Chorvatskému prezidentovi jen těsně uteklo vítězství v první kole voleb

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Chorvaté do druhého kola prezidentských voleb, které se budou konat za 14 dní, poslali stávající hlavu státu Zorana Milanoviće. Úřadující prezident získal 49,1 procenta. Druhý s 19,4 procenta skončil lékař Dragan Primorac, který reprezentuje vládní stranu.

Postava úřadujícího prezidenta, který je často kvůli své politické dráze označovaný jako „chorvatský Trump“, rozděluje zemi. Bývalý premiér se nepřiklání ani k levici nebo pravici, ale média ho označují za populistického politika, který proslul nevybíravou kritikou svých oponentů.

Milanović se prosadil zejména rozsáhlou kritikou vlády Andreje Plenkoviće, která hrála velkou roli i v jeho prezidentské kampani. Do premiéra se pustil například kvůli jeho proevropskému postoji a označil ho za „poslíčka“ předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, který je řízený z Bruselu.

„Budu nadále proti tomu, aby jedna strana a jeden muž otřásali Chorvatskem a dělali si, co chtějí,“ řekl v narážce na premiéra a jeho stranu. Za hlavní problém balkánské země označil imigraci. Chorvatský politolog Zarko Puhovski ovšem upozorňuje, že prezidentova politika není postavená na konkrétních ideologiích.

„Milanović nemá vůbec žádný program. On je program. Milanović praktikuje ‚druh trumpismu‘,“ řekl stanici Deutsche Welle Puhovski. „Prezentuje se jako muž jasných slov a zřetelných myšlenek, který nešetří velkými slovy. To mají lidé rádi: silné muže. Vidíme to také v Maďarsku a ve Spojených státech,“ dodal. Zvoleného prezidenta USA podle něj připomínají i předvolební akce pořádané Milanovićem, které vypadají spíše jako koncerty.

Podle experta se také stávající prezident staví nad zákony. „Několikrát porušil ústavu, odmítá spolupracovat s vládou a parlamentem a ignoruje rozhodnutí Ústavního soudu, jehož soudce označil za otravné stájové mouchy a gangstery,“ poznamenal Puhovski.

V politice se Milanović pohybuje již delší dobu, přičemž do parlamentu se dostal v roce 2008 za Sociálnědemokratickou stranu Chorvatska (SDP).

V roce 2011 pak jako lídr čtyřstranné středolevé koalice zvítězil v parlamentních volbách a stal se 10. premiérem země. Tím byl i v roce 2013, kdy se Chorvatsko stalo členem EU.

V letošních parlamentních volbách skončila SDP, kterou Milanović neformálně vede, na druhém místě a politik se chtěl ucházet o post premiéra. Vzhledem ke konsolidaci funkcí by to ovšem bylo protiústavní.

Milanović se ve svém úřadu vyhrazuje dlouhodobě proti další pomoci Ukrajině. „Jsem proti tomu, aby se tam posílaly smrtící zbraně. Prodlužuje to válku,“ pronesl vloni. Kritizoval tak země, které se rozhodly, že na Ukrajinu pošlou tanky a další zbraně, aby se mohla bránit agresi. Tedy i Česko.

Vymezil se rovněž vůči západním sankcím vůči Rusku, které podle něj poškozují více EU samotnou. V říjnu pak zablokoval účast chorvatských vojáků v misi NATO na podporu Ukrajiny.

Právě v tématu pomoci Ukrajině se zřejmě nejvíce odlišuje od svého vyzyvatele Dragana Primoraca, který reprezentuje vládnoucí Chorvatské demokratické společenství (HDZ).

Kandidující lékař prohlásil, že „místo Chorvatska je na Západě, ne na Východě“ a obvinil prezidenta z podlézání Rusku. Slíbil, že pokud zvítězí, jeho prioritou bude národní bezpečnost a posílení armády.

„V tuto chvíli je Chorvatsko nejednotné, rozdělené a velmi špatně postavené ve světě, protože odcházející prezident udělal vše pro to, aby se tak stalo,“ řekl pro BBC Primorac. Ten se přitom neuchází o post hlavy státu poprvé, už v roce 2009 se zúčastnil voleb jako nezávislý kandidát.

Jeho nynější kampaň je však pevně provázaná s vládnoucí stranou, což mu v očích některých voličů ubírá. Jeho snahy poznamenala také korupční kauza, kvůli níž minulý měsíc skončil ve vězení chorvatský ministr zdravotnictví.

Případný střet ve finálových debatách s Milanovićem by navíc mohl prohrát.

„Primorac není dostatečně charizmatický, aby byl nějak výrazněji atraktivní pro lidi. Myslím si, že v některých debatách je prostě příliš sofistikovaný,“ podotkl pro server Politico Ivan Grdešić, profesor politologie na chorvatské univerzitě Libertas.

Prezident má jen malý vliv na domácí politiku v Chorvatsku, kde rozhoduje parlament a vláda. Jako ceremoniální hlava státu má slovo pouze v některých záležitostech týkajících se zpravodajských služeb, některých aspektů zahraniční politiky a jako vrchní velitel armády i v otázkách obrany.

Skutečnost, že prezident je přímo volen lidmi, nicméně dává úřadu silný mandát. Jelikož žádný z kandidátů nezískal více než 50 % hlasů, sejdou se Chorvati opět ve volebních místnostech 12. ledna 2025.

Doplnili jsme výsledky voleb.