Chtěl stvořit nejlevicovější společnost světa. Chilský prezident pohořel

Poslední tři roky se zdálo, že Chile směřuje k tomu, aby se stalo levicovou zemí. V říjnu 2019 jihoamerickým státem otřásly obrovské protesty proti letité sociální nerovnosti a za reformu penzijního systému a větší roli státu ve zdravotnictví či školství.

O rok později si Chilané v referendu odhlasovali, že nezbytně potřebují novou ústavu. V prosinci loňského roku pak zvolili prezidentem 36letého progresivního levicového politika Gabriela Borice. Ten za přijetí nové ústavy s vervou bojoval.

Jenže teď přišlo rozhodující referendum. A v něm Chilané o víkendu novou a velmi progresivní ústavu odmítli. Nahradit měla dokument z roku 1980, jenž má kořeny v brutální diktatuře generála Augusta Pinocheta (a od té doby byl zhruba šedesátkrát novelizován).

V referendu se 62 procent účastníků vyslovilo proti, 38 procent o změnu naopak stálo.

Účast byla povinná, přesto hlasovalo pouze 86 procent lidí. Hlasovat nemuseli Chilané se zdravotními problémy ani ti, kteří žijí v zahraničí nebo více než 200 kilometrů od svého voličského okrsku. V takovém případě ale bylo nutné neúčast nahlásit na policejní stanici.

Web The Economist zdůraznil, že ústava neprošla ani v jednom ze šestnácti chilských regionů včetně těch, ve kterých má prezident Boric silnou voličskou základnu. Regiony v Chile se dále dělí na tzv. komuny, které je možné přirovnat k českým okresům. Z 346 komun návrh získal většinu v pouhých osmi.

„Rozhodnutí Chilanů vyžaduje, aby naše instituce a političtí představitelé pracovali usilovněji, s větším dialogem, respektem a péčí, dokud nedospějeme k návrhu, který bude odrážet nás všechny,“ komentoval jasné ne podle listu The Guardian Boric.

Prezident věřil, že právě ústava mu pomůže v zemi prosadit jeho vize.

Boricova porážka je mnohem větší, než předem naznačovaly průzkumy veřejného mínění. Agentura AP ale uvedla, že počet 38 % hlasujících pro novou ústavu se v podstatě shoduje s nepříliš vysokou důvěrou, jakou si dosud nejmladší chilský prezident Boric drží v průzkumech.

Ačkoli šetření správně předpovídala, že nová ústava platit nezačne, „drtivé odmítnutí“ je podle BBC pro nejmladšího lídra států Latinské Ameriky „políčkem do tváře“.

Jedna z odpůrkyň nové ústavy senátorka Ximena Rincónová dokonce označila výsledek za „jasné a důrazné vítězství“ opozice.

„Bezpochyby je to velká rána pro prezidenta Borice, který referendum chápal jako hlasování o své vlastní vládě. Boric nedílně spojil se změnou ústavy svoji politickou agendu, mělo se jednat o vyvrcholení jeho snah o hluboké reformy v Chile,“ uvedla pro Seznam Zprávy iberoamerikanistka Pavlína Springerová.

Boric se ale nevzdává. Chce svolat další komisi, která se pokusí sepsat nový návrh ústavy. Jak oznámil, komise bude pracovat na vytvoření „textu, který bude zahrnovat poznatky z procesu tvorby a schvalování této ústavy a získá si širokou většinu občanů“.

Zatím však není jasné, jak bude proces vypadat a jak dlouho může trvat. „Zavazuji se, že společně s kongresem a občanskou společností vložím všechny své síly do budování nové ústavy,“ prohlásil po prohře Boric.

Navrhované změny měly podle BBC přetvořit jednu z nejkonzervativnějších zemí Latinské Ameriky v jednu z nejlevicovějších společností na světě.

Chilané se ale rozhodli, že změny zacházejí příliš daleko.

„Chile potřebuje změnu, ale nepotřebuje komunismus, a právě o to se tento proces pokoušel, vytvářel v Chile nerovnost a rozdělení,“ řekla volička z hlavního města Santiaga Monica agentuře AFP.

Chilští voliči odmítli 170stránkový návrh, který měl legalizovat potraty, zavést všeobecnou zdravotní péči, vyžadovat rovnost pohlaví ve státní správě, poskytnout větší autonomii domorodým skupinám, posílit postavení odborů, zpřísnit předpisy týkající se těžby nerostných surovin a přiznat nová práva zvířatům.

Chilané svým rozhodnutím rovněž zamítli ústavní práva na bydlení, vzdělání, důchodové dávky, přístup k internetu, čistý vzduch, vodu, hygienu a péči „od narození do smrti“.

V případě, že by se nová ústava Chile schválila, 170 stran a 388 článků by z ní činilo nejdelší ústavu na světě, podotkl web The Economist.

V říjnu 2020 se konalo referendum, v němž se pro vznik nové ústavy vyslovilo téměř 80 procent hlasujících. Účast v tomto referendu (na rozdíl od toho nedělního) nebyla povinná, přišlo pouze 43 procent obyvatel. Mnozí z nich tehdy podle deníku The New York Times (NYT) uvedli, že v nové ústavě vidí příležitost pro Chile stát se progresivnější a ekonomicky spravedlivější zemí.

