahraničí Mao Ning na otázku ohledně Wangových výroků o Tchaj-wanu.
„Čína zároveň přijme veškerá nezbytná opatření k ochraně národní svrchovanosti a územní celistvosti a rozhodně se postaví proti nezávislosti Tchaj-wanu a vnějšímu vměšování,“ dodala Mao.
V posledních letech Peking zvýšil vojenský tlak na ostrov, v jeho okolí uspořádal několik vojenských cvičení, čímž udržuje v povědomí potenciální možnost, že použije sílu s cílem dostat Tchaj-wan pod svou kontrolu.
Pro Tchaj-wan jsou klíčovým spojencem Spojené státy, přestože s ním formálně nemají diplomatické vztahy. Nemají s ním ani žádnou obrannou smlouvu (na rozdíl od Japonska nebo Jižní Koreje), ale dodávají mu většinu zbraní. K tomu Washington zavazuje americký zákon přijatý v době, kdy Spojené státy navázaly diplomatické vztahy s komunistickou Čínou.
Mluvčí Mao Ning zopakovala výzvu, že Američané musí zastavit prodej zbraní na Tchaj-wan a ukončit s ním veškeré vojenské kontakty. „Otázka Tchaj-wanu je jádrem základních zájmů Číny a základní červenou linií v čínsko-amerických vztazích,“ varovala.
Čínská komunistická strana na Tchaj-wanu nikdy nevládla
- V Číně a na Tchaj-wanu fungují od konce občanské války v roce 1949 dvě samostatné vlády. Čínští komunisté nikdy neměli ostrov pod kontrolou, Tchaj-wan během celé občanské války i po ní kontrolovali nacionalisté vedení Čankajškem. V 90. letech se ostrov demokratizoval.
- Peking ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a dlouhodobě se snaží omezit jeho mezinárodní aktivity. S Tchaj-wanem soupeří o vliv v tichomořské oblasti.
- Napětí v posledních letech opakovaně eskaluje a Peking nevyloučil možnost použití síly k získání ostrova.
- Ačkoli je Tchaj-wan oficiálně uznán jen hrstkou národů, jeho demokraticky zvolená vláda udržuje silné obchodní a neformální vztahy s mnoha světovými mocnostmi. Diplomatické styky mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem neprobíhají po oficiální linii. Americký zákon Taiwan Relations Act však zajišťuje ostrovu ochranu a poskytuje prostředky k jeho obraně.
