Článek
Američtí představitelé se domnívají, že čínský balon, který byl sestřelen po přeletu nad kontinentálními Spojenými státy, původně směřoval na Guam, což je americký ostrov v Tichém oceánu, a na Havaj, uvedl pro agenturu AP pod podmínkou anonymity americký vládní představitel.
Washington viní Peking, že balon využíval ke špionáži. Čína se však americké verzi vysmívá slovy o „přehnané hysterické reakci“, dle ní šlo pouze o civilní výzkumné zařízení, případně meteorologický balon.
Americké vojenské a zpravodajské agentury balon sledovaly od okamžiku, kdy odstartoval z ostrova Chaj-nan poblíž jižního pobřeží Číny, uvedl v úterý deník The Washington Post. Objekt letěl přes Aleutské ostrovy na Aljašce, poté přes Kanadu a střední část Spojených států, než jej 4. února u pobřeží Jižní Karolíny sestřelila americká armáda.
Podle nových informací amerických představitelů balon nad Tichým oceánem kvůli studené frontě změnil kurz. Analytici tak prověřují možnost, že jeho přelet nad americkým vnitrozemím nebyl úmyslný.
Objekty nad Severní Amerikou
4. únor: Americká armáda sestřelila podezřelý špionážní balon u pobřeží Jižní Karolíny. Objekt se několik dní vznášel nad USA a podle Washingtonu pocházel z Číny.
10. únor: USA sestřelily na severu Aljašky další objekt, který měl postrádat jakýkoliv pohonný nebo řídicí systém.
11. únor: Americká stíhačka sestřelila objekt nad kanadským Yukonským teritoriem, asi 160 km od hranic s USA. Objekt úřady popisovaly jako válcovitý a menší než první balon.
12. únor: Americké letouny sestřelily čtvrtý objekt nad Huronským jezerem.
Vývoj v tom, jak Washington chápe původní cíle čínské armády, a nové podrobnosti jen odráží, jak obtížné je pro oba státy rozpoznat záměry druhé strany. Tato propast by podle amerických představitelů mohla vést k dalšímu prohloubení nedůvěry v již tak napjatých vztazích nebo dokonce k ozbrojenému konfliktu.
Incident přiměl ministra zahraničí Antonyho Blinkena odložit plánovanou návštěvu Pekingu, která se měla uskutečnit minulý týden.
Nebylo by to poprvé, co byly balóny a další neidentifikované objekty spatřeny nad Guamem, strategickou základnou amerického námořnictva a letectva v západním Pacifiku. Je možné, že jakmile se balon odchýlil od původní trajektorie, Čína si nad ním již nedokázala zachovat kontrolu.
Jeden z amerických představitelů sdělil agentuře Associated Press, že balon mohl být zvenčí manévrován nebo nasměrován tak, aby se zdržoval nad konkrétním cílem. Americká armáda v pondělí uvedla, že z balonu získala kritickou elektroniku a také velké části samotného plavidla.
Chaosu přispívá i fakt, že se nespustila autodestrukce, když se balon vychýlil z původního kurzu a přiblížil se k americkému vzdušnému prostoru, dodali američtí představitelé. Čínští operátoři možná nechtěli balon zničit. Je také možné, že se o to pokusili, autodestrukční mechanismus ale selhal.
Nebo se čínští úředníci jen chtěli vyhnout aktivaci mechanismu, když byl balon nad pevninou, protože se obávali, že případná zranění nebo škody, které by mohl způsobit, by rychle eskalovaly krizi. Pravděpodobně měli také možnost balon vypustit a dopravit jej na zem, ale chtěli se pokusit zabránit Američanům v získání sledovacího zařízení.
Nebo se mohli rozhodnout nechat balon pokračovat v cestě, aby zjistili, jaké zpravodajské informace může shromáždit. Mohli také jen špatně odhadnout vítr a domnívat se, že proudy balon rychle přenesou nad Aljašku a mimo americký vzdušný prostor do Severního ledového oceánu.
Ať tak či onak, Peking zřejmě nepředpokládal, že kvůli tomu nastane diplomatický a politický chaos.
Balon nakonec sestřelila americká raketa vypálená ze stíhačky F-22, což Čína označila za přehnané. Spojené státy však nepřestávají zkoumat několik dalších objektů, které v uplynulých dnech sestřelily ze svého vzdušného prostoru.
Přehled teorií o záhadných objektech
Kromě čínské špionáže je ve hře i možnost záměrné provokace namířené proti Spojeným státům nebo ta, že se skutečně jedná o meteorologická zařízení. To o prvním sestřeleném stroji tvrdí Čína.
Čína tak přišla s protireakcí – americké balóny za poslední tři roky při letech kolem světa údajně více než desetkrát přeletěly její vzdušný prostor bez povolení. Peking uvedl, že přijme opatření proti americkým subjektům, které narušují čínskou suverenitu. Bílý dům obvinění Číny odmítl.
Peking následně obvinění zesílil a konkretizoval, že Američané létali nad kritickými oblastmi – Sin-ťiangem a Tibetem, kde má docházet k rozsáhlému porušování lidských práv etnických menšin. Důkazy o přeletech Čína nedodala, pohrozila však nespecifikovanými protiopatřeními.
„Bez souhlasu příslušných čínských úřadů nejméně desetkrát nelegálně přeletěly nad čínským vzdušným prostorem, včetně Sin-ťiangu, Tibetu a dalších provincií,“ uvedl ve středu na pravidelném denním brífinku mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin.
Náměstkyně amerického ministra zahraničí Wendy Shermanová zopakovala, že jsou tvrzení Číny o amerických balonech nepravdivá. „Nyní prohlásili, že se nad Čínou objevil bambilion balonů USA. To rozhodně není pravda. Nad Čínou nejsou žádné americké vládní balony,“ řekla na akci v Brookings Institution ve Washingtonu.
Japan said Tuesday it “strongly” suspects three Chinese spy balloons entered its airspace between 2019 and 2021 https://t.co/w7aL9Ml6bj
— CNN (@CNN) February 15, 2023
Zkoumání špionážních čínských balonů tento týden zaměstnalo také Japonsko. Tokio uvedlo, že do jeho vzdušného prostoru v letech 2019 až 2021 vstoupila tři taková tělesa. Ministerstvo obrany po analýze objektů dospělo k závěru, že by mělo jít o „bezpilotní průzkumné“ letouny řízené Čínou.
Ministerstvo požádalo čínskou vládu, aby „diplomatickou cestou potvrdila fakta týkající se této záležitosti“, a důrazně požádalo, aby se to již neopakovalo. Čína nařčení odmítá. „Důrazně se ohrazujeme proti pomlouvačné kampani japonské strany proti Číně, která nemá přesvědčivé důkazy,“ uvedl Wang Wen-pin a obvinil Tokio, že jde na ruku Washingtonu.
