Článek
Poslední velká a významná mešita v Číně, která si zachovala prvky arabského stylu, přišla o svou kopuli a její minarety byly radikálně upraveny. Proměna mešity v Shadianu (Ša-tianu) v jihozápadní provincii Jün-nan podle odborníků znamená dokončení vládní kampaně za sinizaci (počínštění) muslimských modliteben v zemi.
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Komplex o rozloze 21 000 metrů čtverečních se až do loňského roku skládal z velké budovy zakončené zelenou kopulí s dlaždicemi, kterou zdobil půlměsíc, po stranách se tyčily čtyři menší kopule a minarety. Satelitní snímky z roku 2022 ukazovaly vstupní pavilon zdobený velkým půlměsícem a hvězdou z živých černých dlaždic.
Britský deník The Guardian ale na základě analýz nových fotografií, satelitních snímků a výpovědí svědků z letošního roku popsal zásadní proměnu. Kopule byla odstraněna a nahrazena střechou pagody v chanském stylu a minarety byly zkráceny a přeměněny rovněž na pagody. Po dlaždicích s půlměsícem a hvězdami, které kdysi označovaly přední terasu mešity, je vidět jen slabá stopa.
Muslimové jsou v Číně minoritní náboženskou skupinou, která žije převážně na západě a jihozápadě Číny. Podle různých zdrojů tvoří vyznavači islámu, kterých je v zemi asi 25 milionů, přibližně dvě procenta čínské populace.
Ve městě Shadian (Ša-tian), kde poslední přeměněná mešita stojí, se muslimové mezi lety 1974 a 1975 během tzv. kulturní revoluce, která měla za cíl mimo jiné z myslí lidí odstranit všechny náboženské představy, vzbouřili proti komunistické nadvládě. Celou akci nakonec masakrem, při němž zemřelo na 1600 lidí, potlačila Lidová osvobozenecká armáda.
A hlavní symbol muslimů v regionu zpacifikovala komunistická vláda nyní. Jedná se o důsledek čínské kampaně sinizace islámu. V roce 2018 zveřejnila čínská vláda pětiletý plán s tímto cílem. Jeho součástí bylo bránit se cizím architektonickým stylům a podporovat „islámskou architekturu plnou čínských charakteristik“. Z uniklého memoranda čínské komunistické strany vyplývá, že místní úřady dostaly pokyn „dodržovat zásadu více bourat a méně stavět“.
Čínskou kampaň za uzavírání či přestavbu mešit přitom již loni odsoudila i mezinárodní lidskoprávní organizace Human Rights Watch. Podle ní jsou zásahy součástí systematického úsilí o omezení praktikování islámu v Číně, která o sobě oficiálně tvrdí, že je ateistická, ale zároveň deklaruje svobodu vyznání.
Čínský boj proti islámu navíc nekončí jen u přestavování modliteben. Komunistická strana dlouhodobě perzekuuje největší muslimskou komunitu v zemi, turkické etnikum Ujgurů, kterých na západě a severozápadě země žije na dvanáct milionů, ovšem některé zdroje hovoří i o větších počtech.
Lidskoprávní organizace dlouhodobě upozorňují, že nejenže jsou obětí tzv. kulturní převýchovy, ale jsou též nuceni k otrockým pracím v nevyhovujících podmínkách pracovních táborů v oblasti Sin-ťiang.
Na konci srpna 2022 vydala zprávu o stavu práv Ujgurů v Číně i OSN. Podle ní se čínské úřady v rámci své strategie proti extremismu a terorismu dopustily v letech 2017 až 2019 závažných porušení práv příslušníků menšiny Ujgurů a další muslimských menšin. Rozsah nelegálního a diskriminačního věznění členů menšiny by přitom podle zprávy mohl představovat až zločin proti lidskosti.
Více jsme psali zde:
Čínská diplomacie v reakci na zjištění dokumentu uvedla, že je založen na presumpci viny a využívá lži a dezinformace. Zpráva podle mise vychází především z informací vytvořených protičínskými silami a „vědomě opomíjí“ čínské vládní informace a dokumenty.
