„Co se děje na Ukrajině?“ Si Ťin-pching se dožadoval Putinova vysvětlení

Jeden potřebuje pozvednout image předtím, než se nechá historicky potřetí zvolit do čela země. Druhý víc než kdy jindy potřebuje záruky, že ačkoli v očích světa klesl na dno, silný spojenec za ním stojí. Slíbili si přece „přátelství bez hranic“ – i když možná netušili, kam až onu „hranici“ budou muset nakonec posouvat.

Ve středu odpoledne dorazil čínský prezident Si Ťin-pching do Kazachstánu, kde zahájil třídenní návštěvu Střední Asie. Jak připomněla čínská státní agentura Sin-chua, Si Ťin-pching nevytáhl paty z Číny více než dva a půl roku. Jeho poslední cesta proběhla v lednu roku 2020, kdy přistál v Myanmaru, jen několik dní předtím, než Wu-chan vyhlásil první lockdown.

V hlavním městě Kazachstánu, které se zatím ještě nazývá Nur-Sultan, jej přivítal prezident Kasym-Žomart Tokajev. Si Ťin-pching s sebou na cestu vzal hned několik nejbližších asistentů z oblasti ekonomiky, rozvoje a zahraničních věcí, včetně šéfa resortu Wang Iho.

Podle tiskového prohlášení kazašské prezidentské kanceláře spolu Tokajev a Si ve středu odpoledne jednali o „spolupráci v dopravě, logistice a zemědělsko-průmyslovém odvětví a také se zabývali otázkou využívání přeshraničních vodních zdrojů“.

Jen o den dříve do Kazachstánu dorazil papež František. Jeho cesty však povedou na světové setkání náboženských vůdců a jednání s Kasymem-Žomartem Tokajevem. Na otázku novinářů, zda se setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, papež odpověděl, že o tom nemá žádné informace.

Pro čínského prezidenta je cesta po regionu klíčová. Potřebuje si upevnit pozici předtím, než bude za pár týdnů na největším komunistickém sjezdu potřetí obhajovat svůj prezidentský mandát.

O přesluhování ve funkci by mu mohl vyprávět jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Témat k diskuzi však má dvojice požehnaně i tak – od čtvrtka spolu jednají v uzbeckém Samarkandu v rámci summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS).

Čína a Rusko se dlouhodobě snaží přetvořit ŠOS, založenou v roce 2001 čtyřmi bývalými sovětskými středoasijskými zeměmi, v alternativu k západním multilaterálním uskupením.

Že je tomu tak, potvrdil svými slovy i ruský prezident, který během setkání se Si Ťin-pchingem pronesl: „Zahraničněpolitický tandem Moskva a Peking hraje klíčovou roli při zajišťování globální a regionální stability. Společně stojíme za vytvořením spravedlivého, demokratického a multipolárního světového řádu založeného na mezinárodních pravidlech a ústřední roli OSN.“

Podle ruské korespondentky britského The Telegraph Natalije Vasiljevové však setkání nezačalo příliš dobře. Si Ťin-pching po Putinovi žádá vysvětlení, co se děje na Ukrajině. „Chápeme vaše otázky a obavy v této souvislosti. Během dnešního setkání samozřejmě vysvětlíme naše stanovisko,“ odvětil pak Putin Si Ťin-pchingovi.

Ruská agentura TASS vyzdvihla, že spolu prezidenti „odsoudili americké vměšování do tchajwanských záležitostí“ a že si „Rusko velmi váží pozice Číny ve vztahu k ukrajinské krizi“.

Po skončení schůzky čínská státní agentura Sin-chua potvrdila, že je Si Ťin-pching připraven s  Vladimirem Putinem spolupracovat a „vzájemně si poskytovat silnou podporu v otázkách týkajících se jejich klíčových zájmů“.

„Tváří v tvář měnícímu se světu, měnící se době a historickým změnám je Čína ochotna spolupracovat s Ruskem, aby prokázala odpovědnost velmocí a vedla, aby vnesla stabilitu a pozitivní energii do světa chaosu,“ řekl Si na záběrech odvysílaných ruskými médii.

Vzhledem k tomu, že se západní země Moskvě vyhýbají, je rozšiřující se spolupráce s Čínou pro Rusko existenčně důležitá. Putin na spojenectví poukazuje jako na důkaz, že se Západu nepovedlo jeho zemi uvrhnout do totální izolace. Upevňování konexí tak ruský prezident věnuje obrovské úsilí, zejména pak od ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014.

Spolupráce je patrná zejména v ekonomické oblasti, kdy Rusko hledá, kde by se uplatnilo, a desetkrát větší čínská ekonomika zase usiluje o levné komodity.

