„Chraň mě dnes, já tě ochráním zítra.“ Potraty v centru válečné propagandy

V posledních 30 letech v Rusku platily jedny z nejprogresivnějších předpisů pro provádění interrupcí. Kremlem vyvolaná válka na Ukrajině, kvůli které zemřely možná až statisíce ruských mužů a další donutila k exodu, ovšem ještě prohloubila už dlouholeté problémy s porodností.

Debaty o tom, jak zastavit vymírání obyvatelstva, se proto přesunuly i k dříve téměř nedotknutelným reprodukčním právům.

„Snížení počtu potratů je klíčovým úkolem, na kterém pracujeme,“ řekl v červenci ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško. Podle nezávislých médií tak chystá jeho rezort omezení prodeje potratových pilulek. V jednání jsou také změny, které by vyřadily interrupce z lékařských zákroků, které proplácí zdravotní pojišťovna.

Pokusy o odrazení žen od interrupcí ale probíhají i na ulicích. Ruská města zaplavily billboardy s válečným podtextem, které ženy vyzývají k odmítnutí interrupce. „Chraň mě dnes a já tě ochráním zítra,“ hlásaly cedule zobrazující těhotnou ženu a vojáka.

Psychický nátlak pak ženy zažívají mnohdy i ze strany lékařů. Už od roku 2019 se na ně vztahuje také pravidlo tzv. dnů mlčení, tedy období, ve kterém by se měla žena ještě nad zákrokem rozmýšlet.

K tomu jí mají napomoci konzultace s knězem nebo psychologem, během nichž žena vysvětluje, co ji k potratu vede. Sezení sice nejsou povinná, přesto řada lékařů k účastni na nich vyzývá, jak upozorňuje pro Seznam Zprávy ruská právnička Marianna Muravyeva, která se na Helsinské univerzitě zabývá ženskými právy ve své původní vlasti.

Aby takové snahy byly ještě efektivnější, na začátku května ministerstvo zdravotnictví vydalo nové instrukce, podle kterých mají takové rozhovory probíhat. Ženám se tak například vštěpuje, že „být mladou matkou je skvělé“ a „mít dítě vám nezabrání potkat životního partnera“.

„Ale co když je to jediná šance? A žádná jiná už nebude? Jen si na chvíli představ, že potom bude všechno v pořádku – bude tu krásný muž a budete mít plný dům, ale žádné další děti už nebudou. Bude pro tebe pak všechno ostatní znamenat hodně?“ ptá se žen dotazník na klinice ve Volgogradské oblasti.

Někteří gynekologové zaměstnaní na státních klinikách se pak otevřeně pokoušejí ženy od potratů odradit, často s použitím pseudovědeckých argumentů, například že potrat může vést k neplodnosti nebo mít vážný a nevratný dopad na zdraví ženy, popsal ruský exilový server The Moscow Times.

Ministerstvo zdravotnictví si zakládá na tom, že jde o poměrně úspěšnou iniciativu. Podle jeho údajů z loňského roku v průměru každá pátá žena (21,2 %), která poradenství podstoupila, nakonec k interrupci nepřistoupila.

Na některých klinikách se pak ženy i přes svá práva setkávají i s tím, že lékař kvůli náboženským důvodům zákrok odmítne provést. „Neexistuje žádný zákon, který by lékařům umožňoval odmítnout zákrok provést na základě jeho vlastních názorů, zejména těch náboženských. Ale tento jev i přesto existuje,“ poznamenala Muravyeva.

Ženy ve velkých městech se mohou v případě odporu ze strany státem zaměstnaných lékařů obrátit na soukromou kliniku. Mnoho žen žijících v malých městech nebo na venkově, kde je pouze jedna státní gynekologická klinika nebo nemocnice, tuto možnost nemá.

