Článek
„Monzun na steroidech.“ „Klimatický masakr.“ „Nepředstavitelné.“ To jsou jen některé obraty, kterými před týdnem popsal generální tajemník OSN António Guterres situaci, ve které se ocitlo nejméně 15 % populace Pákistánu, což u této obří jihoasijské země znamená 33 milionů lidí.
Záplavy zničily značnou část úrody, smetly domy, silnice, železnice. „Zemřelo okolo milionu kusů dobytka. V těchto oblastech má 70 procent domácností dobytek, na kterém jsou závislí. Ztráta příjmu, ztráta zdrojů potravy. To je největší problém,“ napsal Tomáš Kocian, regionální ředitel Člověka v tísni pro Blízký východ.
Odhad škod už přesáhl 30 miliard dolarů, tedy v přepočtu asi 735 miliard korun.
Čerstvá data, která s odkazem na pákistánské úřady publikovala v pátek agentura Reuters, ukazují, že celkově se počet obětí vyšplhal už na více než 1500. Ve třetině případů šlo o děti, zahynulo jich 536.
Nejde přitom „jen“ o utonutí: Jak ve své zprávě varuje Dětský fond OSN UNICEF, právě děti a ženy nejvíc ohrožují podmínky, ve kterých teď lidé, vysídlení kvůli záplavám, přežívají.
„Poslední dva dny jsem strávil v zasažených oblastech. Situace vysídlených rodin je víc než bezútěšná a příběhy, které jsem slyšel, tento zoufalý obraz jen podtrhují,“ citovala Reuters zástupce Unicefu Abdullaha Fadila. „Na zemi leží podvyživené děti bojující s průjmem a malárií, horečkou dengue. Mnohé s bolestivými kožními onemocněními.“
Kanadská stanice CBC už na začátku září popisovala, jak v nejhůře postižené provincii Sindh evidovali za jediný den přes 90 tisíc případů průjmu.
Čtvrteční statistiky z této provincie vypadají následovně: Za jediný den (čtvrtek) lékaři detekovali 588 případů malárie a dalších 10 604 podezření na tuto diagnózu. Dále 17 977 případů průjmů a 20 064 případů kožních onemocnění.
Zvlášť nebezpečná je cholera – infekce, která se šíří požitím jídla či vody kontaminované fekáliemi nebo zvratky někoho, kdo už jí onemocněl. Způsobuje ji bakterie Vibrio cholerae, která nutí buňky tvořící výstelku střeva produkovat velké množství tekutiny, což vede k těžkým průjmům a zvracení. Pokud není cholera správně léčena, může způsobit hypovolemický šok: život ohrožující stav způsobený ztrátou tekutin, který vede například k selhání ledvin a dalších orgánů.
Jak připomíná katarská televize Al-Džazíra, už před povodněmi Pákistán znervóznil rostoucí počet případů cholery, zejména v provinciích Chajbar Paštúnchwá, Sindh, Balúčistán a Pandžáb. Až na poslední jmenovanou jde o provincie, které povodně zle zasáhly. Zdravotnické orgány před létem připravovaly kampaň: chtěly do oblastí poslat orální vakcíny proti choleře a zavést metodiku sledování výskytu. Na nic z toho nedošlo – projekt zastavil povodňový zmar.
Fakta
Bezprecedentní klimatická katastrofa? Podle vědců ale takové označení není pro situaci, které v současnosti čelí Pákistán, zcela podložené. Ovlivnila povodně změna klimatu? Připravili jsme souhrn odpovědí na nejpalčivější otázky.
„Jak budou povodňové vody stagnovat, budeme svědky nárůstu populací komárů, kteří budou využívat stojatou vodu coby živnou půdu. Komáři s sebou přinášejí nemoci, z nichž nejvíc znepokojivé jsou malárie a horečka dengue,“ připomíná Al-Džazíra.
Komáři svým štípnutím přenášejí do krevního řečiště člověka parazita, který putuje do jater, kde se množí a přechází do dalšího vývojového stadia, následně vstupuje do červených krvinek a dál se v těle množí, což způsobuje typické záchvaty. Nakažený má horečky, je anemický, zvrací, hrozí kóma a smrt. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že malárie mohla zabít až polovinu lidí, co kdy žili.
Horečku dengue rovněž přenášejí komáři, provází ji otoky uzlin, krvavý průjem, vyrážka. Někdy se také mluví o „horečce lámající kosti“, protože bolest je prý taková, že lidé mají pocit, jako by se jim kosti samy lámaly.
Obyvatele záchytných táborů kromě hmyzu a vody ohrožuje nedostatek výživných potravin; zvlášť chybí péče o těhotné ženy. Podle OSN potřebuje humanitární pomoc akutně na 6,4 milionu obětí záplav, z toho jde o více než 3 miliony dětí. A 650 tisíc těhotných žen.
CBC ve své reportáži přinesla příběh Mundam Aliové (21), ženy v sedmém měsíci těhotenství. Ležela netečně na dece, bolela ji záda a trápily záchvaty kašle.
„Jen během příštího měsíce porodí v těchto podmínkách přibližně 73 tisíc žen. Potřebují kvalifikované porodní asistentky, soukromí a porodní zázemí. Bez toho klesá šance na přežití matky i dítěte,“ uvedla pro CBC Farah Naureenová, ředitelka pákistánské sekce mezinárodní humanitární organizace Mercy Corps.
Příběhy
„Jsme tady v těch přístřešcích asi 16 dní, ale nikdo za námi nepřišel. Někteří lidé nám na vlastní pěst dvakrát denně nosí vařené jídlo,“ popisuje Lawang vládní pomoc. Mnoho lidí s sebou přitom nemá skoro nic. Vzali jen to, co unesli. Například několik přikrývek, oblečení nebo nádobí.
Pákistánské úřady i humanitární organizace opakovaně žádají svět o zvýšení mezinárodní pomoci.
„Výše pomoci, která do Pákistánu odchází, je almužna,“ citovala americká CNN geografku z University of Cambridge Ayeshu Siddiqiovou.
Řada západních ekonomik podle ní hlouběji do kapsy sáhnout nehodlá s tím, že kvůli válce na Ukrajině a různým dalším problémům trpí vlastními krizemi.
Odbornice také připomněla, jak rozdílná byla situace v roce 2010, kdy Pákistán zasáhly rovněž ničivé záplavy, byť nedosahovaly letošních rozměrů. Tehdy byla podle ní silná reakce západních mocností způsobená obavou, že pokud nepomůže Západ, využijí toho islamistické skupiny k náboru dalších členů. „Bylo to o tom, že musíme pomáhat, jinak islamisté zvítězí… Tentokrát nemáme stejný geopolitický imperativ pomoci Pákistánu, takže je pomoc opravdu almužnou.“
