Nový papež? Dohady podnítil Františkův letní program

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ve Vatikánu se o něčem spekuluje skoro pořád. Uzavřené církevní prostředí, kde se rozhodování neřídí demokratickými principy, ale tradicí a především vůlí papeže, k různým dohadům přímo vybízí.

Právě tento týden, kdy sídlo hlavy katolické církve navštívil český premiér Petr Fiala (ODS), se v Římě a čím dál víc i napříč celým katolickým světem řeší zvěsti s nejvyšší pomyslnou prioritou. Hovoří se o tom, že by se papež František mohl v příštích měsících vzdát svého úřadu.

Že nynější pontifik možná zvažuje stejný krok, jakým jeho předchůdce Benedikt XVI. šokoval v roce 2013, rozebírají i světská média. Jako důvod se uvádějí jednak Františkovy zdravotní komplikace – kvůli bolestem v pravém koleni se už měsíc na veřejnosti pohybuje na invalidním vozíku. Především se ale odkazuje na chystané akce, které papež nedávno oznámil.

Před dvěma týdny František překvapil s informací, že na závěr srpna, tedy na dobu, kdy jsou v Itálii i ve Vatikánu obvykle dovolené, svolává konzistoř spojenou s ustanovením 21 nových kardinálů. Šestnácti z těchto kardinálů je méně než 80 let, což znamená, že se účastní konkláve neboli shromáždění pro volbu nového papeže.

Během uplynulých let se František postaral o velkou obměnu kardinálského sboru. Počet prelátů, kteří mohou volit Kristova zástupce na zemi, stoupne po 27. srpnu na 132. Z toho bude 83 volitelů jmenovaných současným papežem. Podle analytiků si chce František pokud možno zajistit, aby se jeho nástupcem stal někdo, kdo naváže na jeho reformní úsilí.

Patrně z téhož důvodu se František neřídí zavedenými zvyklostmi a nedává jednoznačnou přednost kandidátům z řad prominentních biskupů a arcibiskupů. I tentokrát sice zvolil tři vysoké funkcionáře z Vatikánu, většina ostatních jmen ale překvapila. Podle oficiálních vatikánských médií papež dbal na zastoupení z různých kontinentů, například hned tři kardinály vybral z rodné Jižní Ameriky.

Současně se svoláním konzistoře papež také oznámil, že následně chce s kardinály probrat svoji apoštolskou ústavu, která reformuje vatikánské úřady. Konstituce s názvem Praedicate Evangelium vstoupila v platnost uplynulou neděli, kromě jiného otevírá ženám přístup k vedoucím vatikánským úřadům nebo omezuje funkční období pro zaměstnance z řad kněží. V Římě je ústava chápána jako završení Františkovy mise.

Zvěsti o tom, že by mohl František rezignovat, zesílily po nedávném avízu, že se během srpnové schůzky kardinálů chystá vydat na oslavy svátku odpuštění do středoitalského města L’Aquila. Svátek je přitom spjatý s papežem Celestýnem V., který na konci 13. století strávil v úřadu jen pět měsíců a pak jako první papež v historii dobrovolně odstoupil.

I vzhledem k tomu, že má František navštívit Celestýnův hrob, se cesta do L’Aquily začala interpretovat jako signál, že zvažuje stejný krok.

Zasvěcení „vatikanologové“ nicméně připomínají, že existují také důvody, proč být ke spekulacím o Františkově chystaném odchodu skeptický.

Za netypickým termínem konzistoře mohou být podle nich úspory. V srpnu, což je v Římě období mimo hlavní turistickou sezónu, vyjde cestování do italské metropole levněji. Ze stejného důvodu mohl papež spojit konzistoř a setkání o ústavě římské kurie, aby na sebe navazovaly.

„Je to koneckonců šetřivý muž, který totéž očekává od svých poradců: během pandemie snížil platy kardinálů o deset procent, aby mohl nadále platit laické zaměstnance Vatikánu,“ napsal o papeži magazín America, který ve Spojených státech vydává jezuitský řád, z něhož vyšel i František.

O svolání konzistoře navíc podle časopisu požádalo několik nynějších kardinálů. Odůvodnili to tím, že se mezi sebou neznají a prospěla by jim společná akce ještě předtím, než se v budoucnu sejdou k volbě nového papeže. Vyhnuli by se tak situaci, která nastala před volbou Benedikta XVI. v roce 2005. Před tímto konkláve se kardinálové naposledy setkali v roce 1978.

Kromě toho má současný papež naplánované zahraniční cesty i na zbytek letošního roku. V září by měl navštívit Kazachstán, kde se uskuteční kongres světových náboženství. V příštím roce chce potom s biskupy z celého světa prodiskutovat postupující decentralizaci ve správě církve.

Asi nejpádnějším důvodem, proč s Františkovým odstoupením zatím nepočítat, je fakt, že stále žije jeho předchůdce. Hovoří se o tom, že František by chtěl v postavení „emeritního papeže“ provést některé změny, například změnit dosavadní pojmenování funkce na skromnější „emeritní římský biskup“.

Na rozdíl od Benedikta XVI. by František také rád upustil od nošení bílého oblečení – aby se vyvaroval dojmu, že jsou dva úřadující papežové. Je však stěží představitelné, že by tyto změny mohl prosazovat ještě za Benediktova života.

Očekávání, že by František mohl v následujících měsících rezignovat, chladí také jeden z jeho blízkých přátel, honduraský kardinál a spoluautor zmíněné ústavy Óscar Rodríguez Maradiaga. Ten podobné zprávy opakovaně zpochybnil, pro agenturu EFE je například označil za „lacinou telenovelu“.

Sám papež se o svém možném odstoupení nikdy nevyjádřil jasně. V roce 2014 sice ocenil krok svého předchůdce a prohlásil, že po Benediktovi „možná budou další“, později ale nenaznačil, že by sám o rezignaci uvažoval. „Kdykoli je papež nemocný, vždycky se objeví vánek nebo hurikán konkláve,“ poznamenal s úsměvem po své loňské operaci tlustého střeva, která vyvolala první vlnu spekulací o jeho rezignaci.