V některých oblastech by žena musela cestovat jeden, nebo dokonce dva dny, aby se dostala do regionálního hlavního města, kde by jí mohl být proveden zákrok na soukromé klinice. Mezitím ale může uplynout lhůta, v níž je provedení interrupce ještě legální, upozorňuje The Moscow Times.

Ve stínu války na Ukrajině se přiostřila i rétorika ze strany ministerstva zdravotnictví. Muraško v červenci označil za „zhoubnou praxi“, že se v Rusku „vytvořilo přesvědčení, že žena by měla získat vzdělání, pak udělat kariéru, finančně se zabezpečit a teprve potom se starat o plození dětí“.

Pohled ministerstva zdravotnictví se přitom přibližuje postojům pravoslavné církve, která se vůči interrupcím jasně vymezuje. Zatímco ještě před začátkem války se jejich přístupy významně lišily, od loňského února Muraško začal tlaku církevních představitelů postupně ustupovat, popsal nezávislý server Vjorstka.

V květnu se ve Státní dumě také objevil návrh ultrakonzervativního poslance Vitalije Milonova vyřadit potraty na žádost ze seznamu zákroků hrazených ze státního pojištění. Politik tak zopakoval podobnou iniciativu z roku 2018.

Ačkoliv se v ruském parlamentu objevila již řada těchto návrhů, které mají za cíl počet potratů snížit, vůle zavést je do praxe mezi politiky je jen malá.

Z velké části by Kreml totiž narazil na postoj veřejnosti, která reprodukční práva i z historických důvodů podporuje. Umělé ukončení těhotenství považuje za nepřípustné za jakýchkoliv okolností jen 13 procent obyvatel Ruska, vyplývá z ankety společnosti VCIOM.

Počet žen, které interrupci vyhledávají, se navíc rok od roku, snižuje. Loni ji podstoupilo asi 395 tisíc žen, což je o téměř čtyři procenta méně než za předchozí rok.

Znepokojení mezi organizacemi zastávajícími ženská práva nevyvolávají tak úplně snahy ortodoxních představitelů – s těmi se ostatně potýkají dlouhodobě – jako nejnovější zprávy z republiky Mordvinsko v evropské části Ruska. Tamní úřady v srpnu postavily mimo zákon „potratovou propagandu“, tedy cokoliv, co by jakkoli podporovalo ženy, aby podstoupily potrat.

„To je problematické, protože podobně začaly úřady zasahovat například proti šíření LGBT témat, což vedlo k dalším omezením. Nejdříve tohle zavede jeden region, pak další a nakonec to zavede vláda celoplošně,“ varuje Muravyeva.

Ačkoliv takový zákon nijak ženy v provedení interrupce neomezuje, vysílá podle právničky signál, že si Rusko nepřeje, aby se k ní ženy uchylovaly.

Obavy souvisí i s dlouhodobou demografickou krizí, která Rusko sužuje. S úbytkem populace se snaží bojovat už od 90. let a do zvýšení porodnosti i snížení úmrtnosti značně investovalo. Válka na Ukrajině ale tento problém ještě prohloubila. Vedle ztrát na frontě a emigrace je problémem i to, že lidé se kvůli válce častěji rozhodují rodičovství odložit.

„Ženy jen reagují na současnou situaci, protože nevědí, jaká je budoucnost. Je to velmi nestabilní. Všichni chápou, že válka pokračuje, a mezi lidmi zůstává pocit nejistoty,“ vysvětluje Muravyeva.

„Putin je teď vážně posedlý demografickou situací v Rusku. To by se nemělo zaměňovat s náboženskými názory nebo jakýmikoli moralizacemi. To ho nezajímá, jeho důvody jsou čistě korporátní, pragmatické,“ dodává.

Už v roce 2020 Putin demografickou krizi označil za „historickou výzvu“ a uvedl: „Osud Ruska a jeho historické vyhlídky závisí na tom, jak početní budeme.“ Rusové podle něj mají „historickou povinnost“ demografickou krizi překonat.