Válka na Ukrajině také způsobila, že v Rusku prudce vzrostla poptávka po čínském jüanu, protože západní sankce do značné míry odřízly Moskvu od globálního finančního systému a omezily její přístup k dolaru a euru.

Podle ruského zpravodajského serveru Kommersant obchody s jüanem na moskevské burze v červenci tvořily 20 % celkového objemu obchodů s hlavními měnami, přičemž v lednu to nebylo více než 0,5 %. Vzájemný obchod Číny a Ruska dosahuje rekordních úrovní.

Čína zase potřebuje vyřešit svoji energetickou krizi, takže se zajímá o ropu a uhlí. Rusko se mezitím stalo hlavním trhem pro čínskou měnu a čínské společnosti se snaží zaplnit vakuum po odcházejících západních společnostech.

Když se spolu Si Ťin-pching a Vladimir Putin osobně setkali naposledy, způsobili nemalé pozdvižení. Jen několik dní od podepsání dokumentů o spolupráci „bez limitů“ vtrhla Putinova vojska na Ukrajinu. S nečinností, se kterou Čína přihlížela začátkům války, se takřka nic nezměnilo. Oficiálně Čína ruskou invazi neodsoudila. Avšak podle jednotlivých prohlášení není těžké určit, za který tým Čína kope.

V úterý Putinův poradce pro zahraniční záležitosti Jurij Ušakov uvedl, že Čína zaujala „vyvážený přístup k ukrajinské krizi“. Putin a Si budou podle něj na svém setkání „důkladně“ diskutovat o válce a hospodářské spolupráci.

O den později předseda Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Li Čan-šu prohlásil: „USA a NATO ohrožovaly Rusko u jeho domovských dveří a zatlačily ho do kouta. Pro Rusko je přirozené bránit se, aby ochránilo svůj hlavní národní zájem. Čína Rusku plně rozumí a různými způsoby Rusku pomáhala.“

Co konkrétně si však Putin a Si ve čtvrtek řekli, zůstane dost možná zahaleno stejným tajemstvím jako tehdy během olympijských her v Pekingu.

Oficiální ruské úřady už dříve naznačily, že jejich společný summit představí „alternativu“ k západnímu světu. Podle Wan Čching-sunga, docenta Centra ruských studií Východočínské normální univerzity v Šanghaji, by mohlo být na pořadu dne vyřešení nepředvídatelných událostí typu „černá labuť“.

Putin by se dle analytiků měl také pokusit vyprosit ještě výhodnější pomoc. Jeho vojsko na Ukrajině prožívá zatím největší porážku, která se promítá i do nálady mezi Rusy – frustrace je patrná dokonce i mezi některými dlouholetými příznivci Vladimira Putina.

Moskva sice Peking akutně potřebuje, ten je však opatrný. Přestože by chtěl Spojeným státům v nevyhlášené „válce“ ukázat svou sílu, mít za hlavního spojence autoritářské aliance poraženého vůdce nemusí být zrovna výhodné. Poskytnutí další významné pomoci Rusku, ať už ekonomické, nebo vojenské, navíc představuje riziko, že se Čína dostane do rozporu se západními sankcemi a ohrozí si vlastní ekonomiku.

„Siova Čína se ve vztahu k Rusku pohybuje na laně,“ uvedl Rana Mitter, profesor historie a politiky na Oxfordské univerzitě. „Ráda by Rusku obecně projevila podporu, ale aktivní podpora invaze jí připadá příliš politicky trapná, než aby o ní uvažovala, a chce, aby Moskva věci vyřešila tak či onak.“

Si Ťin-pching tak stojí před otázkou, zda svou pomoc zdvojnásobit, nebo nechat Rusko, aby se s neúspěchy vypořádalo samo. Obě strategie s sebou nesou rizika a většina odborníků očekává, že Čína zvolí střední cestu pokračující ekonomické podpory bez otevřeného obcházení sankcí nebo poskytování přímé vojenské pomoci.

Putinovi, který válku popisuje jako součást boje proti nekalým západním mocnostem ohrožujícím samotnou existenci Ruska, však už může být čínská cesta mrtvého brouka nepříjemná.

Naznačil to minulý týden, když popisoval dlouhotrvající jednání o novém plynovodu, který by Rusku umožnil vyvážet více sibiřského zemního plynu do Číny, nikoli do Evropy. „Naši čínští přátelé umí tvrdě vyjednávat,“ řekl Putin na konferenci v ruském přístavním městě Vladivostok, která byla zaměřena na posílení hospodářských vazeb s Asií. „Při jakémkoli jednání samozřejmě vycházejí ze svých národních zájmů, což je jediná správná cesta.“