Článek
Chorvatský prezident Zoran Milanović v dnešním druhém kole prezidentských voleb podle očekávání obhájil svůj mandát. Oznámila to televizní stanice HRT s odvoláním na průzkum u volebních místností, podle něhož Milanović získal 77,86 procenta hlasů. Chorvaté dnes rozhodovali, kdo bude hlavou státu příštích pět let. Proti Milanovičovi stál lékař, genetik a forenzní vědec Dragan Primorac kandidující za vládní Chorvatské demokratické společenství (HDZ), kterému stejný průzkum přiřkl 22,14 procenta hlasů. Volební místnosti se uzavřely v 19:00 SEČ.
Agentura AP o Milanovičovi psala jako o otevřením kritikovi západní pomoci Ukrajině, která se skoro tři roky brání ruské invazi. Jde o nejoblíbenějšího politika v Chorvatsku, který bývá kvůli svému bojovnému stylu komunikace s oponenty přirovnáván ke zvolenému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Posledních pět let byl Milanović téměř neustále v konfliktu s premiérem Andrejem Plenkovičem (HDZ), jehož obviňuje ze systémové korupce a o němž mluví jako „o vážné hrozbě pro chorvatskou demokracii“.
Podle Plenkoviče šlo v dnešních volbách o budoucnost Chorvatska v Severoatlantické alianci a v Evropské unii. Milanoviče označuje za proruského politika a za ohrožení pro ukrajinskou mezinárodní pozici. Podobně se vyjádřil i Primorac, když šel dnes hlasovat. Ve volbách se podle něho rozhodne „o budoucnosti Chorvatska, … o budoucnosti naší vlasti, našich občanů a směru, kterým se země vydá“. O Milanovičovi říká, že jeho jedinými zahraničními spojenci jsou bosenskosrbský separatistický lídr Milorad Dodik, maďarský premiér Viktor Orbán a ruský prezident Vladimir Putin.
Funkce prezidenta je v Chorvatsku převážně reprezentativní. Prezident nemůže vetovat zákony, pouze je může vrátit parlamentu k opětovnému projednávání, ale má právo rozhodovat o zahraniční politice, obraně a bezpečnostních otázkách a je vrchním velitelem vojenských sil.
Primorac vstoupil do politiky začátkem tisíciletí a působil jako ministr školství ve vládě vedené HDZ. V roce 2009 bez úspěchu kandidoval v prezidentských volbách, pak se soustředil zejména na svoji akademickou kariéru a přednášel na univerzitách ve Spojených státech, Číně a Chorvatsku.
Milanović odmítá, že by zastával proruské názory, ale AP připomíná, že loni zablokoval vyslání pěti chorvatských vojáků na misi NATO v Německu nazvanou Bezpečnostní podpora a výcvik pro Ukrajinu. Slibuje, že by nikdy neschválil nasazení chorvatských vojáků v rámci případné alianční mise na Ukrajině. Podle Plenkoviče a jeho vlády přitom žádný takový návrh neexistuje.
