Článek
Čína podle zdrojů Wall Street Journal (WSJ) měsíce po ruské invazi na Ukrajinu vytvořila „meziagenturní skupinu“, jejímž úkolem je bedlivě sledovat ekonomické kroky Ruska v reakci na západní sankce.
Má jít o oboustrannou spolupráci, v jejímž rámci čínští experti navštěvují Moskvu, kde se scházejí s lidmi z ruské centrální banky i ministerstva financí. Svá zjištění shrnují v pravidelných hlášeních čínské vládě.
Peking tuto činnost inicioval ve snaze nashromáždit co nejvíc informací užitečných pro případ, že v budoucnu dojde k ozbrojenému konfliktu s Tchaj-wanem a vypuknutí další obchodní války.
V čele těchto příprav Číny je podle zdrojů čínský vicepremiér a ekonom Che Li-feng, který se zodpovídá přímo prezidentovi Si Ťin-pchingovi.
Své zdroje WSJ popisuje jako „lidi blízké rozhodovacím procesům v Pekingu“. Zdroje měly novináře upozornit, že tyto čínské snahy podle nich nepředstavují indikaci, že se Peking chystá napadnout Tchaj-wan. Má podle nich jít spíš o přípravu na hypotetický „extrémní scénář“.
Ruské instituce na dotazy WSJ nereagovaly. Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Čína „vždy usilovala o normální spolupráci a výměnu se všemi zeměmi na světě, včetně Ruska, na základě rovnosti a vzájemného prospěchu“.
„Moskva z velké části dluží za to, že je ekonomicky odolná, Pekingu, kam mimo jiné vyváží ropu, přičemž jak Čína, tak i Rusko usilují o narušení světového řádu v čele s USA. Ustavení zmiňované skupiny ukazuje, jak hluboká tato spolupráce je,“ shrnuje WSJ význam zjištění.
„Pro Číňany Rusko představuje pískoviště, kde je vidět, jak fungují sankce a co se proti nim dá dělat. Oni vědí, že pokud dojde na Tchaj-wan, budou proti nim použity podobné nástroje,“ dodal k tomu pro deník uznávaný expert na Rusko Alexander Gabujev.
Nejrizikovější oblast
Největší nervozitu podle WSJ v Číně budí otázka, jak se obrnit proti scénáři, kdy by jí USA a jejich spojenci stejně jako Rusku zmrazily zahraniční aktiva. Deník připomíná, že Čína má v devizových rezervách přes 3,3 bilionu dolarů, což je nejvíc na světě.
Dále Čína také vidí, že zatímco sama pro Rusko do značné části představuje řešení problému (zodpovídá asi za třetinu ruského obchodu), pro její ekonomiku je spolupráce s Ruskem podstatně méně významná a pokud by došlo na obchodní válku se Západem, Rusko jí nebude moct poskytnout adekvátní podporu.
Kromě identifikace hlavních výzev nicméně Čína v Rusku nachází i poučné lekce.
Jednou z nejdůležitějších je podle WSJ zjištění, jak důležitá je v odolnosti vůči sankcím dlouhodobá příprava. „Rusko už před válkou usilovalo o diverzifikaci zahraničních rezerv, odtrhnutí ekonomiky od dolaru a budování domácích obranných mechanismů. Přestože to přináší smíšené výsledky, přípravné kroky ruské ekonomice pomohly a získaly jí čas na další adaptaci,“ stojí v článku.
Druhá lekce podle WSJ spočívá v uvědomění si důležitosti mezistátních spojenectví, což Rusko ukázalo posílením vztahů se samotnou Čínou a například i Íránem nebo Severní Koreou.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií. Ostrovní stát sice funguje nezávisle už od roku 1949, ale sám nezávislost oficiálně nevyhlásil a neuznává ho tak ani většina zemí. Peking hrozí vojenským útokem v případě vyhlášení nezávislosti a ze všech sil se snaží zabránit navazování oficiálních vztahů třetích zemí s Tchaj-wanem.
Ostrov s populací přes 23 milionů oficiálně neuznávají ani USA. Udržují s ním ale silné neoficiální vztahy a podporují ho ekonomicky, diplomaticky a vojensky.
