Čína chce vytvořit širší protiamerický klub

Protiváha Západu. Tak se dá stručně shrnout hlavní myšlenka hospodářského uskupení BRICS, které sdružuje velmoci globálního jihu - Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku.

Lídři těchto zemí od úterý v jihoafrické metropoli Pretoria diskutují o tom, kam se uskupení na globální scéně posune dál. Bude se dále držet myšlenky být jen protiváhou Západu, nebo se proti němu bude čím dál aktivněji v různých oblastech vymezovat a soupeřit s ním?

Odpověď na tuto otázku komplikuje fakt, že jednotlivé země hájí především vlastní zájmy. A ty se někdy nejen liší, ale jdou dokonce proti sobě. Za všechny jmenujme územní spory mezi Čínou a Indií (více jsme psali například zde).

Státy BRICS jsou domovem 41 procent světové populace. Podle britské BBC jde zhruba o 3,24 miliard lidí. Ke globálnímu HDP nicméně tato necelá polovina světa přispívá „pouhými“ 26 procenty. Pro srovnání: v zemích G7 (USA, Japonsko, Německo, Velká Británie, Francie, Itálie a Kanada) žije jen 10 procent světové populace, ale na HDP se podílí 43 procenty.

Možná i proto mají lídři zemí BRICS v čele s druhou nejsilnější ekonomikou světa Čínou dlouhodobě pocit, že zaostávají za Západem, podle něhož se současný svět do značné míry řídí.

Částečnou odpovědí by mohlo být rozšíření skupiny o další členy. Právě to je jedna z klíčových otázek třídenního summitu v Pretorii. Zájem o vstup podle jihoafrických pořadatelů vyjádřilo přes 40 zemí. 22 z nich už dokonce podalo oficiální žádost, jak krátce před začátkem setkání uvedl velvyslanec JAR při BRICS a Asii Anil Sooklal.

Jsou mezi nimi například Saúdská Arábie, Indonésie, Írán, Argentina, Etiopie, Egypt nebo Spojené arabské emiráty.

„Rozšířený BRICS bude představovat různorodou skupinu zemí s odlišnými politickými systémy, které sdílejí společnou touhu po vyváženějším globálním uspořádání,“ řekl na toto téma jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa, jak uvádí agentura Reuters. Právě JAR je jednou ze zemí, která otevírání se BRICS dalším členům podporuje.

V čele této myšlenky ale stojí především Čína a Rusko, byť obě země mají své vlastní důvody. „Čína se pod vedením Si Ťin-pchinga snaží využít BRICS pro své vlastní účely, zejména pro rozšíření svého vlivu na globálním Jihu,“ podotkl pro americký deník The New York Times (NYT) Steve Tsang, ředitel čínského institutu SOAS, který spadá pod University of London.

Podobného názoru je i analytik a expert na čínskou politiku Felix Lee. „Čína těží z antiamerikanismu zemí BRICS, který sbližuje mnoho zemí globálního Jihu s Čínou… To je cíl, který Čína prostřednictvím BRICS sleduje. Pekingu jde hlavně o to, aby se postavil Američanům,“ uvedl pro německý server Deutsche Welle (DW).

Rusko se naopak prostřednictvím přijetí dalších členů snaží vymanit z izolace kvůli válce na Ukrajině. „Moskva chce využít tohoto impulsu k tomu, aby do klubu přivedla své spojence - jako je Bělorusko a Venezuela…Pro (ruského prezidenta Vladimira) Putina představuje rozšíření států BRICS šanci překonat mezinárodní izolaci,“ řekl pro DW Günther Maihold ze Svobodné univerzity v Berlíně.

Brazílie a Indie jsou oproti tomu při úvahách o rozšiřování BRICS opatrnější. Na rozdíl od Pekingu a Moskvy v Dillí a Brasilii nestojí o stále větší polarizaci ve vztazích se Západem. Hlavně proto, že tam v některých otázkách mají své spojence.

Indická vláda tak sice tvrdí, že má ohledně expanze seskupení „otevřenou mysl“, zároveň ji ale nechce uspěchat a zdůrazňuje nutnost prosazení změn na základě všeobecného konsensu.

Neskrývá navíc obavy z čínské dominance. „Je velmi nepravděpodobné, že by na to Indie přistoupila (na rozšíření čínského vlivu v rámci globálního jihu, pozn. red.), protože čínský návrh změní BRICS v něco jiného - v něco, co bude sloužit především čínským zájmům,“ zhodnotil pro NYT Tsang.

Obě země navíc soupeří o vliv v asijsko-pacifickém regionu - Indie je i proto součástí neformální iniciativy známé jako Quad spolu s USA, Japonskem a Austrálií. Indický premiér Nárendra Módí má navíc za sebou vřelé červnové setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem ve Washingtonu. Šéf Bílého domu tehdy označil vzájemné vztahy za „silnější, bližší a dynamičtější než kdykoli v historii,“ napsala britská BBC.

Zdrženlivě se vůči rozšiřování BRICS vyjádřil i brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. „Pokud budou dodržovat pravidla, která zavádíme, budeme souhlasit s jejich vstupem,“ řekl tento měsíc podle NYT novinářům.

Přímo na summitu pak prohlásil, že BRICS nesmí být exkluzivním klubem, ale zároveň se nesmí stát „babylonskou věží“. Lula hlasitě podporuje zejména přistoupení Argentiny.

Jeden z brazilských vládních úředníků, který se podílel na plánování rozhovorů v rámci summitu pak pod rouškou anonymity prozradil NYT, že možnými vstupními požadavky by mohly být minimální počet obyvatel a míra HDP nebo ochota spolupracovat s rozvojovou bankou spadající pod BRICS.

Další brazilský představitel, který si také nepřál být jmenován, nicméně uvedl, že by BRICS mělo zůstat klubem velkých rozvíjejících se ekonomik a ne geopolitickou aliancí, která by mohla být vnímána jako protizápadní blok.

„BRICS není protipólem G7, ani G20, není proti nikomu. Chceme se zorganizovat jako globální jih. Něco, co předtím neexistovalo. Jsme důležití v celosvětové diskuzi, sedíme u jednacího stolu a jsme na stejné úrovni jako Evropská unie a USA,“ napsal pak brazilský lídr krátce po začátku summitu na svůj X (dříve Twitter).

Důležitým tématem summitu bude také, jak posílit získávání finančních prostředků v místní měně a poskytování úvěrů v rámci banky BRICS, shrnuje agentura Reuters. Diskuze o možné společné obchodní měně, po které volal například brazilský prezident na summitu, nicméně neproběhne.

Vedoucí představitelé budou pravděpodobně dále jednat o možném zlepšení hospodářských vazeb mezi různorodými ekonomikami a obchodních a investičních příležitostech v různých odvětvích - od spolupráce v oblasti energetiky a rozvoje infrastruktury až po digitální ekonomiku a trh práce.

Zvláštní pozornost bude věnována také vztahům BRICS s africkými zeměmi, dodává Reuters.