Článek
V čínských vlacích běží stále dokola video, které nabádá cestující, aby byli při pořizování fotografií byli opatrní. Mohli by zachytit a na sociálních sítích sdílet citlivé informace. Na univerzitách vznikly oddíly studentů, kteří mají za úkol nahlašovat lidi, kteří mimo jiné používají zahraniční webové stránky.
To jsou jen dva příklady nových opatření, které Peking v posledních měsících zavedl. V rozsáhlé kampani vyzývá čínské občany k obezřetnosti - zahraniční špionáž totiž podle vláda číhá úplně všude a čínské zájmy mohou podrývat nadnárodní společnosti, sociální sítě i zahraniční umělci či akademici.
Na zásahy čínských úřadů proti špionáži upozornil ve své analýze deník The New York Times, podle něhož teď Peking vidí špiony všude. Autorka textu Vivian Wang píše, že v zemi mizí hranice mezi ostražitostí a paranoiou.
Odstartoval to nejpozději v květnu čínský prezident Si Ťin-pching svým vystoupením na jednání čínské Komise pro národní bezpečnost. „Musíme být připraveni na nejhorší a extrémní scénáře,“ řekl. A vyzval úředníky, aby „posílili monitorování v reálném čase“ a „připravili se na skutečný boj“.
V červenci pak Čína revidovala svůj zákon proti špionáži a rozšířila již tak rozsáhlý seznam činností, které za špionáž považuje. Lidem, kteří špiony nahlásí, nabízí odměny ve výši desítek tisíc dolarů.
„Čína by měla povzbuzovat své občany, aby se zapojili do boje proti špionáži, včetně vytvoření kanálů pro jednotlivce, aby mohli nahlásit podezřelou činnost, a také je pochválit a odměnit,“ uvedlo na začátku srpna ministerstvo státní bezpečnosti.
Čína chce rozšířit „protiamerický“ klub
Protiváha Západu. Tak se dá stručně shrnout hlavní myšlenka hospodářského uskupení BRICS, které sdružuje velmoci globálního jihu – Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku.
Peking v současnosti čelí největším výzvám za posledních deset let. Ekonomice se nedaří a vztahy se Západem jsou po řadě incidentů, včetně údajného špionážního balonu a vojenských střetů v Jihočínském moři, stále napjatější, popsala agentura Bloomberg.
Situaci nepřidávají ani nevysvětlené personální změny v nejvyšších mocenských patrech. Připomenout lze třeba náhlé červencové odvolání čínského ministra zahraničí (psali jsme zde) a dvou vysoce postavených generálů.
Změny podle NYT naznačují, že se Si možná obává ohrožení svých vlastních pozic a téměř kompletní kontroly, kterou nad zemí má. „Tento tlak odráží hluboké problémy legitimity a krizi, které režim čelí,“ sdělil například Chen Jian, profesor moderních čínských dějin na New York University.
Výzvy k masovým akcím připomínají podle Chen Jiana rozsáhlé kampaně, které vedl i Mao Ce-tung. Nejvýznamnější z nich byla kulturní revoluce, desetileté období chaosu a krveprolití, kdy čínští vůdci vyzývali lidi, aby udávali své učitele, sousedy nebo dokonce rodiny jako „kontrarevolucionáře“.
China intensifies espionage crackdown, targeting alleged spies for the CIA https://t.co/e1FSwdbaKO
— TIME (@TIME) August 21, 2023
Lov na čarodějnice
Výzva k masové ostražitosti sice vzbudila všeobecnou obezřetnost, ale není jasné, do jaké míry se promítá do praktických opatření.
Za poslední měsíc úřady oznámily dopadení nejméně čtyř špionů, včetně dvou mužů naverbovaných CIA. Úřady také začátkem roku uvedly, že odsoudily amerického občana na doživotí za špionáž, a zatkly vysoce postaveného redaktora čínských novin, když večeřel s japonským diplomatem.
Pozornost čínské vlády teď spočinula zejména na mladých lidech. Nesouhlas s režimem dali najevo při rozsáhlých protestech na konci minulého roku, kdy se převážně studenti vyslovili proti tvrdým protikoronavirovým opatřením. Kvůli ekonomické situaci se nyní i oni nacházejí v nepříznivé situaci - hlavně kvůli rekordní nezaměstnanosti.
O čínském špionážním balonu:
Čínský balon, který v únoru přeletěl část USA, neshromáždil podle Pentagonu žádné zpravodajské informace. USA prý „podnikly kroky“ ke zmírnění toho, jaká data mohl získat, uvedli ve čtvrtek úředníci.
Čínské univerzity tak nyní například vyžadují, aby vyučující absolvovali kurzy o ochraně státního tajemství, a to i na katedrách, jako je veterinární medicína. Jedna mateřská škola ve východním městě Tchien-ťin uspořádala setkání, na kterém učila zaměstnance, jak „pochopit a používat“ čínský zákon proti špionáži.
Národní úřad pro ochranu státního tajemství zahájil provoz aplikace s online kurzem o uchovávání tajemství, který nařídila svým zaměstnancům absolvovat řada univerzit a firem.
První lekce začíná citátem Mao Ce-tunga o důležitosti utajení. Další z video pak varuje, že iPhony a zařízení se systémem Android jsou zahraniční výrobky a mohou být náchylné k manipulaci.
Za hlavní účinek dosavadní kampaně označuje NYT to, že i sebemenší spojení s cizinci vytváří podezření. To se ukazuje například v kultuře, kde bylo propojení s lidmi ze zahraničí zásadní. Po celé Číně se však v posledních měsících zrušila řada vystoupení zahraničních umělců.
