Čínské trumfy v přestřelce s Trumpem: Drak je silnější, než se může zdát

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na první pohled by to měl být recept na ekonomickou sebevraždu. Jen loni Čína vyvezla do Spojených států zboží za 439 miliard dolarů, v přepočtu přibližně deset bilionů korun. Zhruba o třetinu více, než kolik činí roční ekonomická produkce celé České republiky. Na tento gigantický proud výrobků a komponentů zřejmě hodlá Donald Trump, po sérii vzájemného trumfování s čínskou vládou, uvalit clo v celkové historicky bezprecedentní výši 145 procent - i když se dá očekávat, že rozhodnutí amerického prezidenta projdou řadou proměn i v příštích hodinách.

Čínské podniky samozřejmě musí počítat s tektonickým otřesem, a to v době, kdy ekonomika čínského draka i bez amerického tlaku čelí velkým problémům. O to překvapivější se může zdát sebevědomá reakce Pekingu.

Po každém oznámení o navýšení Bílého domu, že další várka cel je na cestě, dosud Peking reagoval nikoliv žadoněním o vstřícnost, ale odvetou. Podle řady indicií čínské vedení věří, že má v rukou více trumfů než Donald Trump, a že to nakonec bude americký prezident, kdo bude muset v celní válce ustoupit.

V pondělí přišla zatím nejsilnější salva z obchodní zbraně, jejíž nasazení se rýsovalo už řadu let. Čínská pozice v produkci tzv. vzácných zemin je stejně dominantní, jako jsou tyto materiály zásadní pro ekonomiku 21. století.

V roce 2023 se v Číně na těžilo skoro sedmdesát procent světové produkce surovin, bez kterých se neobejde výroba mobilů, elektromobilů, robotů a mnoha dalších vysoce pokročilých produktů. Toto číslo ale čínský vliv ve skutečnosti ještě podceňuje. Třetím největším producentem vzácných zemin je totiž se zhruba desetiprocentním podílem Barma, jejíž naleziště jsou ovšem převážně pod čínskou kontrolou.

Ve Spojených státech se oproti tomu nachází jen jeden významný důl. Intenzivně se sice pracuje na otevření dalších ložisek, jenže například v produkci magnetů ze vzácných zemin bude trvat tři až pět let, než američtí odborníci doženou čínský technologický náskok.

Vývoz tří z celkem sedmnácti životně důležitých sloučenin do USA už v minulých letech Peking nejprve omezil a potom zakázal. Na restrikčním seznamu se ocitl třeba antimon, klíčový mimo jiné pro výrobu munice. A 4. dubna se tento seznam rozšířil o dalších šest minerálů, původně s tím, že nejde o zákaz, ale omezení vývozu.

V pondělí pak Peking zjevně opět výrazně přitvrdil. Zásilky vzácných zemin podle New York Times nesmějí opustit čínské přístavy. Přibyly k nim i zmiňované speciální magnety. Je možné, že se jedná o reakci na čerstvá prohlášení Donalda Trumpa, který v pátek označil ohlášenou výjimku z cel na čínskou elektroniku a polovodiče za dočasnou a pohrozil ofenzivou proti čínské výrobě čipů.

Problematika vzácných zemin odhaluje i další, z hlediska USA obzvlášť ožehavé riziko. Nejen antimon, ale i další suroviny, které se nacházejí převážně v čínských rukou, jsou zásadní pro obranný průmysl, jenž se Washington snaží dostat do obrátek především kvůli možnému střetu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ právě s Čínou.

Zatímco analytici varují americkou vládu, že by jí munice došla už po týdnu hypotetického střetu s Pekingem o Tchaj-wan, americký muniční průmysl je z velké části závislý na dovozu čínské nitrocelulózy.

Dominantní je pozice čínských výrobců i na dalším poli, které bude pro příští válečné konflikty zcela zásadní. Jediná čínská společnost, DJ’s Technology Company, do minulého roku dobyla devadesát procent amerického komerčního trhu s drony. Když vloni čínská vláda omezila dovoz součástek pro amerického producenta, firmu Skydio, znamenalo to také zpoždění dodávek výzvědných dronů pro ukrajinskou armádu.

A v jedné další konkrétní oblasti by americkou vládu bolela už jen pouhá čínská nečinnost. Jde o momentálně nejdestruktivnější drogu na americkém trhu. Fentanyl, opioid padesátkrát až stokrát silnější než morfium, připravil jak v roce 2022, tak i v roce 2023 o život více než sto tisíc Američanů.

