Chytila zbraň jihokorejského vojáka. „Věděla jsem, že to musíme zastavit“

Chaotická noc v Soulu, způsobená vyhlášením stanného práva, přinesla okamžiky, o nichž si mnozí mysleli, že patří jen do jihokorejské historie.

Hlavní aktérkou jednoho z nich se stala vzdorující žena, která v černém roláku a kožené bundě chytila zbraň jednoho z vojáků bránícího zákonodárcům ve vstupu do parlamentu.

Onou ženou je 35letá Ahn Gwi-ryeong, mluvčí opoziční Demokratické strany. „Nepřemýšlela jsem… Prostě jsem věděla, že to musíme zastavit,“ řekla později pro korejskou redakci britské veřejnoprávní stanice BBC.

Podle svých slov se k budově parlamentu vydala poté, co prezident Jun Sok-jol oznámil vyhlášení stanného práva, jež zdůvodnil tím, že Demokratická strana –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nejsilnější uskupení v zákonodárném sboru –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ údajně sympatizuje s KLDR a podniká protistátní činnost.

Krátce poté opoziční vůdce Lee Jae-myung poslance vyzval, aby se sešli v budově parlamentu a hlasovali o zrušení. Pro nakonec bylo všech 190 přítomných a prezident ho musel v souladu s ústavou zrušit.

Stanné právo bylo v zemi vyhlášeno naposledy v roce 1979 a Ahn prý „ovládl pocit paniky“. Během stanného práva jsou zakázané politické aktivity, včetně shromáždění a demonstrací, stávky či odborové akce a úřady kontrolují veškerá média. Kdo nařízení poruší, může být zatčen nebo zadržen bez soudního příkazu.

Ahn vylíčila, že po příchodu do budovy krátce po 23:00 místního času zhasla světla v kanceláři, aby ji neodhalily vrtulníky, které nad parlamentem kroužily.

„Měla jsem pocit, jako bych byla svědkem regrese dějin,“ svěřila se. Následně se s kolegy snažili zabránit armádě ve vstupu do hlavní budovy, kde se mělo hlasovat. Zamkli dveře zevnitř a před ně navršili barikádu z nábytku a jiných předmětů.

Když se vojáci začali přibližovat, rozhodla se vystoupit. „Upřímně řečeno, zpočátku jsem se bála. Ale když jsem viděla tu konfrontaci, řekla jsem si, že nemůžu mlčet.“

V budově strávila noc a na druhý den z ní odešla. „Vlastně jsem se ráno trochu bála vyjít před budovu parlamentu, protože se zdálo, že tam nejezdí žádné taxíky a po tak velké včerejší bouři bylo těžké se vrátit do reality,“ popsala své emoce.

„Je to srdcervoucí a frustrující, že se tohle děje v 21. století v Koreji,“ uzavřela.