Hlavní obsah

Chrání přírodu. Obden jednoho z nich zavraždí

Foto: rodrigo_jorda, Shutterstock.com

Lidé protestující v Riu de Janeiru proti nelegálnímu vypalování amazonského pralesa. Brazílie byla loni zemí s druhým nejvyšším počtem vražd ochránců přírody. Archivní snímek.

Jejich cílem bylo chránit přírodu, ke které mají často osobní vztah, a lidi, co tam žijí. Z různých důvodů za to ale zaplatili životem. K největšímu počtu vražd ochránců přírody loni došlo v Latinské Americe, uvádí Global Witness.

Článek

Každý druhý den. Tak často v loňském roce průměrně docházelo k vraždám ochránců přírody. Mezinárodní nezisková organizace Global Witness zabývající se mapováním potíží spojených s těžbou přírodního bohatství jich za rok 2022 napočítala 177.

Přestože se počet vražd oproti předchozímu roku snížil (tehdy jich bylo 200), podle Global Witness to neznamená, že se situace zlepšuje. Tlak na ochránce přírody roste kvůli zhoršující se klimatické krizi a naopak rostoucí poptávce po nerostných surovinách a intenzivnímu zemědělství.

Amazonie v čele

K nejvíce vraždám došlo loni na území Latinské Ameriky. V čele tragického žebříčku se pro rok 2022 ocitla Kolumbie, kde organizace zaznamenala 60 případů vražd – téměř dvojnásobek oproti předchozímu roku (33). Terčem útoků byli nejčastěji původní obyvatelé, komunity s africkými kořeny, drobní zemědělci a environmentální aktivisté.

Významně přibylo vražd v Brazílii. Zatímco v roce 2021 jich bylo spácháno 21, o rok později 34. Mimo jiné se mezi ně loni zařadily i vraždy britského novináře Doma Philipse a brazilského ochránce přírody Bruna Pereiry, kteří spolu cestovali lodí po odlehlém údolí Javari na západě Amazonie a sbírali tam rozhovory pro knihu o ochraně životního prostředí.

Případ z roku 2022: Phillips a Pereira

Sedmapadesátiletý Phillips, spolupracovník britského deníku The Guardian, a jednačtyřicetiletý Bruno Pereira, odborník brazilské vládní agentury pro záležitosti původních obyvatel (Funai), spolu cestovali lodí po odlehlém údolí Javari na západě Amazonie a vedli rozhovory pro knihu o ochraně životního prostředí.

Naopak v Mexiku, které se předloni v počtu vražd umístilo v čele žebříčku, tentokrát případů vražd ubylo. Zatímco v roce 2021 jich organizace napočítala 54, o rok později jich bylo „jen“ 31.

K zabíjení ochránců přírody podle Global Witness dochází i v afrických nebo asijských zemích. Sběr dat na těchto kontinentech je nicméně podle výzkumníků složitý. Reálný počet zavražděných je tak pravděpodobně vyšší, než uvádí zpráva.

Kde došlo k vraždám?

STŘEDNÍ A JIŽNÍ AMERIKA

Kolumbie (60), Brazílie (34), Mexiko (31), Honduras (14), Venezuela (4), Nikaragua (3), Paraguay (3), Peru (3), Guatemala (2), Dominikánská republika (1)

AFRIKA

Demokratická republika Kongo (2), Madagaskar (1), Malawi (1), Jihoafrická republika (1)

ASIE

Filipíny (11), Indonésie (3), Indie (2)

Původní obyvatelé v ohrožení

„Výzkum opakovaně prokázal, že původní obyvatelé jsou nejlepšími strážci lesů, a proto hrají zásadní roli při zmírňování klimatické krize… V zemích, jako jsou Brazílie, Peru a Venezuela, jsou ale pod tlakem právě proto, že to dělají… Pokud chceme zachovat lesy, musíme si uvědomit, že to závisí na ochraně těch, kteří lesy nazývají svým domovem,“ uvedla odbornice na správu lesů Laura Furonesová, která se podílela na přípravě zprávy Global Witness.

Právě příslušníci původních obyvatel jsou podle žebříčku často oběťmi vražd. Zatímco celkově se na světové populaci podílí jen 5 procenty, v roce 2022 tvořili 34 procent obětí vražd cílených na ochránce přírody, uvádí britský deník The Guardian.

Co stojí za vraždami ochránců přírody, je podle organizace těžké určit s přesností. Často to ale podle výzkumníků souvisí s nelegální činností, které se aktivisté snaží zabránit, nebo na ni poukazovat.

Doporučované