Čína k americkému bojkotu olympiády: Jste arogantní narcisté. Nezajímáte nás

Dlouho očekávaný postoj Spojených států k účasti na zimních olympijských hrách (ZOH) v Pekingu znovu rozkolísal už tak narušené čínsko-americké vztahy.

Rozhodnutí prezidenta USA Joea Bidena bojkotovat ZOH na diplomatické úrovni vyvolalo podrážděnou reakci čínských úředníků. Podle jedněch o Američany v Číně nikdo nestojí, další neúčast vyloženě vítají – „čím méně amerických úředníků přijede, tím méně viru sem zavlečou“.

Čínští představitelé odmítli bojkot Washingtonu jako „pózu a politickou manipulaci“ a pokusili se rozhodnutí zdiskreditovat tvrzením, že američtí diplomaté do Pekingu vůbec pozváni nebyli. Silnou nespokojenost vyjádřil Peking na pondělním brífinku ministerstva zahraničních věcí. „Podnikneme rozhodná protiopatření,“ uvedl bez dalších podrobností mluvčí diplomacie Čao Li-ťien. Zdůraznil pouze, že Washington za „chybný krok zaplatí“.

Dlouho na sebe nenechala čekat ani reakce čínského státního média Global Times, jehož šéfredaktor Chu Si-ťin je znám tím, že si servítky za žádných okolností nebere.

„Jen silně narcističtí lidé mohou svou nepřítomnost považovat za přísný bojkot. Většina těchto amerických představitelů je podle čínských standardů v úzkém kontaktu s pacienty nakaženými covidem-19 a jsou také vybíraví a domýšliví. Vy jste lidé, které obyvatelé Pekingu chtějí potkat nejméně,“ napsal na svém Twitteru. „Upřímně řečeno, Číňané jsou za tuto zprávu rádi. Čím méně amerických úředníků přijede, tím méně viru sem zavlečou,“ dodal deník Global Times.

Liou Pcheng-jü, mluvčí čínské ambasády ve Spojených státech, na Twitteru uvedl, že „politici volající po bojkotu olympijských her v Pekingu tak činí ze svých vlastních politických zájmů a pózy“. „Ve skutečnosti nikoho nezajímá, zda tito lidé přijdou, nebo ne, a to nijak neovlivní úspěšné konání olympijských her v roce 2022 v Pekingu,“ řekl diplomat.

Bílý dům v pondělí potvrdil, že na ZOH a paralympijské hry v únoru nevyšle žádné oficiální ani diplomatické zástupce kvůli „pokračující genocidě v Sin-ťiangu a dalšímu porušování lidských práv“.

„Sportovci z týmu USA mají naši plnou podporu,“ řekla tisková mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. „Stojíme za nimi na 100 %, budeme je povzbuzovat z domova. Nebudeme přispívat k fanfárám her.“

Americký bojkot ale vyvolává otázky, jak budou na čínskou prezentaci na hrách, zejména při zahajovacím a závěrečném ceremoniálu, reagovat americké televizní stanice, uvedla pro The Guardian profesorka práva a čínská specialistka Margaret Lewisová.

Lewisová poukázal na prohlášení, že USA „nepřispějí k fanfárám“. „To je klíčové – jak USA vyjádří nadšenou podporu sportovcům a nezkazí jim okamžik olympijské slávy, aby zároveň zaujaly silný principiální postoj k lidským právům,“ řekla. „Je to proveditelný úkol, ale bude těžké ho splnit.“

Americký bojkot má podporu vysokých zákonodárců včetně republikána Mitta Romneyho a demokratické předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové.

O den později se k rozhodnutí USA připojila i další země. Místopředseda novozélandské vlády Grant Robertson potvrdil, že nevyšlou diplomatické zástupce na ministerské úrovni. Za primární důvod Robertson označil covid-19, „ale při mnoha příležitostech jsme dali Číně jasně najevo, že máme obavy z otázek lidských práv“, řekl.

Postoje přehodnocují i Spojené království, Kanada a Austrálie. Minulý týden Litva, která se pro Čínu stala evropským obchodním a diplomatickým nepřítelem číslo jedna (podrobněji zde), oznámila neúčast prezidenta i ministrů.

Ani v případech ostatních zemí Čína nereagovala nijak shovívavě. Liou Siao-ming, bývalý čínský velvyslanec ve Spojeném království, řekl, že olympiáda „není jevištěm pro politické pózování a manipulaci“.

„Američtí politici neustále propagují ‚diplomatický bojkot‘, aniž by byli pozváni na hry. Toto zbožné přání a čistá velkolepost jsou zaměřeny na politickou manipulaci,“ dodal. „Je to těžká parodie ducha olympijské charty, nehorázná politická provokace a vážná urážka 1,4 miliardy Číňanů. Jen to přiměje čínský lid a svět jasně vidět antičínskou povahu a pokrytectví amerických politiků.“

Výzvy k bojkotu v posledních měsících sílí.

Desítky světových vlád zvažují, jak reagovat na pokračující zásah Pekingu proti etnickým menšinám v Číně a Hongkongu a na další otázky lidských práv.

Olej do ohně přilila naposledy kauza čínské tenisové hvězdy Pcheng Šuaj, která zmizela na dobré tři týdny poté, co obvinila bývalého vicepremiéra Čanga Kao-liho ze sexuálního napadení.

Oznámení USA vítají a chválí zejména skupiny pro lidská práva. Mark Clifford, prezident britské advokátní skupiny Committee for Freedom v Hongkongu, řekl, že Spojené státy světovým lídrům „ukázaly cestu“. „Spolupracujte s USA a Litvou a podnikněte jediný morálně ospravedlnitelný postup prováděním diplomatických bojkotů ZOH v roce 2022 v Pekingu – nebo přijměte, že souhlasíte s některými z nejstrašnějších zneužívání, kterých se dopouští jejich vlastní vláda v moderní době,“ řekl.

Do bojkotu olympijských her se Spojené státy pustily naposledy v roce 1980 v Moskvě. Šlo o reakci na sovětskou invazi do Afghánistánu. K bojkotu se připojilo dalších 64 zemí.