Většina fentanylu se do USA sice dostává přes mexickou hranici, chemikálie nezbytné pro jeho výrobu však vznikají téměř výlučně v Číně. Nedostatečnou tvrdost tamních úřadů v boji proti producentům označil Donald Trump v únoru za hlavní důvod úvodního kola jeho protičínských cel. Dokud neustoupí z těch, která uvalil na Čínu v minulých dnech, dá se pochybovat, že by Peking proti výrobcům narkotik zakročil s rozhodností a nadšením.

A jsou i další místa, kde budou čínská odvetná cla Trumpovu vládu bolet. Přední pozici v americkém vývozu do Číny zaujímají sójové boby pěstované většinou ve státech, které jsou tradičními oporami Republikánské strany.

Čína také může uvalit sankce tam, kde vykazuje –⁠⁠ na rozdíl od průmyslové produkce –⁠⁠ v obchodu s USA deficit: v oblasti služeb. Protiopatření by mohla dopadnout na americké právní a konzultantské firmy. O peníze přijdou i filmová studia. Minulý týden čínská vláda omezila přístup amerických snímků na čínský filmový trh, který je přitom druhý největší na světě.

Nejen kvůli obřímu množství objemu zboží, které Čína vyváží do USA, se druhá největší ekonomika světa jeví jako snadná kořist Trumpova celního tažení. Země se ještě nevzpamatovala z covidového šoku, míra růstu je oproti tomu, na co si čínské obyvatelstvo zvyklo v 90. letech, zhruba poloviční. Zemi hrozí deflační past, nezaměstnanost mladých lidí je katastrofální, důvěra obyvatelstva v budoucnost nevelká a zpomalení obřího a přehřátého nemovitostního sektoru ještě před nedávnem hrozilo strhnout do hospodářské krize světovou ekonomiku.

Peking ale přinejmenším věří, že nejhorší už má za sebou. Trh s nemovitostmi, nejcitlivější Achillova pata Číny, se začal stabilizovat právě před začátkem celního duelu s Trumpovou vládou, a to i díky vládním stimulům.

Ty budou dále bobtnat. Stále roste seznam domácích produktů, jako jsou mobilní telefony, mikrovlnné trouby nebo rýžovary, na jejichž koupi mohou spotřebitelé dostat státní příspěvek. Jedno z drahých opatření, která však mohou probudit dlouho spící čínský vnitřní trh.

Pokud se to Pekingu podaří, má čínská vláda slušnou šanci výrazně omezit bolestivost dopadu amerických cel. „Čína možná ztratí poptávku ze Spojených států, ale může ji nahradit poptávkou domácí, která byla abnormálně slabá… kvůli posedlosti, se kterou stát investoval státní prostředky do výroby. Teď Si Ťin-pching otočil kormidlem,“ píše pro Financial Times ekonom Arthur Kroeber.

Čína už si jedním dějstvím Trumpova celního dramatu prošla, a to během jeho prvního funkčního období. Od té doby se připravovala na jeho reprízu. Závislost na americkém trhu je menší, než když Trump vstoupil do Bílého domu poprvé. Tehdy do Ameriky mířila celá pětina čínského vývozu, před Trumpovou aktuální celní ofenzivou to bylo asi patnáct procent. „Čína se snaží pronikat do jiných oblastí, třeba do Afriky a do Latinské Ameriky. A i když to nejsou tak velké trhy, jsou tam čínští obchodníci velmi úspěšní,“ říká sinoložka výzkumného centra Sinopsis Simona Fantová.

A ještě jedna věc se oproti prvnímu Trumpovu prezidentství změnila. „Čínské vedení v současnosti daleko více sází na nacionalismus. To ale ve výsledku znamená, že pro něj bude extrémně složité Trumpovu tlaku ustoupit, aniž by ztratilo tvář,“ připomíná pro Seznam Zprávy Fantová.

Zachovat si tvář je přitom prvním přikázáním čínské kultury. I samotné vyjednávání s Trumpem může proto znamenat pro Si Ťin-pchinga nebezpečnou past. „Obchodní válka je snesitelná. Cirkus v Oválné pracovně ne,“ poznamenává v narážce na ponížení Volodymyra Zelenského v Bílém domě magazín The Economist.

Pro pekingské vedení může být ve výsledku lákavější zvednout rukavici obchodní války. Čínští lídři mohou doufat, že její dopady američtí voliči těžce ponesou, a že to nakonec bude americký prezident, kdo bude nucen změnit kolizní kurz.