Článek
Zdravotnictví v západní Evropě je na pokraji krize, píše britský server The Guardian. Faktorů, proč se tak děje v regionu, který byl považován za lídra ve světovém zdravotnictví, je několik – stárnutí populace, častější případy dlouhodobých onemocnění, přetrvávající krize v oblasti náboru a udržení zaměstnanců a vyčerpání nemocničního i pečovatelského personálu.
Především na chybějící zdravotnický a pečovatelský personál upozornila letos i kancelář WHO pro Evropu. Ve zprávě varovala, že počet lékařů odcházejících do důchodu je „neoptimální“.
Dále uvedla příklad, že ve třetině zemí regionu je 40 procent lékařů starších 55 let. Napříč všemi zeměmi pak existují místa, kde zdravotnická péče z různých důvodů chybí úplně.
Mladí lékaři a pečovatelé pak podle Světové zdravotnické organizace často profesi opouštějí kvůli brzkému vyhoření, nespokojenosti nebo špatnému zdravotnímu stavu.
„Všechny tyto hrozby představují tikající časovanou bombu, která může vést ke špatným zdravotním výsledkům, dlouhým čekacím dobám, mnoha úmrtím, kterým by šlo předejít, a potenciálně i ke kolapsu zdravotnického systému,“ varoval tehdy Hans Kluge, regionální ředitel WHO pro Evropu.
Situaci aktuálně zhoršují epidemie respiračních a chřipkových chorob, rostoucí ceny, inflace a pokračující nadměrná zátěž personálu.
Jak jsou na tom jednotlivé země?
Ve Francii například chybí praktičtí lékaři. Nemá je přes 6 milionů lidí, včetně 600 tisíc chronicky nemocných. 10 procent všech praktiků tak stále pracuje, byť by už mělo být v důchodu. Na optimální čísla, kdy se počet praktiků na populaci vyrovná, by se země měla dostat až v roce 2035, uvádí The Guardian.
V Německu v posledních dnech prudce přibývá případů onemocnění mezi dětmi respiračním syncytiálním virem, který způsobuje infekci v dýchacím traktu. To v zemi poukázalo na žalostný nedostatek pediatrů a především odborného personálu i lůžek na pediatrických intenzivních jednotkách, uvádí německý server Deutsche Welle.
Německá média tak informovala o případech, kdy nemocnice místa pro další pacienty již neměla. Spolkový sněm pak v reakci na krizi dětské pediatrie schválil balíček opatření v hodnotě 600 milionů eur na dva roky, jehož cílem je posílit financování léčby dětí.
Jaká je situace v Česku?
Česká republika se dlouhodobě potýká s nedostatkem zdravotních sester. Ačkoliv se v posledních letech situace pomalu zlepšuje, podle nové analýzy Ústavu zdravotnických informací a statistiky, kterou mají Seznam Zprávy k dispozici, by jich české zdravotnictví potřebovalo více.
Nespokojení z pracovních podmínek vyjádřili před několika týdny i španělští lékaři. 13. listopadu proběhl velkolepý protest v Madridu za přítomnosti minimálně 200 tisíc lidí. Organizátoři kritizovali madridskou vládu vedenou pravicovou Lidovou stranou (PP) za podfinancování veřejného zdravotnictví. Upozorňovali na skutečnost, že přestože je Madrid nejbohatším španělským regionem s nejvyššími příjmy na jednoho obyvatele, ze všech regionů utrácí za zdravotní péči téměř nejméně. Asi polovina prostředků totiž směřuje soukromým poskytovatelům zdravotní péče, informovala ČTK.
V zemi přitom podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví z května čeká přes 700 tisíc lidí na operaci a pět tisíc praktiků a pediatrů v Madridu již téměř měsíc stávkuje na protest proti dlouhodobému podfinancování a přetížení.
S vážným nedostatkem personálu se potýká i Itálie. Přispěla k tomu pandemie covidu-19, která vyvolala masivní odchod zaměstnanců do důchodu nebo do soukromého sektoru.
Mnoho zdravotníků opustilo pozice ve veřejném sektoru „předčasně“. „Našli si totiž jiný typ práce v soukromém sektoru. Takový, kde nemusí absolvovat noční směny nebo víkendy,“ řekl místopředseda italské federace lékařů Giovanni Leoni.
Odhadem až 100 tisíc zdravotních sester a souvisejícího personálu ze státních zdravotnických zařízení protestovalo ve čtvrtek i ve Velké Británii. Stávka se odehrála za zvýšení platů. Vláda nicméně zatím nehodlá jejich požadavky vyslyšet a považuje je za přehnané, informovala podle ČTK britská média.
