Hizballáh vypálil rakety na Tel Aviv. Odpověděl na izraelský pozemní útok

Izrael v noci na úterý zahájil pozemní operaci na jihu Libanonu. Izraelské obranné síly (IDF) na síti X oznámily, že jde o omezenou a přesně zacílenou akci ve snaze zničit působiště šíitského hnutí Hizballáh poblíž hranic, odkud ostřeluje sever Izraele. Akci podporují vzdušné síly a dělostřelectvo, uvedly IDF.

Izraelská pozemní operace se zaměřuje na vesnice poblíž libanonsko-izraelské hranice. IDF vyzvaly k evakuaci obyvatele 25 příhraničních vesnic. Právě jižní Libanon je považovaný za baštu Hizballáhu. Podle izraelské armády se tam odehrávají těžké boje.

Izrael vyzval libanonské civilisty, aby svými vozidly nepřejížděli na jih přes řeku Lítání. Tok vymezuje oblast, kde by podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN neměly být přítomny žádné vojenské jednotky mimo libanonskou armádu a mírové síly OSN. Dlouhodobě odtud ale operuje právě Hizballáh.

Vysoce postavený bezpečnostní představitel řekl BBC, že izraelské jednotky jsou zatím v „pěší vzdálenosti“ od hranice. „Nemůžu vám poskytnout čísla, ale můžu vám říct, že nejde o rozsáhlou pozemní invazi,“ citovala britská stanice svůj zdroj, podle kterého akce není srovnatelná s izraelskými operacemi v Pásmu Gazy.

V noci Izrael pokračoval také v leteckých úderech v Libanonu, zasáhl i cíle v metropoli Bejrútu.

Libanonský premiér Nadžíb Míkátí prohlásil, že jeho země čelí „jedné z nejnebezpečnějších fází“ ve své historii. Prohlásil to na jednání OSN v New Yorku krátce po vstupu izraelských jednotek do jižního Libanonu. Tamní armáda dala ale ještě před zahájením operace najevo ochotu vstoupit do oblastí jižního Libanonu kontrolovaných Hizballáhem.

Radikální militantní hnutí na izraelský útok reagovalo raketovými útoky na Izrael. Podle židovského státu některé střely mířily na centrální část země, včetně Tel Avivu. Část se jich podařilo sestřelit.

Hizballáh tvrdí, že mířil na velitelství izraelské tajné služby Mossad a Jednotky 8220, což je elitní útvar izraelských zpravodajských služeb.

Napětí se zvýšilo po sérii explozí pagerů a vysílaček využívaných Hizballáhem 17. a 18. září a následném zahájení izraelských vzdušných úderů 23. září (operace Severní šípy) s cílem vrátit asi 60 000 evakuovaných obyvatel na sever Izraele.

Tyto údery byly největší izraelskou akcí tohoto druhu v Libanonu od války s Hizballáhem v roce 2006, připomněla ČTK. Militantní hnutí jako odvetu za výbuchy pagerů vypálilo na Izrael více než sto raket.

Vyostření situace nastalo ke konci září, kdy izraelská armáda zabila při vzdušném útoku v Bejrútu nejvyššího vůdce hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha.

Po jeho smrti oznámil izraelský premiér Benjanin Netanjahu, že je země odhodlána pokračovat v úderech proti nepřátelům. Izrael tak provedl další bombardování Libanonu namířené proti Íránem podporovanému šíitskému militantnímu hnutí Hizballáh.

Důvodem je napjatá a nestabilní situace na severu Izraele u hranic s Libanonem.

Hizballáh posílá pravidelně na sever Izraele až stovky raket s cílem podpořit palestinskou teroristickou organizaci Hamás v konfliktu s Izraelem. Ten zatím poslední odstartoval krvavý útok Hamásu, při němž bylo loni 7. října zavražděno na 1200 lidí a přes 200 dalších teroristé odvlekli do zajetí. Izrael následně deklaroval, že Hamás zničí.

Izraelci žijící na severu země proto museli své domovy v oblasti od začátku války v Pásmu Gazy opustit.

Řada zemí kvůli napětí vyzývá už od víkendu své občany, aby z bezpečnostních důvodů opustili Libanon.

Americké ministerstvo zahraničí nařídilo odjezd z Libanonu rodinným příslušníkům svých diplomatů a povolilo odjezd zaměstnanců ambasády v Bejrútu, kteří nejsou nezbytně nutní pro chod úřadu, napsala agentura AP.

Ministr obrany Lloyd Austin izraelskou operaci proti Hizballáhu v Libanonu podpořil. Se svým izraelským protějškem se shodli na nutnosti odstranit v jižním Libanonu zázemí pro možný útok Hizballáhu na sever Izraele.

Německé ministerstvo zahraničí se rozhodlo zvýšit krizovou úroveň na svých diplomatických misích v Bejrútu a rovněž v Ramalláhu a v Tel Avivu, uvedla ČTK s odkazem na agenturu AFP. Londýn vybídl britské občany, aby Libanon opustili „prvním dostupným letem“.

České ministerstvo zahraničí už loni v říjnu vyzvalo české občany, aby Libanon opustili. Platí rovněž v srpnu aktualizované varování před veškerými cesty do země. „Mezi Libanonem a Izraelem probíhají příhraniční ozbrojené střety, vzdušnými údery je však ohroženo celé území Libanonu a situace může rychle eskalovat v otevřený vojenský konflikt,“ uvádí ministerstvo na svém webu. V Libanonu je v současnosti podle Černínského paláce necelá stovka Čechů.

Militantní šíitské hnutí a politická strana, která vznikla v roce 1982 během první libanonské války, kdy izraelské ozbrojené síly vstoupily do Libanonu s cílem zničit palestinské hnutí odporu v zemi. Izraelská armáda během ofenzivy okupovala téměř polovinu libanonského území.

Hnutí se v Libanonu podílí na vládě, provozuje školy a nemocnice, ale má i mocné vojenské křídlo. Napojení organizace na Írán by mohlo být zásadní i pro další vývoj izraelské pozemní invaze do Libanonu. Jeho spojencem je také palestinské teroristické hnutí Hamás.

Napětí mezi Hizballáhem a Izraelem po odchodu izraelských jednotek z jihu Libanonu v roce 2000 neustalo. V létě 2006 vyústily konfliktní vztahy v měsíční válku. Při konfliktu zahynulo v Libanonu asi 1200 lidí, většinou civilistů. Izrael naproti tomu zaznamenal méně než 160 obětí – většinou vojáků, napsala agentura Reuters.

Jak již bylo zmíněno, od začátku války mezi Izraelem a Hamásem ostřeluje Hizballáh pravidelně sever Izraele.

IDF následně podnikly údery na Hizballáh i mimo oblast na jihu Libanonu a zabily několik význačných velitelů Hizballáhu.