Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ve Vatikánu se o něčem spekuluje skoro pořád. Uzavřené církevní prostředí, kde se rozhodování neřídí demokratickými principy, ale tradicí a především vůlí papeže, k různým dohadům přímo vybízí.
Právě tento týden, kdy sídlo hlavy katolické církve navštívil český premiér Petr Fiala (ODS), se v Římě a čím dál víc i napříč celým katolickým světem řeší zvěsti s nejvyšší pomyslnou prioritou. Hovoří se o tom, že by se papež František mohl v příštích měsících vzdát svého úřadu.
Že nynější pontifik možná zvažuje stejný krok, jakým jeho předchůdce Benedikt XVI. šokoval v roce 2013, rozebírají i světská média. Jako důvod se uvádějí jednak Františkovy zdravotní komplikace – kvůli bolestem v pravém koleni se už měsíc na veřejnosti pohybuje na invalidním vozíku. Především se ale odkazuje na chystané akce, které papež nedávno oznámil.
Před dvěma týdny František překvapil s informací, že na závěr srpna, tedy na dobu, kdy jsou v Itálii i ve Vatikánu obvykle dovolené, svolává konzistoř spojenou s ustanovením 21 nových kardinálů. Šestnácti z těchto kardinálů je méně než 80 let, což znamená, že se účastní konkláve neboli shromáždění pro volbu nového papeže.
Během uplynulých let se František postaral o velkou obměnu kardinálského sboru. Počet prelátů, kteří mohou volit Kristova zástupce na zemi, stoupne po 27. srpnu na 132. Z toho bude 83 volitelů jmenovaných současným papežem. Podle analytiků si chce František pokud možno zajistit, aby se jeho nástupcem stal někdo, kdo naváže na jeho reformní úsilí.
Pope Francis’ summer plans spark fresh resignation rumours https://t.co/tj4amQsM0k
— The Independent (@Independent) June 8, 2022
Patrně z téhož důvodu se František neřídí zavedenými zvyklostmi a nedává jednoznačnou přednost kandidátům z řad prominentních biskupů a arcibiskupů. I tentokrát sice zvolil tři vysoké funkcionáře z Vatikánu, většina ostatních jmen ale překvapila. Podle oficiálních vatikánských médií papež dbal na zastoupení z různých kontinentů, například hned tři kardinály vybral z rodné Jižní Ameriky.
Současně se svoláním konzistoře papež také oznámil, že následně chce s kardinály probrat svoji apoštolskou ústavu, která reformuje vatikánské úřady. Konstituce s názvem Praedicate Evangelium vstoupila v platnost uplynulou neděli, kromě jiného otevírá ženám přístup k vedoucím vatikánským úřadům nebo omezuje funkční období pro zaměstnance z řad kněží. V Římě je ústava chápána jako završení Františkovy mise.
Zvěsti o tom, že by mohl František rezignovat, zesílily po nedávném avízu, že se během srpnové schůzky kardinálů chystá vydat na oslavy svátku odpuštění do středoitalského města L’Aquila. Svátek je přitom spjatý s papežem Celestýnem V., který na konci 13. století strávil v úřadu jen pět měsíců a pak jako první papež v historii dobrovolně odstoupil.
I vzhledem k tomu, že má František navštívit Celestýnův hrob, se cesta do L’Aquily začala interpretovat jako signál, že zvažuje stejný krok.
Zasvěcení „vatikanologové“ nicméně připomínají, že existují také důvody, proč být ke spekulacím o Františkově chystaném odchodu skeptický.
Tritt der Papst zurück? In Rom mehren sich die Gerüchte, dass Franziskus bald von seinem Amt lassen könnte. Was das mit drei Ks und einer Reise nach L'Aquila zu tun hat, schreibt @OliverMeiler https://t.co/sNQlzvlKAD
— Süddeutsche Zeitung (@SZ) June 7, 2022
Za netypickým termínem konzistoře mohou být podle nich úspory. V srpnu, což je v Římě období mimo hlavní turistickou sezónu, vyjde cestování do italské metropole levněji. Ze stejného důvodu mohl papež spojit konzistoř a setkání o ústavě římské kurie, aby na sebe navazovaly.
„Je to koneckonců šetřivý muž, který totéž očekává od svých poradců: během pandemie snížil platy kardinálů o deset procent, aby mohl nadále platit laické zaměstnance Vatikánu,“ napsal o papeži magazín America, který ve Spojených státech vydává jezuitský řád, z něhož vyšel i František.
O svolání konzistoře navíc podle časopisu požádalo několik nynějších kardinálů. Odůvodnili to tím, že se mezi sebou neznají a prospěla by jim společná akce ještě předtím, než se v budoucnu sejdou k volbě nového papeže. Vyhnuli by se tak situaci, která nastala před volbou Benedikta XVI. v roce 2005. Před tímto konkláve se kardinálové naposledy setkali v roce 1978.
Kromě toho má současný papež naplánované zahraniční cesty i na zbytek letošního roku. V září by měl navštívit Kazachstán, kde se uskuteční kongres světových náboženství. V příštím roce chce potom s biskupy z celého světa prodiskutovat postupující decentralizaci ve správě církve.
Asi nejpádnějším důvodem, proč s Františkovým odstoupením zatím nepočítat, je fakt, že stále žije jeho předchůdce. Hovoří se o tom, že František by chtěl v postavení „emeritního papeže“ provést některé změny, například změnit dosavadní pojmenování funkce na skromnější „emeritní římský biskup“.
Na rozdíl od Benedikta XVI. by František také rád upustil od nošení bílého oblečení – aby se vyvaroval dojmu, že jsou dva úřadující papežové. Je však stěží představitelné, že by tyto změny mohl prosazovat ještě za Benediktova života.
Očekávání, že by František mohl v následujících měsících rezignovat, chladí také jeden z jeho blízkých přátel, honduraský kardinál a spoluautor zmíněné ústavy Óscar Rodríguez Maradiaga. Ten podobné zprávy opakovaně zpochybnil, pro agenturu EFE je například označil za „lacinou telenovelu“.
Sám papež se o svém možném odstoupení nikdy nevyjádřil jasně. V roce 2014 sice ocenil krok svého předchůdce a prohlásil, že po Benediktovi „možná budou další“, později ale nenaznačil, že by sám o rezignaci uvažoval. „Kdykoli je papež nemocný, vždycky se objeví vánek nebo hurikán konkláve,“ poznamenal s úsměvem po své loňské operaci tlustého střeva, která vyvolala první vlnu spekulací o jeho rezignaci.