Čína a Rusko prohloubí spolupráci. Budou spolu cvičit a sdílet informace

Rusko se po únorové invazi na Ukrajinu octilo v politické izolaci. Nyní Kreml oznámil, že považuje za svou hlavní prioritu v zahraniční politice posílení vztahů s Čínou.

„Za současných podmínek musí naše země ukázat ještě větší připravenost na vzájemnou podporu a rozvoj spolupráce,“ uvedl podle agentury Reuters Nikolaj Patrušev, tajemník ruské Rady národní bezpečnosti, které předsedá ruský prezident Vladimir Putin.

Patrušev se v Číně setkal s Kuo Šeng-kchunem, vysokým představitelem Komunistické strany Číny, aby projednali naplnění dohod, kterých dosáhli prezidenti obou zemí při svém setkání minulý týden.

Výsledkem pondělního jednání je rozšíření výměny informací a boje proti extremismu a zahraničním pokusům podkopat ústavní pořádek obou zemí, uvádí se v prohlášení, které vydal Patruševův úřad po schůzce.

„Strany se dohodly na další vojenské spolupráci se zaměřením na společná cvičení a hlídky a také na posílení kontaktů mezi generálními štáby,“ uvedla bezpečnostní rada. Jednání se zabývalo otázkami Ukrajiny, Tchaj-wanu a Korejského poloostrova. Představitelé také označili za důležité rozšíření spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Patrušev je blízkým spojencem Putina, se kterým se zná již od 70.let. Tento bývalý sovětský špion je tak považován za jednoho z mála lidí, kteří mohou ovlivnit ruského prezidenta, uvádí agentura Reuters.

Vojenská spolupráce mezi zeměmi se buduje již delší dobu. V posledních letech pořádalo Rusko řadu společných vojenských cvičení, která měla za cíl simulovat, jak se země budou bránit útoku.

Na začátku roku vyhlásili ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský prezident Si Ťin-pching „přátelství bez hranic“. Čína sice jasně nedeklarovala podporu Ruska ve válce na Ukrajině, ačkoliv se vyhýbá užívání slov válka nebo invaze.

Minulý týden se v Uzbekistánu Si Ťin-pching a Putin setkali poprvé od únorové invaze. Ruský prezident po setkání na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci řekl, že chápe Si Ťin-pchingovy obavy a otázky ohledně konfliktu.

Pochválil ovšem čínského prezidenta za zachování „vyváženého“ přístupu k válce na Ukrajině. Si Ťin-pching označil Putina za „starého přítele“ a ten na oplátku opět plně podpořil politiku Pekingu vůči Tchaj-wanu, která samosprávný ostrov považuje za součást pevninské Číny.

Putin také zkritizoval postoj Spojených států v otázce Tchaj-wanu a označil kroky Bidenovy administrativy za provokaci.

„Tváří v tvář měnícímu se světu, měnící se době a historickým změnám je Čína ochotna spolupracovat s Ruskem, aby prokázala odpovědnost velmocí a aby vnesla stabilitu a pozitivní energii do světa chaosu,“ uvedl čínský prezident na záběrech odvysílaných ruskými médii po setkání.

Prohlášení čínské vlády po setkání uvedlo, že Si Ťin-pching slíbil „silnou podporu“ pro ruské klíčové zájmy. Ačkoliv neuvádí vyjádření žádné podrobnosti o válce na Ukrajině, Peking používá označení „klíčové zájmy“ k popisu otázek, jako je národní suverenita a nárok vládnoucí komunistické strany na Tchaj-wan, píše agentura AP.

V domluveném přátelství bez hranic si země podle odborníků ovšem nejsou rovné. „V deklarativní rovině sice domluvená podpora rovnocenná je, neboť se obě země snaží představit multilaterální světový řád, ve kterém by vedle sebe koexistovalo více rovnocenných mocenských center, včetně Pekingu a Moskvy. Reálně si však Kreml uvědomuje, že ve vztahu k Číně tahá za kratší konec provazu,“ řekl pro Seznam Zprávy David Gardáš.

Kreml spoléhá na Peking kvůli západním sankcím i ekonomicky. Čína zvýšila dovoz ruské ropy a plynu, aby pomohla Moskvě vyrovnat příjmy. Některé čínské společnosti ovšem s Moskvou přerušily styky, aby neztratily přístup na západní trhy.