Hlavní obsah

Čína přestala sdílet denní počty nakažených. Realitě stejně neodpovídaly

Foto: Profimedia.cz

Nedostatečná proočkovanost starších je jedním z důvodů, proč se covid-19 v Číně šíří tak rychle.

Nejvyšší čínský zdravotnický úřad oznámil, že nebude zveřejňovat denní počty nově nakažených covidem-19. Ani tentokrát oficiální počty nakažených a zemřelých zjevně neodpovídaly realitě.

Článek

Čínská Národní zdravotní komise (NHC) v neděli uvedla, že „relevantní informace o epidemii“ bude místo toho zveřejňovat čínské Centrum pro kontrolu nemocí (CDC), což je pododdělení řízené NHC. Rozhodnutí delegovat tuto funkci na nižší orgán vydává Peking v období, kdy Čína po drastickém rozvolnění restrikcí stojí na počátku své nejsilnější covidové vlny.

Podle odborníků si země teprve projde bolestivým obdobím, které už má zbytek světa za sebou.

V prohlášení se neuvádí, jak často bude čínské CDC zveřejňovat covidové reporty. Čínské CDC tradičně zveřejňuje pouze měsíční přehledy všech infekčních onemocnění regulovaných čínskými zákony, od sezonní chřipky po žloutenku typu B a mor.

Jasné údaje o rozsahu šíření viru na celostátní úrovni tak nejsou k dispozici od doby, kdy Čína začátkem prosince drasticky rozvolnila přísná protipandemická opatření, která v zemi platila bezmála tři roky.

Nenadálý ústup od striktní koronavirové strategie

Včera to byl smrtící virus, dnes je to chřipka. Číňané jen těžko zpracovávají, proč takřka tři roky žili v přísných lockdownech. U mnohých to odneslo hlavně psychické zdraví.

Čína nepatrně polevuje v covidových opatřeních, místní média dokonce otiskují zkušenosti seniorů, kteří nemoc přežili bez úhony. Úřady ale nehodlají dát protestujícím pokoj. Koho nezatkly na místě, toho vystopují přes telefon.

Čínské úřady zrušily celostátní povinné testování PCR, čímž přestaly shromažďovat i informace o asymptomatických případech. Lidé v Číně nyní používají jen rychlé antigenní testy a nemají povinnost hlásit pozitivní výsledky.

Čínská vláda téměř tři roky spoléhala na systém přísných lockdownů, centralizované karantény, hromadných testování a důsledného sledování kontaktů. Od této nákladné strategie ale upustila po bezprecedentních protestech, které se rozšířily po celé zemi a volaly po rozvolnění a větší svobodě. Přísnými opatřeními netrpěly jen osobní životy Číňanů, ale hlavně ekonomika a byznys.

Takto náhlé rozvolnění však dle odborníků nebylo ideální - Čína se na nárůst případů nepřipravila předem. Starší generace jsou stále nedostatečně proočkované, nestačí ani kapacity urgentní a intenzivní péče. Problém dělá také nedostatek léků (psali jsme zde). Odborníci několik dnů po rozvolnění přišli se studiemi, že v takových podmínkách zemře až milion lidí.

Podle interního odhadu nejvyšších zdravotnických představitelů země se v Číně mohlo během prvních 20 prosincových dnů nakazit téměř 250 milionů lidí, uvádí agentura Bloomberg News a server Financial Times. Pokud je tento odhad správný, jednalo by se o zhruba 18 % z 1,4 miliardy obyvatel Číny a šlo by dosud o největší covidovou epidemii na světě.

Tato čísla jsou v příkrém rozporu s veřejnými údaji NHC, které za prvních 20 prosincových dní hlásilo pouze 62 592 symptomatických případů.

Ještě v září mluvil šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus o tom, že konec pandemie koronaviru je na dohled. Jenže druhou největší ekonomiku světa nejsilnější vlna teprve čeká, která se má podepsat i na globální situaci. Několik předních vědců a poradců WHO se shoduje, že je na vyhlášení konce pandemie příliš brzy, napsala agentura Reuters.

Nepochopitelný krok

Po letech, kdy Česko i zbytek Evropy řešily v zimě hlavně covidovou pandemii, poznamenává letošní chladnou sezonu epidemie jiných respiračních nemocí. Ať už se jedná o chřipku, nebo RSV – tedy respirační syncytiální virus. Hostem Ptám se já byl epidemiolog IKEM Petr Smejkal:

Někteří světoví zdravotníci varovali vedle vlny epidemie také před rizikem mutací a vzniku nové nebezpečné varianty. „Víme také, že kdykoliv se virus nekontrolovaně šíří kdekoli ve velkém, má potenciál pro vznik nových variant,“ varoval mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price.

Peking se ovšem k přijímání pomoci příliš nemá (více jsme psali zde). Nedávno přijal první zahraniční vakcíny, a to z Německa.

Čínská vláda, která čelí rostoucí skepsi, že úmrtí na covid bagatelizuje, nedávno obhajovala přesnost svých oficiálních údajů tím, že aktualizovala metodu počítání těchto úmrtí.

Podle nejnovějších pokynů Národní zdravotnické komise jsou jako úmrtí na covid-19 klasifikovány pouze ty případy, jejichž smrt byla způsobena zápalem plic a selháním dýchání po nákaze virem, uvedl v úterý na tiskové konferenci Wang Kuej-čchiang , přední odborník na infekční nemoci.

Ti, u nichž se má za to, že zemřeli v důsledku jiného onemocnění nebo například v případě srdečního infarktu, nebudou započítáni jako zemřelí na virus, i když v té době byli nakažení covidem-19, dodal. Oficiálně Čína během prosince nahlásila pouze osm úmrtí - což je vzhledem k rychlému šíření viru a relativně nízkému počtu přeočkování zranitelných starších osob nápadně málo.

Oficiální statistiky se setkávají s nedůvěrou a výsměchem na internetu, kde se množí příspěvky truchlící nad blízkými zemřelými po nákaze covidem. Čínský finanční časopis Cchaj-sin, který je známý svými investigativními články, informoval o úmrtí dvou novinářů, veteránů státních médií, kteří se nakazili virem, a to ve dnech, kdy byl oficiální počet nakažených nulový.

Doporučované