Čína potlačuje protesty, o kterých se nemluví. Svobodě nepomohl ani Apple

Úředníci na schůzce nejvyšších bezpečnostních představitelů čínské vládnoucí komunistické strany (KSČ) dostali rozkaz „rozhodně potlačovat nezákonné a kriminální činy, které narušují společenský pořádek“, píšou státní média.

Ústřední komise pro politické a právní záležitosti KSČ, která dohlíží na dodržování domácího práva v celé Číně, uvedla, že je „nezbytné potlačit infiltraci a sabotážní činnost nepřátelských sil v souladu se zákonem“.

Prohlášení čínské tiskové agentury Sin-chua se však konkrétně nezmiňuje o tom, co Čínu trápí – rozsáhlé demonstrace proti covidovým opatřením, které se šíří od Urumči po Kuang-tung.

V oblastech, kde se protestuje, jsou policisté doslova na každém rohu.

Některé protestující policie vypátrala a telefonicky od nich vyzvídala současnou polohu. Jiní uvedli, že je policie žádala o adresu. V jednom případě policista navštívil dům přítele demonstrantky poté, co sama nezvedala telefon. Policista se jej ptal, zda se jeho přítelkyně zúčastnila protestu a zdůraznil, že šlo o „nezákonné shromáždění“.

Policisté se sami orientují podle sociálních sítí. Podle kolujících informací se pak ve městech přesouvají na místa, kde se dle zvěstí měly protesty konat.

Snaha polapit demonstranty je patrná i v městské hromadné dopravě, kde policisté cestujícím kontrolují telefony a hledají fotografie z protestních shromáždění. Prohlížejí ale také nastavení telefonů a zjišťují, zda mají lidé nastavené virtuální privátní sítě (VPN) a nainstalované aplikace jako Telegram a Twitter, které jsou v Číně blokované.

„Všichni zoufale mažeme historii našeho chatu,“ řekl agentuře Reuters jeden z demonstrantů z Pekingu. „Policie přišla zkontrolovat průkaz jedné z mých kamarádek a pak ji odvezla. O několik hodin později ji propustili,“ popsal.

Lidé mezi sebou sdílejí i návody, jak být co nejméně nápadný – například nosit tmavé oblečení a brýle. Také se doporučuje nosit s sebou dostatek vody pro případ, že by policie zasáhla slzným plynem.

Do hry na kočku a myš mezi úřady a protestujícími značně zasáhla i společnost Apple, která demonstrantům vzala klíčovou zbraň – AirDrop. Ten uživatelům Applu umožňuje rychle sdílet obrázky, soubory, dokumenty a videa. Hlavně to ale byla jedna z mála relativně nesledovatelných metod sdílení souborů v Číně.

To se změnilo během listopadu, kdy společnost Apple vydala novou verzi mobilního operačního systému, kvůli které můžou lidé v Číně přes AirDrop sdílet soubory s lidmi, které nemají v kontaktech, jen 10 minut.

Ačkoli společnost Apple uvedla, že tuto změnu zavádí po celém světě, aby zabránila spamování, své kritiky nepřesvědčila. Podle nich jde Apple na ruku cenzurním požadavkům komunistické strany, a to kvůli klíčové roli Číny ve výrobě iPhonů.

Továrna Foxconn v Čeng-čou, přezdívaná iPhone City, zaměstnává 200 tisíc pracovníků a vyrábí desítky milionů telefonů. Právě tam se před nedávnem rozhořely protesty kvůli covidovým opatřením a nevyhovujícím pracovním podmínkám. Problémy tak ovlivnily i výrobu, krátce před Vánoci Applu chybí šest milionů nových přístrojů iPhone 14 Pro.

Tim Cook, šéf Applu, téměř před 20 lety vedl vstup společnosti do Číny, což se mu bohatě vyplatilo. Samotné společnosti už méně – Apple se na jednu stranu pyšní tím, že je v západním světě zastáncem ochrany soukromí, na stranu druhou cenzuruje svůj čínský App Store a blokuje šifrované zprávy, software umožňující obejít „Velký firewall“ (nástroj čínského režimu proti „nevhodnému“ obsahu) a zahraniční poskytovatele zpravodajství.

Čínské protesty rezonují po celém světě. Velká Británie si na kobereček předvolala čínského velvyslance poté, co bezpečnostní složky zbily a zadržely novináře BBC Eda Lawrence, zatímco informoval o nedělních protivládních protestech.

Číňané žijící v zámoří protestují nejméně v desítce měst po celém světě. Častým místem takových shromáždění jsou čínské ambasády ve městech, jako je Londýn, Paříž a Tokio, a na univerzitách v USA a Evropě.

Solidární demonstrace proběhla i u Harvardovy univerzity. Studenti zpívali písně v čínštině a angličtině a v obou jazycích skandovali i hesla jako „Nejsme otroci, jsme občané“, „Nechceme diktaturu, chceme volby!“ a „Odstup, Si Ťin-pchingu“.

Protestující si na obličeje nasadili roušky, nikoli kvůli obavám z nákazy, ale proto, že by je mohly rozpoznat čínské úřady a jejich rodiny v Číně by mohly čelit následkům.

„Příbuzní by mohli čelit obtěžování, nebo dokonce přijít o práci,“ řekl Wayne, postgraduální student Harvardu z Číny, který se demonstrace zúčastnil a který si nepřál, aby bylo použito jeho celé jméno z obavy o příbuzné doma.

V New Yorku se naproti konzulátu shromáždilo asi 400 lidí, kteří drželi transparenty s nápisy „Občanská důstojnost a svoboda“ a „Svobodná Čína“. V Chicagu se před čínským konzulátem sešlo asi 200 demonstrantů. Někteří skandovali: „Nechceme testy PCR, chceme jídlo!“ a „Nechceme diktátora, chceme hlasy!“

„Přišel jsem, protože chci udělat vše, co je v mých silách, abych pomohl svému lidu,“ řekl zahraničním médiím 21letý mladík oblečený v ochranném obleku, které v Číně v ulicích nosí lidé provádějící covidové testy.

Čínské zdravotnické úřady v úterý uvedly, že budou pracovat na tom, aby ubylo „nepříjemností“ způsobených pandemií. K zavádění cílenějších proticovidových opatření vyzývaly už dříve.

Lidé si na přísná omezení prý stěžují, protože je „svévolně“ zavádějí lokální úřady, chyba údajně není v národních směrnicích. Vláda zároveň oznámila, že zintenzivní očkování starších osob, což by mohl být signál, že se Peking zároveň snaží problém řešit.