Článek
Po Záhřebu poletují bzučící mračna komárů. Těm se teď v Chorvatsku nebývale daří jak kvůli nedávným záplavám a specifickým povětrnostním podmínkám, tak kvůli globální změně klimatu. Místní vědci mají pro přemnožení otravného hmyzu na první pohled nelogické řešení: vypustit další milion kusů do přírody, píše server Total Croatia.
Ve skutečnosti se jedná o součást pilotního projektu, který si klade za cíl zlikvidovat přemnožené komáry běžné pro oblast Chorvatska. Cílem jsou i invazivních druhy asijských komárů. Těm se vlivem stále rostoucích teplot začíná dařit i v oblastech, ve kterých se dříve nevyskytovali.
Více o tom jak změna klimatu ovlivňuje chování zvířat:
Chorvatské úsilí se soustředí na metodu, která využívá sterilizované komáří samce. Ti se po vypuštění do přírody sice fyzicky spáří se samicemi, ale jazykem vědců „neutralizují potenciál budoucího potomstva“. To znamená, že z nakladených vajíček se nic nevylíhne. Vědci si od toho slibují, že by se tak mohlo zamezit dalšímu šíření právě asijských komárů tygrovaných, kteří roznášejí například horečku dengue, západonilskou horečku nebo onemocnění chikungunya či zika.
„Pokud během určitého období vypustíme v určité oblasti dostatečný počet sterilních samců, populace komárů v této oblasti se sníží,“ řekla agentuře AFP Ana Klobucarová, lékařská entomoložka záhřebského výukového ústavu veřejného zdraví, která na projekt dohlíží.
Záhřebský projekt odstartoval v červnu, kdy bylo vypuštěno 100 000 komárů do vysoce rizikové oblasti s hustým listovím, kde se komáři často shromažďují. Zatím je ale příliš brzy na hodnocení výsledků. Metoda je sice ověřená a používá se po celém světě po desítky let, ale její účinnost proti komárům v městských oblastech se stále testuje.
Samotné Chorvatsko si metodu sterilizace hmyzu už samo ozkoušelo v loňském roce na severním poloostrově Istrie. Letos se během tří měsíců vypustí kolem 1,2 milionu speciálně ošetřeného hmyzu, řekl agentuře AFP entomolog Nediljko Landeka z regionálního ústavu veřejného zdraví.
Speciálně upravené komáry musí Chorvaté dovážet. V Itálii je hmyz vystaven gama záření, které komáry sterilizuje. Poté jsou ve speciálních kontejnerech převezeni do Chorvatska, kde je Kloburcarová a její tým opatrně rozptýlí v cílové oblasti.
„Dovoz a vypuštění sterilních samců znamená, že pokud se přemnoží, budou se křížit se samicemi, které pak budou produkovat vajíčka, která nejsou plodná a nepovedou k žádnému potomstvu,“ vysvětlila dále Klobucarová.
Nejde tolik komáry jako o to, co roznášejí
Asijský komár tygrovaný, známý jako Aedes albopictus, původem z jihovýchodní Asie, je černý se stříbřitě bílými znaky, informuje server Euronews. Je také menší než běžný komár domácí. Díky tomu je tišší a tím pádem hůře zpozorovatelný. Na rozdíl od mnoha jiných druhů komárů tento také obvykle kouše ve dne.
Přítomnost komárů tygrovaných v Chorvatsku byla poprvé zaznamenána už v roce 2004. Tehdy se do podle odborníků dostali do Evropy v použitých pneumatikách, které se do Albánie dostaly z Číny. Oproti dnešku se ale nejednalo o tak velký problém.
Nyní se totiž toto plemeno rozšířilo do více než desítky evropských zemí, přičemž podle oficiálních údajů byl nejvíce zasažen středomořský region. Se stoupající rtutí v teploměrech se komáři tygrovaní dostávají stále více na sever a to i do oblastí, které byly donedávna považovány za příliš chladné, aby se tomuto druhu dařilo.
Preventivní výzkumy provádí už například i vědci ve Skotsku. Podle jejich očekávání se asijský druh komára usadí v Anglii a ve Walesu v příštích desetiletích. Větší strach než pár kousanců, ale vědcům nahání právě infekční nemoci, které komáři přenáší.
Klimatické změny
Předním světovým firmám se nechce dostatečně snižovat vlastní produkci emisí. Snaží se proto vykoupit tím, že zamezí odlesňování deštných pralesů. Ve skutečnosti má ale toto jejich úsilí pravděpodobně minimální dopad.
Podle klimatologů jsou mírné zimy kvůli oteplování atmosféry novým normálem.
„Obáváme se, že spolu s tímto druhem by se v budoucnu mohly snadno přizpůsobit novému prostředí i viry,“ varoval řecký entomolog Antonios Michaelakis.
Právě pak chorvatský problém je dalším důkazem varování odborníků, kteří tvrdí, že vlivem neustále zvyšujících se teplot, se oblast Evropy stává zranitelnějšími vůči infekčním nemocem.
Jen za posledních 50 let se celosvětový výskyt horečky dengue zvýšil 30krát. Čtyřicet procent světové populace, tedy přibližně 3 miliardy lidí, žije v oblastech s rizikem výskytu této nemoci, které se přezdívá „horečka lámajících kostí“.
Jak to vypadá, když vědě prohraje boj s horečkou dengue:
Podobné problémy jako Chorvatsko řeší již delší dobu jih Francie. Zpráva francouzského parlamentu z roku 2020 varovala, že jejich šíření představuje „velké zdravotní riziko“ pro nadcházející desetiletí.
Francouzští entomologové ale nepostupují metodou sterilizace a namísto toho komáry tygrované odchytávají. Samičky jsou přilákány do nádoby naplněné vodou, ve které jim zástěna brání v nakladení vajíček a lepivé stěny zase brání v úniku. To vědcům umožňuje odchytit je dříve, než se mohou rozmnožit.
Podobné iniciativy obvykle spoléhají na účast místních obyvatel, kteří kladou pasti a hlásí pozorování. Vědci pak také spoléhají na to, že se místní a turisté v zamořených oblastech budou pokud možno co nejlépe chránit sami.
Pokud to vlna veder dovolí, dostatečná ochrana by měly být dlouhé kalhoty a dlouhé rukávy. Tmavé oblečení má komáry také méně přitahovat. Dalším trikem je pak vyměnit parfém za repelent. Je známo, že i vůně přitahují komáry. Výjimkou má být kokosový olej, který voní příjemně, ale hmyz neláká.