Proces nahrazení chilské ústavy z dob vojenské junty Pinocheta začal v roce 2019 poté, co zemí, která je v regionu obvykle považována za oázu stability, otřásly masové protesty. Jedním z hlavních požadavků protestujících byla právě nová ústava. Tehdejší nepokoje si nakonec vyžádaly 30 mrtvých (psali jsme zde).

V říjnu 2020 se konalo referendum, v němž se pro vznik nové ústavy vyslovilo téměř 80 procent hlasujících. Účast v tomto referendu (na rozdíl od toho nedělního) nebyla povinná, přišlo pouze 43 procent obyvatel. Mnozí z nich tehdy podle deníku The New York Times (NYT) uvedli, že v nové ústavě vidí příležitost pro to, aby se Chile stalo progresivnější a ekonomicky spravedlivější zemí.

Vzniklý dokument se však pro mnohé ukázal jako příliš radikální.

Rozsáhlé ambice návrhu a jeho levicové zaměření odradily mnoho Chilanů, včetně těch, kteří dříve pro nahrazení stávající ústavy hlasovali, uvedl NYT.

Sporné ovšem nebyly jen silně levicové body. „Řada článků ústavy byla každopádně velmi progresivních až převratných,“ uvedla pro Seznam Zprávy iberoamerikanistka Springerová s tím, že nová ústava měla být převážně reakcí na drsné období sociálních a ekonomických nepokojů.

Mnoha voličů vadila zejména formulace, která definovala Chile jako „plurinacionální“ (mnohonárodnostní) stát. Takový, který uznává práva domorodých etnik. V praxi by to znamenalo, že by 11 domorodých skupin, které tvoří téměř 13 procent obyvatelstva, mohlo být v rámci země uznáno jako samostatné národy s vlastními vládními strukturami a soudními systémy.

Tento návrh se stal ústředním bodem kampaně za odmítnutí nové ústavy. Podle Springerové tím mimo jiné mizelo „chápání chilského národa tak, jak jej Chilané od roku 1810 kontinuálně vnímali“.

Rozhodnutí odmítnout ústavu, která by zaručovala práva žen a rovnost pohlaví, bylo přijato přesně 70 let od chvíle, kdy ženy v Chile poprvé získaly volební právo, připomněl web The Guardian.

Jako kontroverzní také mnozí podle CNN vnímali navrhovanou demilitarizaci národních policejních sil Carabineros, které by se ze zákonem popsané „policejní instituce vojenského charakteru“ staly „nevojenskou policií centralizovaného charakteru“. Mnoho Chilanů považuje kriminalitu za hlavní problém země.

Jak popisují místní média, odpůrci návrhu pak měli pocit, že je dokument příliš „nezodpovědný“. Že „útočí“ na liberální politický a ekonomický model, díky němuž se Chile stalo z ekonomického hlediska jednou z nejstabilnějších zemí regionu. Oslabil by podle nich chilské instituce i celé demokratické zřízení.

Problematické podle BBC rovněž mohlo být, že hlasování bylo povinné. Voliči, kteří měli o textu byť jen drobné pochybnosti, se tak mohli rozhodnout odmítavě v naději, že případná další verze se jim bude zamlouvat více.

„Chilané evidentně nechtějí více pinochetovskou konstituci, ale zároveň nejsou ochotni přistoupit na takto dramatickou proměnu. Zároveň nejde jednoduše říci, že nový návrh odmítla chilská pravice, protože námitky vůči textu či procesu jeho přípravy měly i mnohé síly středové či levicově-středové,“ poznamenala Springerová.

Podle Reuters mohly k odmítnutí nové ústavy v Chile přispět i šířící se dezinformace. Agentura s odvoláním na vlastní průzkum napsala, že se s nějakou formou polopravdy či nepravdy setkalo až 65 respondentů.

Chilanům bylo třeba předkládáno tvrzení, že nová ústava zakazuje soukromé vlastnictví a povoluje potraty v devátém měsíci těhotenství.

Paulina Valenzuelová ze společnosti Datavoz, která se zabývá průzkumy veřejného mínění, pro Reuters uvedla, že většina dezinformací se v uplynulém roce soustředila na členy komise, kteří dokument připravovali. Až po jeho dokončení na začátku července se dezinformační kampaně začaly soustředit na samotný text návrhu.

„Bohužel, současný digitální věk s sebou nese rizika dezinformací a byl to logicky i případ kampaně brojící proti ústavnímu textu. Na druhou stranu se nedomnívám, že by šlo o rozhodující aspekt,“ myslí si česká iberoamerikanistka.

Prezident Boric zareagoval na prohru v nedělním referendu o nové ústavě hlubokými změnami ve svém kabinetu.

Celkem Boric vyměnil pět členů kabinetu pět, včetně ministrů vnitra, zdravotnictví či energetiky. Ke klíčové změně ale došlo zejména na postu ministra pro předsednictví vlády, s nímž se loučí bývalý studentský vůdce a prezidentův nejbližší spolupracovník Giorgio Jackson. Vrcholnou politiku nicméně neopouští, nově bude zastávat funkci ministra sociálního rozvoje.

.