Chtěl lidem přiblížit boje v ulicích. Za to libyjský komik zaplatil životem

„Ještě poslední snímek předtím, než umřu.“ Těmito slovy avizoval sedmadvacetiletý rodák z Tripolisu Mustafa Baraka svůj online přenos z právě probíhajících bojů. Krátce poté zasáhla oblíbeného televizního komika zbloudilá kulka do krku. Střelnému zranění mladý muž podlehl.

Mustafa Baraka byl populární postavou v celé Libyi. Na televizní obrazovce se zavalitý herec a komik poprvé objevil v roce 2014. Zahrál si například v seriálu Netopýři, v řadě televizních dramat i ramadánových telenovel. Objevil se i v několika televizních show a získal si spoustu příznivců na sociálních sítích, kde natáčel videa dělající si legraci z politiků, války a korupce.

Sedmadvacátého srpna vydechl naposledy. Stal se tak nejznámější obětí nejnovější eskalace bojů mezi znepřátelenými libyjskými frakcemi.

Koncem srpna zažila severoafrická Libye nejhorší vlnu násilí za několik posledních let. Poslední srpnovou neděli libyjské ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že zabito bylo 32 lidí, dalších 159 lidí utrpělo zranění.

Ještě loni se přitom zdálo, že občanská válka v Libyi, která propukla po svržení diktátora Muammara Kaddáfího, se pomalu chýlí ke konci. V únoru 2021 se totiž soupeřící frakce shodly na vládě národní jednoty, kterou vedl Abdal Hamíd Dhaíbá. Jeho mandát měl být jen dočasný, v prosinci téhož roku měl podle plánů předat moc svému nástupci vzešlému z parlamentních voleb. K nim ale nedošlo – uspořádání voleb zhatila bezpečnostní i politická nestabilita.

Spory mezi libyjskými klany pokračovaly a letos v únoru vyslovil libyjský parlament Dhaíbovu kabinetu nedůvěru. Na jeho místo jmenoval Fathího Bašagju, šéf dosavadní mezinárodně uznávané vlády ale odstoupit odmítl s tím, že slíbil předat moc až vítězi parlamentních voleb.

Po Bašagjově jmenování se opět projevily rozdíly mezi libyjským východem a západem. Ozbrojené skupiny ze západní části země podporovaly dosavadní vládu, za Bašagjou pak stály milice z Tobruku na východě země, za nimiž stojí Ruskem podporovaný generál Chalífa Haftar. Právě on stojí podle analytika Ufuka Necata Tasciho, citovaného serverem The New Arab, za útokem na Tripolis, k němuž měl využít Bašagju.

V bývalé Haftarově baště Tarhúně, jež leží na jih od Tripolisu, odkryli vyšetřovatelé ve středu další z masových hrobů. Našli v něm ostatky šesti lidí, nyní se je snaží identifikovat. Haftarovy síly jsou spojovány s mnoha válečnými zločiny; v období od dubna 2019 do června 2020 páchaly v zemi genocidu, tvrdí mezinárodně uznávaná libyjská vláda (tedy ta Dhaíbova).

Nově jmenovaný premiér se ale do libyjské metropole Tripolisu ani nedostal. Když tam chtěl v březnu přijet, zastavili jeho konvoj ozbrojenci a do města ho nepustili. Neuspěl ani při dalším pokusu v červnu, který už provázela krátká přestřelka. Poslední Bašagjův pokus ovládnout Tripolis skončil výše zmíněným krveprolitím, při němž zahynul i herec Mustafa Baraka.

Obě strany konfliktu se vzájemně obviňují z rozpoutání násilí, kvůli němuž zasedala i Rada bezpečnosti OSN.

Libyjský novinář Muhammad Hamída serveru Al-Monitor řekl, že poslední střety v Tripolisu jsou prvním kolem rozsáhlejší války. „Nevyhnutelným výsledkem toho, co se stalo, je rozsáhlejší konflikt,“ myslí si.

Podle americké stanice CNN ale další rozsáhlý útok východolibyjských milic na Tripolis není pravděpodobný. I proto, že v metropoli a jejím okolí mají letecké základny Turci, kteří podporují Dhaíbovu vládu. Ke stažení východolibyjských jednotek měly přispět i útoky tureckých dronů Bayraktar TB2.

Nebezpečí nicméně zůstává aktuální pro civilisty – v sedmimilionové pouštní zemi už musely své domovy kvůli bojům opustit stovky tisíc lidí a podle OSN se kvůli pokračujícímu násilí nemohou vrátit.

„Vzpomínka na oblíbeného komika Mustafu Baraku mě děsí a vyvolává ve mně smutek. Jeho smrt znamená, že když vypuknou boje v obydlených oblastech, není ve stoprocentním bezpečí žádný civilista,“ řekl novinářům 32letý Ahmad z Tripolisu.

Analytici i většina libyjských politiků se shodují, že jedinou cestou je uspořádání voleb a následné sestavení vlády. Naopak vznik už třetí přechodné vlády, o níž se také spekuluje, je spíše nepravděpodobný. Šéf podpůrné mise OSN v zemi Raisedon Zenenga v úterý zopakoval, že vojenské řešení současného konfliktu není možné, jedinou možností je zvolit si nové vůdce a obnovit legitimitu úřadů pomocí voleb.