Čína rekrutuje bývalé piloty RAF. Cvičí Číňany proti západní technice

Velká Británie chce – s odvoláním na národní bezpečnost – zabránit tomu, aby její vysloužilí piloti přijímali nabídky Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA). Pro piloty mimo aktivní službu jde však o velmi lukrativní příležitost a spoluprací s Čínou nijak neporušují britské zákony.

Podle britského ministerstva obrany Čína najala až 30 vysloužilých britských vojenských pilotů, včetně těch, kteří mají zkušenosti s ovládáním sofistikovaných stíhaček. Využívá je k výcviku ČLOA. Úřad se nyní obává, že to ohrožuje britskou národní bezpečnost.

Nejde přitom o třeskutě aktuální novinku – Čína začala s rekrutováním britských pilotů už před pandemií. V posledních měsících však nábor zintenzivnila. Podle britských úředníků jsou mezi naverbovanými i bývalí příslušníci Královského letectva (RAF) a dalších složek ozbrojených sil.

Žádný z vysloužilých pilotů v tuto chvíli není podezřelý z porušení zákona o úředním tajemství, který se vztahuje na špionáž či sabotáž. Blíže nespecifikovaný úředník však uvedl, že je Británie odhodlána zpřísnit kontroly vysloužilců, aby se chránila před výcvikovými aktivitami, které by mohly být v rozporu se špionážními zákony.

„Podnikáme rozhodné kroky, abychom zastavili čínské náborové programy, které směřují k lovu sloužících a bývalých pilotů britských ozbrojených sil, aby cvičili personál Lidové osvobozenecké armády v Čínské lidové republice,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany, který podle pravidel resortu hovořil pod podmínkou anonymity.

„Británie však nemá právní nástroje, jakými by podpisům kontraktů s čínskou armádou zabránila. Pro piloty, kteří z aktivní služby odešli už před lety, jde navíc o velmi atraktivní nabídky za přibližně 270 tisíc dolarů ročně,“ uvedl pro britská média již citovaný úředník.

Nábor zajišťuje třetí strana – takzvaní lovci hlav ze soukromé letecké akademie se sídlem v Jihoafrické republice. Britský úředník odmítl uvést, které další země se s čínskými nábory potýkají, Británie však rozhodně není jediná.

Britští piloti ve výslužbě jsou také využíváni k tomu, aby pomohli pochopit způsob, jakým západní letadla a piloti operují, což jsou informace, které by mohly být důležité v případě jakéhokoli konfliktu, například nad Tchaj-wanem.

„Jsou velmi atraktivní skupinou lidí, kteří pak mohou tyto znalosti předávat dál,“ řekl jeden ze západních představitelů. „Chtějí, aby západní piloti s velkými zkušenostmi pomohli rozvíjet taktiku a schopnosti čínského vojenského letectva.“

Británii trápí i fakt, že několik rekrutovaných pilotů umí ovládat bojové letouny starší generace, jako jsou Typhoon, Harrier, Jaguar a Tornado. Ačkoli piloti cvičí své čínské kolegy na čínských letounech, Číňané se rádi seznamují s britskou a západní taktikou a postupy. Žádný z naverbovaných však prý nemá zkušenosti s nejmodernějšími a nejdražšími stíhacími letouny v britské flotile, F-35. Právě o ty by měla mít Čína největší zájem.

Zatím neexistují ani žádné důkazy o tom, že by některý z bývalých pilotů RAF porušil zákon o služebním tajemství při poskytování výcviku Číně. Podle západních představitelů však kývnutím na spolupráci s Čínou „vystavili Británii riziku“.

Čína se snaží modernizovat svou armádu. Zvláštní zájem má o taktiku, techniku a postupy rychlých letounů. Objevily se také náznaky, že chce rekrutovat personál vrtulníků jako instruktory.

Podle amerických zpráv z loňského roku chce čínský prezident Si Ťin-pching dokončit modernizaci ČLOA do roku 2035 a do roku 2049 ji přeměnit na armádu „světové úrovně“. Což ostatně sám Si Ťin-pching potvrdil během zahajovacího projevu 20. sjezdu Komunistické strany Číny. Čínská armáda se pro další pětiletku stává důležitým pilířem Pekingu.

„Použití vojenské síly je třeba normalizovat a využívat jej různými způsoby,“ uvedl Si Ťin-pching. „Musíme být schopni pohotově organizovat vojenské operace, vytvářet bezpečné prostředí, odstrašovat a kontrolovat rizika a konflikty a vyhrávat regionální války.“

S rozvojem armády souvisí i otázka Tchaj-wanu – čínský prezident si vysloužil největší ovace za slova o nevyhnutelnosti „znovusjednocení ostrova s pevninou“, a to v případě nutnosti i násilím.

Houstnou tak nejen čínsko-americké vztahy. V posledních letech se prudce zhoršují i ty s Británií. Vláda v Londýně například odsoudila zásahy Pekingu proti prodemokratickým aktivistům v Hongkongu, bývalé britské kolonii. V červenci 2020 vláda premiéra Borise Johnsona zakázala z důvodu národní bezpečnosti nákup zařízení od čínského telekomunikačního gigantu Huawei. Britští politici se také ozvali proti porušování lidských práv v Sin-ťiangu.